Arménie a Ázerbájdžán se po desetihodinovém jednání dohodly na příměří. Platit má od sobotního poledne

Arménie a Ázerbájdžán se v Moskvě dohodly na příměří v bojích o Náhorní Karabach, oznámil to v noci na sobotu po třístranných jednáních v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Příměří by mělo platit od sobotního poledne, uvedla agentura TASS. Podle ní je cílem přerušení bojů výměna zajatců a těl padlých vojáků, která se má odehrát za zprostředkování výboru Červeného kříže.

Jerevan/Moskva (Aktualizováno: 8:32 10. 10. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V bojích o Náhorní Karabach, které se vyžádaly i desítky mrtvých, se používají i dělostřelecké granáty | Foto: Vahram Baghdasaryan | Zdroj: Reuters

„Příměří je vyhlášeno od 12.00 10. října 2020 z humanitárních důvodů za účelem výměny válečných zajatců a jiných zadržovaných osob a těl padlých,“ citovala agentura TASS z prohlášení po pátečním 10hodinovém jednáním ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu v Moskvě.

U linie dotyku. Se zpravodajem Radiožurnálu o situaci v Náhorním Karabachu

Číst článek

Jednání o příměří sérií telefonátů s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zprostředkoval ruský prezident Vladimir Putin, připomněla agentura AP. Arménie původně uvedla, že souhlasí s příměřím, zatímco Ázerbájdžán zpočátku podmiňoval zastavení bojů stažením arménských sil z Náhorního Karabachu.

Lavrov také uvedl, že strany konfliktu souhlasily se zahájením rozhovorů o mírovém urovnání situace v Náhorním Karabachu, a to prostřednictvím takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Skupina byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. Skupině předsedají USA, Rusko a Francie.

Role Turecka

Mezitím prezident Alijev v televizním poselství k národu řekl, že Baku dává Jerevanu poslední šanci urovnat karabašský problém mírovou cestou a že jednání okamžitě skončí, pokud v Moskvě zazní, že Karabach je součástí Arménie. Alijev trval na právu své země silou získat zpět své území po téměř třech desetiletích mezinárodních rozhovorů, které podle něj „nepřinesly ani centimetr pokroku“. Ohlásil také dobytí řady karabašských obcí, tato slova však arménské ministerstvo obrany částečně popřelo.

Arménští představitelé tvrdí, že do konfliktu se zapojilo i Turecko, mimo jiné vysláním syrských žoldnéřů bojujících na straně Ázerbájdžánu, anebo sestřelením arménského bitevníku Su-25 tureckou stíhačkou F-16. To Ankara i Baku popřely.

V rozhovoru pro televizi CNN Arabic, odvysílaném ve čtvrtek, ázerbájdžánský prezident připustil přítomnost tureckých stíhaček F-16 v Ázerbájdžánu, kde zůstaly několik týdnů po společném vojenském cvičení. Trval ale na tom, že zůstaly na zemi.

Zapojení Turecka do konfliktu vyvolalo v Arménii bolestné vzpomínky na masakr statisíců Arménů v Osmanské říši za první světové války. Angažovanost Turecka v konfliktu znepokojila Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu a je s Arménií spojeno i spojeneckou smlouvou, jež počítá s poskytnutím pomoci v případě napadení. Turecko, které se snaží zvýšit svůj vliv na jižním Kavkaze, podle agentury AP usilovalo o zapojení do jednání minské skupiny jako spolupředsedající země, avšak ve společném prohlášení Arménie a Ázerbájdžán slíbily obnovit jednání ve stávajícím formátu.

‚V této válce zemřelo už tolik příbuzných.‘ Příběhy lidí z Karabachu, kteří ve velkém opouští své domovy

Číst článek

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.

V současné době jsou enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme