Život v Arménii se vrací k normálu. Ani protesty neodradily turisty od návštěvy země
Arménská revoluce byla v mnoha ohledech zvláštní. Její závěr nejvíc ze všeho připomínal celonárodní veselici, kterou se zájmem pozorovali, natáčeli a fotili zahraniční turisté. Ti sice původně přijeli obdivovat krásy této zakavkazské země, ale revoluce je vtáhla do svého víru.
Na jerevanském Náměstí republiky se po dvou týdnech rozezněly zpívající fontány a vystřídaly vášnivé projevy opozičních politiků na tribuně. Kolem fontán postávají stovky turistů a Jerevan se vrátil ke svému obvyklému rytmu.
Poslechněte si celou reportáž, kterou přímo v Jerevanu natáčel zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín
Na místě, kde ještě před několika dny poskakovalo, skandovalo a všelijak se natřásalo přes sto tisíc lidí, teď parkují mikrobusy a jejich řidiči lákají turisty k výletům do starých arménských kostelů, klášterů a hor.
Vůdce demonstrací a pravděpodobný premiér příští vlády Nikol Pašinjan totiž demonstranty vyzval, aby si odpočinuli, ale zůstali připravení znovu obsadit náměstí, ulice a zablokovat silnice. Kontrarevoluce nespí, vzkázal jim Pašinjan a šel si léčit hlasivky, poznamenané novým povoláním tribuna lidu. Lidé ho poslechli a vrátili se ke svému běžnému životu.
Turistika na pozadí revoluce
Psycholožka Agnieszka Wrzesieňová právě na trhu probírá s místní kořenářkou Marií léčivé vlastnosti bylinek a kořínků, které Marie sama sbírá v okolí jezera Sevan. Agnieszka přiletěla z Varšavy už o minulém víkendu a dostala se přímo do revoluční vřavy.
„V Arménii jsem poprvé a myslím si, že je to překrásná země s velkou kulturou a mnoha tradicemi. Překvapilo mě, s jakým nadšením a nasazením se lidé zapojili do revoluce, že jich bylo tak moc. A že nakonec dosáhli svého,“ popsala.
Agnieszka brala trampoty spojené s revolučním chaosem s pochopením, stejně jako většina ostatních turistů.
„Nabouralo to sice program mé cesty, ale jelikož to všechno se dělo s dobrým cílem, bylo možné to pochopit a dokonce to bylo v jistém smyslu zajímavější než nějaký výlet. Doufám, že to skončí trvalým úspěchem,“ říká polská turistka, která přijela až po první fázi revoluce, kdy policie demonstranty rozháněla, bila a zatýkala. V posledním týdnu se ale situace uklidnila.
„Cítila jsem se velmi bezpečně. Dokonce i za oněch bouřlivých událostí bylo možné bez obav chodit po městě v jakékoli denní nebo noční době. Ve středu bylo celé město paralyzované. Všude jsme museli pěšky, protože nefungovalo metro, nejezdily autobusy ani taxíky. Lidé ale byli spokojení a plní nadějí. Nikomu to, že musel chodit pěšky, nevadilo, ani mně. Všichni jsou tu velmi vstřícní a srdeční. Jsem ráda, že jsem to zažila a že jsem přijela,“ doplnila.
Ne všichni turisté to ale přijali s takovým pochopením jako ona. Jedna skupina z Ruska události tiše komentovala slovy: „Proč nezasáhne policie – to by se v Rusku stát nemohlo.“
