Arménsko-ruské vztahy se ochlazují. Pašinjan označil orientaci na Rusko za možnou strategickou chybu

Přestože Rusko je považované za dlouhodobého strategického spojence Arménie, tak se v posledních dnech objevil jistý rozkol mezi těmito dvěma zeměmi. Minulý týden Jerevan kritizoval Rusko kvůli jeho údajné lhostejnosti vůči arménsko-ázerbajdžánskému konfliktu a premiér Nikol Pašinjan označil spojenectví své země s Ruskem za možnou strategickou chybu, informuje o tom server Eurasianet.

Jerevan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nově zvolený premiér Arménie Nikol Pašinjan

Premiér Arménie Nikol Pašinjan | Foto: Vahram Baghdasaryan/Photolure | Zdroj: Reuters

Zároveň Arménie nyní poslala první balíček humanitární pomoci Ukrajině od začátku války. Podle arménské pobočky rádia Svobodná Evropa tento krok souvisel i s účastí manželky Pašinjana Anny Hakobyanové na summitu prvních dam v Kyjevě, uvedl zpravodajský web Eurasianet.

Návštěva Kyjeva

Anna Hakobyanová se v pátek potkala v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským a se zástupci arménské menšiny na Ukrajině. Vyjádřila se, že její země dělá vše pro dosažení míru a bude nadále udržovat těsnější vztahy s Ukrajinou, uvedla to tisková agentura Armenpress.

Arménsko-ruské vztahy se stále zhoršují od posledního konfliktu s Ázerbajdžánem v září 2022, jelikož Arménie s Ruskem jsou členy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. A to by mělo Arménii zajišťovat ruskou pomoc při napadení jiným státem, což se ale v tomto případě nestalo. Podle webu Eurasian Rusko ani neodsoudilo ázerbajdžánskou intervenci.

Arménie se následně  odmítla zúčastnit vojenského cvičení v rámci této organizace a dále upozaďuje své členství.

V Náhorním Karabachu hrozí hladomor a genocida, varují experti. Kvůli blokádě chybí potraviny i léky

Číst článek

Nikola Pašinjan 2. září v rozhovoru pro italský deník La Repubblica Rusko zkritizoval a označil jeho chování za selhání mírotvorce v konfliktu o Náhorní Karabach. Zároveň uvedl, že arménské spoléhání na Rusko považuje za strategickou chybu a chce začít více spolupracovat se Západem

5. září prohlásil arménský ministr obrany, že se uskuteční arménsko-americké devítidenní vojenské cvičení, které by mělo stabilizovat situaci mezi znepřátelenými stranami v Náhorním Karabachu.

Tento krok Kreml odsoudil. „Za této situace je jisté, že pořádání takových cvičení situaci nestabilizuje, v žádném případě nepřispěje k posílení vzájemné důvěry v regionu,“ uvedli jeho zástupci ve čtvrtek.

V Arménii se aktuálně nachází kolem deseti tisíc ruských vojáků a Rusko odmítlo zemi opustit, jelikož považuje svou přítomnost za nezbytnou. Arménie kromě armádní oblasti zatím ale zůstává na Rusku závislá i ekonomicky, jelikož je to její největší obchodní partner, tato závislost ještě vzrostla po začátku války na Ukrajině.

Mezinárodní soud

Dalším krokem značící ochlazení arménsko-ruských vztahů může být to, že premiér Pašinjan tento týden poslal parlamentu k ratifikaci Římský statut Mezinárodního trestního soudu, navzdory dlouhodobým ruským námitkám.

Motivací Arménie k tomuto kroku je možnost žalovat Ázerbájdžán u mezinárodního soudu za údajné utlačování Arménů. Ale ratifikace statutu by teoreticky také znamenala, že Arménie bude povinna zatknout ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud ji navštíví, protože soud na Putina vydal v březnu mezinárodní zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí.

Ruská odplata?

Spor o Náhorní Karabach

Území Náhorního Karabachu bylo historicky obývané arménským národem, ale v rámci Sovětského svazu bylo přiřazeno k Ázerbajdžánské republice. Na konci 80. let se zde rozvinul konflikt mezi Arménií a Ázerbajdžánem, který vyvrcholil v několik konfliktů po rozpadu SSSR. Při první válce zabrala velkou část území Arménie, jejímž spojencem bylo Rusko, které na oblast dohlíželo. Na podzim 2020 se udála tzv. Druhá válka o Náhorní Karabach, kde Ázerbajdžán s pomocí Turecka získal většinu regionu zpět. Od té doby se zde pravidelně objevují menší přestřelky a konflikt je stále nedořešený.

Rusko vyjádřilo nespokojenost ohledně tohoto kroku. Tigran Grigoryan, šéf think-tanku Regionálního centra pro demokracii a bezpečnost v Jerevanu, říká, že Rusko má páky, jak donutit Arménii, aby statut neratifikovala. 

Grigoryan řekl Eurasianetu, že Rusko může podniknout kroky k „potrestání“ Arménie, jako to udělalo v dubnu, když zakázalo dovoz mléčných výrobků z Arménie poté, co smlouvu schválil její ústavní soud. Analytik dodal, že v blízké budoucnosti neočekává žádné drastické změny v arménské zahraniční politice ani žádné dramatické ruské kroky proti Arménii.

Zároveň řekl, že Rusko pravděpodobně nepomůže Arménii v případě vojenské eskalace s Ázerbájdžánem, zejména proto, že Moskva nyní přímo hovoří o potřebě karabašských Arménů přijmout vládu Baku nad sporným územím. 

„Arménie trochu přiostřila svou rétoriku ohledně Ruska, protože se zdá, že Rusko přijalo postoj Ázerbájdžánu v otázkách týkajících se Náhorního Karabachu, což znamená, že Arménie nemá co ztratit,“ řekl Grigorjan. „Ruské návrhy jsou v současnosti totožné s návrhy Ázerbájdžánu.“

Ema Polívková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme