V Arménii zvítězil ‚revoluční‘ blok. Pašinjanův Můj krok získal s přehledem přes 70 procent

Předčasné parlamentní volby v Arménii s přehledem vyhrál blok Můj krok úřadujícího premiéra Nikola Pašinjana. Získal 70,4 procenta hlasů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na Ústřední volební komisi. Bývalé vládnoucí Republikánské straně dalo hlas méně než pět procent voličů a podle Reuters není jasné, zda se v parlamentu zasedne.

Jerevan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předčasné parlamentní volby vyhrál s přehledem blok Můj krok úřadujícího premiéra Nikola Pašinjana | Foto: Vahram Baghdasaryan | Zdroj: Reuters

„Občané Arménie vytvořili revoluční většinu v parlamentu,“ reagoval 43letý Pašinjan na první zveřejněné výsledky. „Jestli se tato tendence naplní, (parlamentní) většina nebude mít žádné problémy při zavádění legislativních změn.“

Hranici pěti procent, která umožňuje vstup do parlamentu, překonaly dvě umírněné opoziční strany: Vzkvétající Arménie vlivného oligarchy Gagika Carukjana a politická formace a Zářivá Arménie právníka Edmona Marukjana.

Republikánská strana někdejšího prezidenta a premiéra Serže Sargsjana, jehož režim po vlně protestů v květnu padl, získala 4,7 procenta hlasů a podle agentury Reuters není jasné, zda v parlamentu zasedne. Podle arménské ústavy musí 30 procent parlamentních lavic připadnout opozici.

Radikální zlom

Předčasné volby vypsal prezident Armen Sarkisjan 1. listopadu poté, co parlament ani na druhý pokus nezvolil nového premiéra. Pašinjan z funkce šéfa vlády odstoupil v říjnu s cílem uspíšit nové volby, z nichž vzejde nové složení Národního shromáždění. Dále fungoval jako úřadující premiér.

Z revolucionáře a opozičního novináře premiérem Arménie. Kdo je Nikol Pašinjan?

Číst článek

Pašinjanova vláda se po politické změně pokoušela změnit volební zákon, ale její snahu blokovala většina Republikánské strany v parlamentu.

Pašinjana, vůdce dřívější opozice, v květnu k moci vynesly protesty proti korupci a politickému protežování. Podle agentury Reuters ztělesňuje radikální zlom po řadě vůdců, kteří Arménii vládli od konce 90. let.

Stávka vsedě

Jako redaktor opozičního listu Armenian Times, který ostře kritizoval vládu prezidenta Roberta Kočarjana a premiéra Sargsjana, uspořádal Pašinjan po parlamentních volbách 2007 stávku vsedě.

V roce 2009 se sám vzdal úřadům a skoro dva roky strávil za mřížemi, v lednu 2010 jej odsoudili k sedmi letům a v roce 2011 propustili při amnestii. Celou dobu odmítal obvinění z rozpoutání masových nepokojů po prezidentských volbách 2008, které se ziskem 52,8 procenta vyhrál Serž Sargsjan.

Náhorní Karabach

Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu. Země s necelými třemi miliony obyvatel vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.

Ázerbájdžánský region osídlený Armény odhlasoval v roce 1988, jako autonomní region, připojení k Arménii. Zatímco tento krok byl podporovaný Arménií, Ázerbájdžán usiloval o zachování územní integrity.

V Arménii zadrželi bývalého prezidenta Kočarjana. Je obviněný z pokusu o převrat

Číst článek

Zpočátku se jednalo zejména o snahu prosadit určitá práva pro Arménce žijící v Náhorním Karabachu, avšak potyčky a střety přerostly v otevřenou válku mezi Arménií a Ázerbájdžánem, která byla urychlena rozpadem Sovětského svazu.

Přes mezinárodní jednání sponzorované Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a její pozorovatelskou misi se nepodařilo konflikt vyřešit. V oblasti se většinou nebojuje a konflikt je zamrzlý, ačkoli v dubnu 2016 došlo k nejvážnějším střetům od příměří v roce 1994. Klíčovou roli v regionu si také nadále udržuje Rusko.

Jako úřadující premiér Pašinjan poslance ujistil, že vztahy země s Moskvou zůstanou nadále prioritou. Současně ale chce posilovat spolupráci se Spojenými státy a Evropskou unií, píše agentura AFP.

Minulý pátek odvolací soud nařídil zadržení bývalého prezidenta Kočarjana na základě obvinění z pokusu o svržení ústavního pořádku, připomněla agentura Reuters. Kočarjan byl poprvé zadržen v červenci, ale měsíc nato byl propuštěn a případ byl postoupen odvolacímu soudu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme