Ashtonovou bude 'grilovat' Evropský parlament. Stejně tak Fülleho

Už za týden by mohla diplomacii Evropské unie začít řídit vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová. Možná ale nebude. Nové informace mluví o tom, že Ashtonová na přelomu 70. a 80. let úzce spolupracovala se sovětským režimem proti zájmům vlastní země.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Herman van Rompuy, Catherine Ashton a Fredrik Reinfeldt | Zdroj: ČTK

Britka spravovala před třiceti lety pokladnu Hnutí za jaderné odzbrojení, do které podle archivů bývalého Sovětského svazu tekly sovětské peníze. To je pro řadu europoslanců znepokojující informace. Své znepokojení budou dnes moci uplatit při takzvané grilování kandidátů na vysoké evropské posty.

Ashtonovou nicméně podporuje velká koalice sociálních demokratů a lidovců. Nakolik je tato nová informace tak problematická, aby například bylo možné, že se Catherine Ashtonová evropskou ministryní zahraničí nestane, je otázkou. Podle europoslance za ČSSD Jiřího Havla tato skutečnost v Evropském parlamentu příliš nikoho neznepokojuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Už za týden by mohla diplomacii EU začít řídit Catherine Ashtonová. Otázky pro europoslance Jana Zahradila (ODS) a Jiřího Havla (ČSSD).

"Celý problém je hodně zveličen. Frakce sociálních demokratů a lidovců zůstává v názoru na Ashtonovou jednotná a podporuje ji," řekl Havel Rádiu Česko.

Otázky ohledně minulosti nebudou příjemné

Zástupci ODS v Evropském parlamentu jsou ale připraveni nominaci Catherine Ashtonové odmítnout. Podle europoslance za ODS Jana Zahradila je nutné, aby se všichni kandidáti na obdobné posty připravili v parlamentu na důkladný výslech.

"To že lidé ve zmíněných postech dostali mandát od národních vlád je věc jedna. Druhou věcí je, že musejí uspět i před Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Pokud se o někom objeví znepokojivá fakta z minulosti, měl by se připravit na velmi nepříjemné dotazování evropských činitelů," uvedl Zahradil pro Rádio Česko a dodal:

"Může se stát, že národní vláda kandidaturu na zmiňované vlivné posty kontroverzních osob stáhne, a to z důvodu tlaku právě na kandidáty. Koneckonců i v minulosti jsme byli svědky podobných případů."

Kladení otázek, které čekají Ashtonovou a ostatní kandidáty, potvrzuje rovněž frakce sociálních demokratů a lidovců. "Naše dotazy budou spíše zaměřeny na jednotlivé koncepce kandidátů," potvrdil Havel.

Zahradil: Ashtonová velkým hráčům nepřekáží

Podle Zahradila ale představuje konkrétně Ashtonová takzvaného nízkoprofilového evropského politika, který nikoho nenadchne, ale ani nezarmoutí. "Lidé jejího ražení se dostávají do vlivných funkcí právě díky opravdu výrazným hráčům evropské politiky, jakými jsou Merkelová, Sarkozy a Berlusconi, a to z toho důvodu, aby je nikdo nezastínil. Pro Rusko, Čínu, potažmo USA stejně zůstanou opravdovými partnery pro vyjednávání právě představitelé nejsilnějších států EU," myslí si Zahradil.

Příští rok má unijní zahraniční služba - ať už pod vedením Ashtonové nebo kohokoliv jiného - mít několik set zaměstnanců, ale postupem doby má jejich počet vzrůst na pět až šest tisíc. Pro srovnání, Herman Van Rompuy jako stálý předseda Evropské rady bude mít jen 22 stálých spolupracovníků a deset členů ochranky. Podle mnohých je počet unijní zahraniční služby předimenzovaný.

"Pokud vezmeme v úvahu, že EU je největším hospodářským celkem světa a má zájmy v mnoha zemí, tak není zmiňovaný počet nikterak znepokojující. Navíc se obdobně pracující instituce v budoucnu budou spíše slučovat," míní europoslanec za ČSSD Havel.

Otázkou zůstává, co bude zmiňovaný široký aparát konkrétně dělat, popřípadě co bude náplní jeho práce, jelikož Lisabonská smlouva klasickou zahraniční politiku jasně řadí do oblastí spadající do pravomocí jednotlivých států. Podle Havla bude hrát důležitou roli koordinační úloha zahraničněpolitických subjektů na úrovni EU, respektive národní.

Spory o zahraniční politiku

Podle Zahradila ale reálně hrozí, že vzniknou spory o to, jak sladit postup nové zahraniční unijní služby, jednotlivých členských států a třeba komisariátu přidělujícího rozvojovou pomoc.

"Vzniká totiž další nevolená struktura osobující si právo jednat ve jménu EU a členských států a je tedy jen otázkou času, kdy dojde ke kompetenčnímu sporu," řekl Zahradil.

Zmiňované grilování čeká i českého kandidáta na post evropského komisaře Štefana Fülleho. Oba čeští europoslanci se nicméně k lidovecké frakci s nepříjemnými otázkami, které se týkají jeho komunistické minulosti zřejmě nepřipojí.

"O minulosti pana Fülleho si mohu myslet svoje, ale jsem europoslanec za ČR a nebudu tedy pozici nového českého eurokomisaře nikterak komplikovat. O to se postarají zřejmě jiní," uzavřel Zahradil.

Lukáš Vincourek, Rádio Česko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme