Monzuny zasáhly Asii dříve, než je běžné. Voda padá už několik dnů na stále stejná místa
Jižní Čína čelí nejsilnějším dešťům za posledních šedesát let. Monzun a pravidelné letní bouřky přišly letos do Asie o několik týdnů dřív, než je běžné. Ohrožuje to sklizeň v jednotlivých provinciích. Ještě horší je momentálně situace v Bangladéši, kde už zemřely desítky lidí.
V Číně je nejhorší situace na východě a v centrální a jižní části země – v provinciích Kuej-čou, Ťiang-si, An-chuej a Če-ťiang.
Podle čínské meteorologické služby se nad velkou částí čínské pevniny do sebe zaklesly masy teplého a studeného vzduchu, nepohybují se a obrovské množství vody padá už několik dnů na stále stejná místa.
Mrtvé a pohřešované hlásí záchranáři kvůli zatopeným domům a půdním sesuvům. Několik lidí už také zemřelo, když se na ně zřítily jejich podemleté nestabilní domy.
Čína je ale na podobné pohromy čím dál tím lépe připravena. Jejich záchranné týmy patří v Asii vůbec k nejlepším. Má dost lidí a kvalitní výstroj. A záchranné týmy v době záplav, tajfunů a také zemětřesení pravidelně prochází ostrým cvičením.
Úmrtí kvůli bleskům
V Bangladéši a v přilehlém indickém svazovém státě Ásám zatím zemřelo bezmála 60 lidí. Někteří z nich se utopili, ale více než 20 z nich zabily silné blesky během bouřek.
Opustit své domovy už tam muselo téměř pět milionů obyvatel. Lidé se snaží dostat do střední a severní části státu, ale monzun za pár dnů a týdnů postoupí od Bengálského zálivu směrem do vnitrozemí.
V Řeži u Prahy padl nový červnový teplotní rekord, naměřili tam rovných 39 stupňů Celsia
Číst článek
Bangladéšská vláda se teď obává znečištění zdrojů pitné vody, prudkého zdražení potravin a nemocí, které se můžou začít šířit kontaminovanou vodou. Chce proto požádat svět o mimořádnou humanitární a rychlou pomoc.
Bangladéš, Indie, Filipíny, Vietnam a Indonésie pociťují dlouhodobé změny klimatu, stoupající hladinu světových oceánů a daleko více extrémních výkyvů počasí.
Bangladéš je na tom v celé Asii nejhůře. Je to přelidněná země, která navíc dlouhodobě živí i kolem jednoho milionu rohingských uprchlíků. A Indický oceán si každý rok ukousne z bangladéšské pevniny další část.
Lidé přitom nemají kam odejít. Neexistuje žádný státem organizovaný systém přesídlení. Výsledkem jsou další miliony lidí na útěku a v pohybu. Bangladéš žádá dlouhodobě svět o podporu. Chce stavět například protipovodňové hráze, ale peněz se mu na to nedostává ani doma, ani ze světa.
