Historicky první oprava raketoplánu přímo na oběžné dráze skončila úspěšně. Astronaut Steve Robinson odstranil oba výčnělky izolační hmoty z tepelného štítu na spodku plavidla. Oprava byla nutná proto, aby se vyloučilo jakékoli riziko havárie při přistávání.

18:23 3. srpna 2005 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Při startu raketoplánu Discovery se odštíply kousky destiček z tepelného pláště, když na něj dopadly kousky izolační pěny z vnější palivové nádrže. NASA dospěla k závěru, že přes tato poškození je loď schopna návratu. Vyčnívající proužky spojovací hmoty nebyly zřejmě důsledkem nárazů při startu, ale patrně je způsobila nedostatečná přilnavost.

Američan Steve Robinson a jeho japonský kolega Soiči Noguchi vystoupili do otevřeného prostoru asi v jedenáct hodin ráno středoevropského času. Po několika hodinách příprav se Steve Robinson na výsuvném 17,5 metru dlouhém robotickém rameni dostal k místu, kde ze spodní části raketoplánu mezi keramickými destičkami vyčnívala izolační hmota asi dva a půl centimetru ven z trupu.

Výčnělky mohly při vstupu do zemské atmosféry způsobit nepředvídatelné bodové přehřátí trupu a ohrozit úspěšné přistání raketoplánu. Robinson oba výčnělky jednoduše vytáhl rukou, nemusel ani používat pilku. "Bylo to velmi hladké," řekl Robinson při vytahování prvního výčnělku.

Šlo o vůbec první opravu raketoplánu přímo na oběžné dráze. Samotný úkol nebyl složitý, jednoduchá oprava se ale musela provést velmi pečlivě a jemně, aby se dál nepoškodil trup raketoplánu. Především tepelný štít, který chrání spodek plavidla při průchodu atmosférou. Právě poškození tepelného štítu, byť jiného druhu a rozsahu, způsobilo v únoru 2003 havárii raketoplánu Columbia.

Regina Prouzová-Květoňová, Martin Hromádka, Vít Pohanka, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít