Ateisté v Egyptě oficiálně nejsou. V praxi čelí opovržení či nařčení z rouhání

Člověk, který nevěří v Boha, to má v Egyptě těžké. Každý se tam musí oficiálně hlásit buď k islámu, judaismu nebo křesťanství. Když se někdo přesto hlásí k ateismu, může skončit i za mřížemi. To poznal i student Karím al-Banná, kterého nedávno soud poslal do vězení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednu z největším autorit arabského světa představuje káhirská mešita a univerzita al-Azhar | Foto: Creative Commons Attribution-NonComercial-NoDerivs 2.0 Generic, John Kannenberg

Být ateistou sice v Egyptě trestné není, ale v praxi je to tak, že kdo chce, paragraf si najde. Karím al-Banná byl odsouzený za rouhání, které už trestné je – hrozí za něj až pět let vězení.

Podle stejného zákona by byli souzeni i ti, kteří by například kreslili vtipy nebo satiru proti náboženství, například by nakreslili proroka Mohameda, jak se objevil ve francouzském časopise Charlie Hebdo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Náboženské poměry v Egyptě přiblížil zpravodaj ČRo Štěpán Macháček

Co se náboženství týká, je to v Egyptě tak, že se každý musí k nějakému hlásit. Svobodu však ústava zajišťuje jen třem vyznáním – judaismu, křesťanství a islámu. Pokud je někdo buddhista nebo ateista, má smůlu, do občanského průkazu si musí nechat zapsat jedno ze zmiňovaných tří náboženství.

Oficiálně tedy v Egyptě ateisté nejsou, praxe je však jiná a je to téma, které se probírá i na veřejnosti. Odvážní ateisté vystupují například v televizních diskusích, kde je moderátoři konfrontují třeba s islámskými duchovními nebo křesťanskými kazateli.

„Jsem přesvědčeným ateistou. Nenašel jsem totiž žádný důkaz o tom, že náboženství je tou jedinou pravdou. Všechna jsou o tom, že se Bůh spojil s určitými lidmi, které pověřil, aby spasili svět. Víte, já jsem byl dlouho zbožný. Když jsem ale začal pátrat po tom, proč jsem vlastně věřící, zjistil jsem, že je to jen tradice. Že jsem věřícím jen proto, že věří moje rodina, mí rodiče,“ svěřil se během debaty mladý ateista Ahmad Harkán. Ve studiu s ním na druhé židli seděl vousatý islámský kazatel.

O tom, že je k mluvení o ateismu v Egyptě třeba odvahy, svědčí fakt, že po jednom vystoupení v televizi Ahmada Harkána napadla skupina neznámých útočníků a zbila jeho i jeho manželku.

A když se obrátil o pomoc na policii, ta s ním zacházela spíše jako se zločincem než jako s obětí útoku.

Štěpán Macháček, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme