Bez kopule a minaretu. Řecká vláda otevřela v Aténách první oficiální mešitu
V Aténách otevřeli v pátek první oficiální mešitu v řecké metropoli, islámskou církevní stavbu slavnostně otevřel řecký ministr školství a náboženských záležitostí Kostas Gavroglu. Modlit se v ní ale muslimové začnou zřejmě až v září, až bude oficiálně jmenován imám. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Podle televize Al-Džazíra jde o první oficiální mešitu v Aténách po více než 180 letech.
Záměr řecké vlády postavit v Aténách mešitu vyvolal před několika lety odpor řeckých nacionalistů i nevoli pravoslavné církve. Parlament nakonec její výstavbu schválil v roce 2016 dvoutřetinovou většinou. Úřady ale vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.
Řecko může mít první krematorium. Pravoslavná církev zpopelnění nebožtíků dlouhodobě odmítá
Číst článek
Mešita s kapacitou 350 osob, jejíž výstavba stála v přepočtu přes 22 milionů korun, stojí na západním předměstí Atén, nedaleko uprchlického tábora. V Aténách a okolí žijí tisíce muslimských migrantů, kteří dosud používali neoficiální islámské modlitebny.
Ministr Gavroglu při slavnostním otevření mešity označil tuto stavbu za „důstojné místo pro modlitby muslimů, ať už půjde o místní obyvatele, migranty či návštěvníky“ metropole. Otevření mešity se účastnili i zástupci muslimské komunity, včetně Maročana Zakího Muhammada, který se má stát místním imámem. Ten poděkoval vládě i Řekům, kteří přijali muslimy „jako řecké občany“.
Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.
V jedenáctimilionovém Řecku dnes žije oficiálně asi 150 000 muslimů, příslušníků turecké menšiny především v Thrákii na severovýchodě země. V této oblasti je asi 300 mešit. V posledních letech ale dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.
