‚Stav klimatické nouze.‘ Masivní požáry ničí Austrálii i reputaci tamní vlády, premiér kritiku lidí odmítá

Osmnáct obětí na životech, víc než tisícovka zničených budov, na 500 milionů mrtvých zvířat a spálený porost o rozloze poloviny České republiky. Taková je zatím bilance zničujících požárů, které od září sužují Austrálii. Podle úřadů se jedná o jedny z nejhorších požárů v australské historii a situace se nemá lepšit ani v příštích týdnech. Vláda se tak ocitá pod sílícím tlakem vyděšené veřejnosti.

Sydney Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vláda státu Jižní Austrálie v pátek vydala nejvyšší, červený stupeň varování před extrémním horkem | Zdroj: Reuters

Zatímco v Sydney přivítali příchod nového roku tradičně odpálením velkolepého ohňostroje, v mnoha koutech jihovýchodní Austrálie se silvestrovské oslavy proměnily v peklo.

40,9 stupně. Austrálie má za sebou nejteplejší den v historii měření

Číst článek

Například v oblíbeném letovisku Mallacoota plameny uvěznily tisíce turistů a místních na plážích, kde hodiny čekali na záchranu hasičů. Nakonec se podařilo všechny vyprostit bez zranění, zachránění proto hasiče ocenili mohutným potleskem vestoje, jejich domovy ale lehly popelem.

Požáry si už vyžádaly nejméně osmnáct obětí – mezi posledními byla objevena těla otce Roberta a jeho syna Patricka Salwayových, kteří chtěli před ohněm bránit dům a rodinný majetek. Další z obětí uplynulých dnů je i osmadvacetiletý dobrovolný hasič Samuel McPaul, jehož auto v pondělí smetlo „ohnivé tornádo“ poblíž městečka Jingellic.

Teploty přesahující čtyřicítku a silný vítr Austrálie očekává také o nadcházejícím víkendu, na mnoha místech proto probíhá rozsáhlá evakuace tisíců lidí. Právě vysoké teploty, sucho a vítr vytváří pro rychlé šíření požárů „ideální“ podmínky, tragické události tak v posledních týdnech zintenzivňují debaty o sílících projevech globálního oteplování a rostoucí nutnosti odklonit Austrálii od uhlí.

Vláda v centru kritiky

Devastující požáry dávají do souvislosti se změnami klimatu nejen obyvatelé Austrálie, ale i vrcholní politici v zahraničí. „Při pohledu na požáry v Austrálii a tání Arktidy je jasné, že se nacházíme ve stavu klimatické nouze,“ napsala na twitteru bývalá ministryně zahraničních věcí Spojených států Hillary Clintonová.

K boji proti globálnímu oteplování ve čtvrtek vyzval také uchazeč o nominaci na kandidáta Demokratické strany do amerických prezidentských voleb Bernie Sanders. Ten na twitteru upozornil, že pokud „nebudeme tvrdě bojovat s klimatickými změnami a transformovat energetický systém“, stanou se požáry, jaké vidíme v Austrálii, běžnými.

Australská vláda v čele s premiérem Scottem Morrisonem, který spojitost mezi ničivými požáry a klimatickými změnami od počátku popírá, se tak ocitá pod sílícím tlakem.

Zásah hasičů z 30. prosince v oblasti Clovemont Way | Foto: Julian Smith | Zdroj: Reuters

Morrison si vysloužil kritiku už v polovině prosince poté, co byl v době vrcholících veder a požárů s rodinou na dovolené na Havaji. Mnozí ale vládě vyčítají především to, že v době, kdy se země ocitá kvůli požárům v hluboké krizi, odmítá přistoupit na jakoukoliv změnu postoje k uhlí.

Austrálie je totiž největším vývozcem uhlí na světě a v přepočtu na obyvatele je zároveň jedním z největších producentů skleníkových plynů. Premiér přesto trvá na tom, že se těžba této suroviny snižovat nemá.

„Nezrušíme pracovní místa tisíců Australanů tím, že se vzdáme tradičních průmyslových odvětví,“ prohlásil Morrison televizní stanici Channel Seven před vánočními prázdninami.

Podle Australanů žijících v postižených oblastech navíc vláda nedělá pro jejich záchranu dost. Kvůli rozhořčení tamních obyvatel tak Morrison musel předčasně ukončit i svou čtvrteční návštěvu městečka Cobargo, kde začátkem týdne přišli dva lidé o život a mnoho dalších o střechu nad hlavou.

Extrémní rok

Odborníci upozorňují, že klimatické změny samotné sice nejsou důvodem vzniku lesních požárů, které jsou v Austrálii běžné, zhoršují ale podmínky, za nichž se plameny nekontrolovatelně šíří dál. Hlavním zdrojem obav jsou především vysoké teploty a s tím související sucho.

Vládní data ukazují, že rok 2019 byl pro Austrálii nejteplejší v historii měření – průměrná teplota byla o 1,52 stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr, podařilo se tak překonat dosavadní rekord z roku 2013.

„Viděli jsme řadu extrémů, jako jsou vlny veder a samozřejmě také lesní požáry, které jsou následkem velmi horkých a suchých podmínek,“ vysvětluje pro britský deník The Guardian Sarah Perkinsonová-Kirkpatricková a dodává, že změna klimatu k tomuto extrémnímu roku nepopiratelným způsobem přispěla.

K domům se stahují i další zvířata například klokani | Foto: Linda Robinson | Zdroj: Reuters

Trpí i Nový Zéland

Dopady australské tragédie pociťuje i sousední Nový Zéland. Kouř australských požárů dovál až sem, popel a prach tak zbarvil sníh na špičkách novozélandských hor a ledovců dohněda.

Bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková, která do roku 2017 působila také jako šéfka Rozvojového programu OSN, navíc na twitteru vyjádřila obavy, že popel pravděpodobně povede k rychlejšímu tání ledovců. Těch je na Novém Zélandu kolem třech tisíc, vědci ale varují, že současným tempem roztají do konce století.

Obavy Clarkové přitom potvrzuje i profesor Monashovy univerzity v Melbourne a bývalý ředitel Antarktického rozvojového centra Andrew Mackintosh – podle něj mohou současné události zvýšit tání ledovců této sezony o 20 až 30 procent.

„Je poměrně běžné, že se prach dostane do ledovců na Novém Zélandu, řekl bych ale, že nyní je toto množství fenomenální – nemyslím si, že bych kdy něco takového viděl,“ varuje s tím, že pokud požáry v Austrálii budou pokračovat, bude to jeden z faktorů, které celkově urychlí zánik ledovců na Novém Zélandu.“

Na zlepšení kritické situace to ale zatím nevypadá. Podle předpovědi počasí budou současné podmínky vedoucí k šíření požárů pokračovat i příštích týdnech.

„Musíme si uvědomit, že výraznou změnu počasí s příchodem dešťů nemůžeme očekávat dříve než v lednu či únoru,“ varuje zástupce místních hasičů Shane Fitzsimmons. „Máme tedy před sebou pořád dlouhou cestu. Pořád jsou to nějaké čtyři, šest týdnů, než se dočkáme znatelnějšího zlepšení počasí.“

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme