Autoři reklam by si neměli zahrávat s pohádkami
Neděle je dnem, kdy se televize i rozhlas ve zvýšené míře věnují dětem a vysílají pro ně pohádky. Pohádky samy o sobě spory nevyvolávají, spíše naopak. Pokud se jich ale chopí tvůrci reklam, pak je na malér zaděláno. Právě to se stalo u našich severních sousedů.
Pohádky dělíme na romantické, komické a morbidní. Jejich společnou podskupinou jsou pak pohádky politické, ale o těch řeč nebude. Žánr černé, drastické pohádky si pro televizní reklamní spot vybral jeden z polských mobilních operátorů. Tvůrci reklamy použili pohádku o Červené Karkulce, ale vymysleli jiný konec.
Vcelku vtipně tím chtěli naznačit, že dotyčný provozovatel mobilní sítě vyprávět pohádky neumí a že zákazník od něj můžete očekávat jen solidní jednání. Reklama začíná docela tradičně - Červená Karkulka - polsky Czerwony Kapturek - jde lesem plným motýlů a zpívajících ptáků k babičce. Pak se ale situace náhle mění - Karkulka uvízne v ocelových čelistech pasti na vlky.
Tento závěr se nelíbil rodičům dětí. Začali si stěžovat u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že reklama je příliš brutální a mate děti, které nevědí, co se to s jejich oblíbenou pohádkovou postavou děje. Rada dala rodičům zapravdu.
To, co očekáváme od pohádky, je určitá pohoda a pozitivní poselství, říká Rafal Rastawicki, mluvčí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Reklamní agentura musela spot předělat. Teď už se v něm neobjevuje drastický Karkulčin křik. Smysl reklamy se tím samozřejmě vytrácí. Nevím, co by ale rodiče a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání říkali, kdyby autoři reklamy použili opravdový konec pohádky - tedy scény, kdy vlk sežere babičku i Karkulku a myslivec mu pak rozpárá břicho. Anebo kdyby si vybrali pohádku o Modrovousovi.
