B. Posselt: Poválečný odsun byl chladnokrevnou etnickou čistkou
V bavorském Augsburku v sobotu začalo 56. setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Pod rudo-černými sudetskými vlajkami a za zpěvu bavorské hymny zahájil Bernd Posselt tradiční dny Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce na základě rozhodnutí spojenců a Benešových dekretů. Sudetoněmecké dny probíhají už několik let podle zaběhlého scénáře.
Jak hlásí náš zpravodaj David Šťáhlavský, ani ten letošní sraz není zatím výjimkou. V hostitelské roli se střídají Norimberk a Augsburk, podle předsedy landsmanšaftu je to z ekonomických důvodů. Mnichovské výstaviště je neúměrně drahé.
56. sraz krajanského sdružení zahajila bavorská hymna a úvodní projev měl předseda Bernd Posselt, který si tradičně připravuje základní protičeské leitmotivy, určené pro sudetoněmecké auditorium. Letos jsou hlavní témata tři: "Žijeme v době, která je založena na tom, že už nikdy nesmí dojít na nacionalismus a totalitární diktatury, ale také v době, kdy bohužel existují i lidé, kteří stále vzývají modly minulosti, jsou to ti, kteří ve 21. století ještě vztyčují Stalinovy a Benešovy sochy," srovnává Posselt komunistického tyrana s prezidentem demokratického Československa a naráží tak na záměr odhalit Benešovu sochu před ministerstvem zahraničí v Praze.
Druhé hlavní téma sudetoněmeckého srazu deklaruje předseda Posselt následovně: "Bez hrůz nacionálního socialismu a bez druhé světové války a jejího strašného vývoje by nikdy nemohlo dojít k odsunu. Ale víme také, a vždycky znovu to musíme zdůrazňovat, že vyhnání nebylo nutným důsledkem války, ale chladnokrevně naplánovanou a provedenou etnickou čistkou," říká Bernd Posselt za souhlasného potlesku sudetoněmeckého auditoria, které vysídlení považuje za porušení základního lidského práva - práva na vlast.
Předseda landsmanšaftu v tomto duchu dodává třetí postulát: "Češi a sudetští Němci v roce 1905 ukázali co dokáží, když jsou čestní a připraveni spolu jednat. Proč tedy není možné, to, co bylo před sto lety také v 21.století?," klade si otázku Bernd Posselt v souvislosti s "moravským narovnáním" - pravidly soužití Čechů s německou menšinou v Zemích koruny české, tedy také jejich právo na vlastní území.
Letošní sraz se koná ovšem i ve znamení toho, že Nadace Charty 77 udělila vůbec poprvé cenu za občanskou statečnost - Františka Kriegla - sudetské Němce, bývalé čs. občance, Marii Machnig-Halke.
Náš zpravodaj David Šťáhlavský se zeptal právě Bernda Posselta, jak toto gesto vnímá. " To je výborný signál, neboť jasně dokazuje, že naše historie poskytuje stále mnoho společných pozitivních momentů. A právě otec této Československé občanky, byl tzv-ným mladým aktivistou, který se zasazoval o společné soužití Čechů a Němců v Československu. A tak to vítám také proto jako signál, protože ukazuje, že i kritická 20. a 30. léta dávají pozitivní příklady," řekl Českému rozhlasu předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt .
Na další otázku, zda jeho krajanské sdružení počítá samo s podobným vstřícným gestem uvedl: "Byl jsem pozván na předávní ceny, ale kvůli plenárnímu zasedání Evropského parlamentu jsem bohužel nemohl do Prahy přijet. No a Sudetoněmecké krajanské sdružení uděluje Evropskou Karlovu cenu zase českému biskupovi, to je podle mého také signál usmíření a porozumění mezi našimi národy. Zmíněným českým duchovním je litoměřický emeritní biskup Josef Koukl. Biskup Koukl je proti vyhnání sudetských Němců v té podobě, v jaké k němu po 2.světové válce došlo.
