Bagdád terčem zatím nejsilnějšího bombardování

Irák čelí dosud nejtvrdšímu úderu Američanů a jejich spojenců od zahájení operace Irácká svoboda. Bagdádem otřáslo už večer několik vln silných explozí po útoku střel s plochou dráhou letu. Později nad město dorazila letadla. Za úsvitu byly vzdušné údery na metropoli obnoveny. Podle iráckých představitelů při dosavadních útocích zahynulo 150 civilistů. Spojeneckým jednotkám na jihu Iráku se údajně vzdala 51. divize irácké armády, která měla chránit strategický přístav Basra. Nad Perským zálivem se v noci srazily dvě britské helikoptéry; sedm vojáků zahynulo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

bombardování Bagdádu | Foto: ČTK/AP

Bagdád se vzpamatovává z otřesu po nočních a ranních úderech. Americká a britská letadla dnes ráno poprvé od začátku spojeneckého úderu bombardovala iráckou metropoli i za denního světla. Sirény protivzdušné obrany v Bagdádu se poprvé rozezněly hned po rozbřesku. Nad městem se objevil nový sloup dýmu a v ulicích byly slyšet sirény sanitek a hasičských vozů.

Iráčtí představitelé oznámili, že při dosavadních útocích na hlavní město zahynulo 150 lidí. Podle Iráku jde o civilní oběti. Irácký ministr informací Muhammad Saháf nedlouho předtím hlásil 207 zraněných civilistů za dnešní noc.

Jak uvedla katarská televize Al-Džazíra, dodávka pitné vody a elektřiny zatím ve města nebyla přerušena.

V pátek večer Bagdád zažil zatím nejmohutnější vzdušný útok spojeneckých vojsk. Pentagon ho označil za začátek ohlašovaného drtivého úderu, který má trvat 24 až 48 hodin. Nasazeno při něm má být až 3000 střel s plochou dráhou letu a elektronicky naváděných bomb. Nálety byly kromě Bagdádu namířeny také na města Mosul a Kirkúk, která leží na severu země.

V irácké metropoli byly hlavním cílem paláce Saddáma Husajna a sídlo elitní Republikánské gardy. Televizní stanice přinesly záběry bomb dopadajících na různá místa ve městě, desítky budov se následně ocitly v plamenech. Později nad Bagdád dorazila spojenecká letadla. Úderů se zúčastnily stovky letadel a odpáleno bylo 1000 řízených střel.

Podle některých zpráv přišel o život Husajnův syn Udaj. O osudu samotného iráckého prezidenta se nic neví; od čtvrtku se neobjevil ani na veřejnosti, ani v médiích. Irácká televize ale dnes ráno zveřejnila jeho prohlášení, ve kterém vyzývá k respektování práv válečných zajatců.

Přece jen úspěšný prý byl čtvrteční nálet na velitelský bunkr, kterým vojenská operace proti Iráku začala - říkají to zdroje z CIA, které citovala americká televize ABC. Podle ní byli zabiti tři nejvýše postavení muži v Iráku po Saddámu Husajnovi.

Přesně cílený nálet údajně zabil druhého nejvýznamnějšího muže režimu - podpředsedu Rady revolučního velení Izzata Ibráhíma, který zastupoval Irák na všech summitech arabských a islámských zemí. Druhým mrtvým má být viceprezident Táhá Jasín Ramadán a třetím je Husajnův bratranec, generál Alí Hasan Madžíd, kterého iráčtí Kurdové přezdívají Chemický Alí. Právě on totiž velel iráckým jednotkám, které v roce 1988 zaútočily na kurdská města chemickými zbraněmi. V Bagdádu informaci o zabití těchto tří mužů zatím nikdo nepotvrdil.

Britské námořnictvo přišlo při noční srážce svých dvou vrtulníků nad mezinárodními vodami Perského zálivu o sedm mužů. Oznámil to mluvčí britských sil operujících v Zálivu. Podle něho neštěstí nezavinil nepřátelský útok.

V pátek zahynulo při havárii helikoptéry v Kuvajtu osm britských a čtyři američtí vojáci. V bojích pak podle potvrzených zpráv přišli o života dva příslušníci americké námořní pěchoty.

Na jihu země se vzdala americkým jednotkám celá divize irácké pěchoty čítající osm tisíc mužů, a to včetně jejich velitele. Uvedla to agentura AP. Padesátá první divize irácké armády měla chránit jihoirácké město Basru, druhé největší středisko země, které teď padá do rukou britských a amerických vojáků.

Tato mechanizovaná jednotka měla před válkou asi 200 tanků a patřila k lépe vybaveným a vycvičeným částem irácké armády. Jejím úkolem bylo sehrát roli při ochraně důležitého ropného střediska u Perského zálivu. Během posledních 24 hodin se vzdávaly malé i větší skupiny irácké armády zejména na jihu země, kudy postupovala nejsilnější ofenzíva, ale poprvé se vzdal velitel nějaké irácké divize. Pentagon tvrdí, že ke stejnému kroku neustále vyzývá nejrůznějšími způsoby řadové irácké vojáky i příslušníky elitní Republikánské gardy.

Irácký armádní mluvčí ale tuto zprávu dnes popřel. Padesátá první divize podle něj v jižním Iráku dále bojuje.

Nejasná je zatím situace v dalším důležitém strategickém městě na jihu Iráku - v Umm Kasru. Podle pátečního sdělení ministra obrany Spojených států Donalda Rumsfelda se tento přístav měl už včera dostat pod kontrolu Američanů. Z místa však přicházely ještě dnes ráno zprávy, že iráčtí vojáci stále kladou v některých částech města odpor. Oblast kolem přístavu byla v nočních hodinách cílem silného bombardování.

Mechanizované americké jednotky na západním křídle pozemního útoku postoupily podle zpravodajů 160 kilometrů hluboko do iráckého vnitrozemí a jsou tak na třetině cesty k Bagdádu, přičemž se na postupu setkaly jen se sporadickým odporem.

Do konfliktu v Iráku vstoupila nová vojenská síla, která není vítaná ani jednou z dosud bojujících stran. Turecko oznámilo, že v iráckém Kurdistánu se rozmístily první jednotky jeho armády. Komando o síle 1500 mužů má zajistit půdu pro rozsáhlejší vojenské obsazení turecko-irácké hranice. Spojené státy, které podporují Kurdy v severním Iráku, s jednostranným rozhodnutím Ankary nesouhlasí.

Ankara tvrdí, že se chce ochránit před terorismem a proudem kurdských uprchlíků. Američané jsou proti, i když o podobných záměrech s Tureckem dříve jednali. Kurdové tvrdí, že problém s uprchlíky je záminkou: Turecko se chce oddělením svého území od iráckých Kurdů pojistit proti kurdským ambicím sjednotit oblast do samostatného státu.

Spojené státy se nechtějí dostat do role kurdsko-tureckého soudce. Jejich speciální jednotky na severu Iráku velí kurdským oddílům a připravují se na ochranu nejbohatších ropných polí. Kurdové navíc Američanům pomáhají přimět iráckou armádu k tomu, aby se vzdala.

Irácké Kurdy zprávy o přítomnosti turecké armády na jejich autonomním území pobouřily. Špatně vyzbrojení Kurdové prohlašují, že chtějí proti Turkům bojovat.

Další letecký poplach byl ještě před půlnocí vyhlášen v Kuwait City. Irácká televize pak potvrdila, že na Kuvajt byly vypáleny rakety Samúd-2 a Fatah.

Irácká státní televize rovněž přiznala, že iráčtí vojáci zapálili ropu napuštěnou do speciálně vykopaných příkopů. To má spojeneckým letadlům zabránit v zaměřování cílů. Televize zároveň popřela, že by Irák zapálil ropné vrty. Podle amerických a britských zdrojů jich na jihu země několik hoří.

Všechny články týkající se války v Iráku najdete na této adrese.

Miroslav Konvalina, Kateřina Pospíšilová, Marika Táborská, Martin Drtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme