Dříve poháněla místní ekonomiku. Nyní uzavření základny Bagrám způsobilo odchod Afghánců ze země

Ještě nedávno čekala každé ráno před bránou letecké základny Bagrám tisícovka afghánských civilistů. Dnes jich na základně pracuje už jen šest nebo sedm. Stahování amerických jednotek a přísná bezpečnostní opatření mají vážný dopad na místní ekonomiku, která byla až z osmdesáti procent závislá právě na letecké základně. Místní jsou podle serveru The New York Times nuceni odcházet do jiných částí země, nebo opouští Afghánistán úplně.

Bagrám (Afghánistán) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bazar v afghánském Bagrámu v roce 2009 | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 3.0,©

Ještě před šesti lety si tříděním prádla na americké základně vydělával 600 dolarů (podle současného kurzu necelých 14 000 korun). Později byl Faikulláh Tádžik spolu s dalšími tisíci spolupracovníky propuštěn.

Česká armáda příští rok v březnu ukončí ostrahu spojenecké základny v afghánském Bagrámu

Číst článek

Dnes si vydělává prodejem „odpadu“ ze základny. Za vyřazené běžecké pásy, rozbité tiskárny, další počítačové součástky a odpad si vydělává kolem 60 dolarů měsíčně (asi 1400 korun). Když se daří. „Jestli Američané odejdou, zavřu svůj obchod a odejdu také,“ řekl serveru The New York Times.

A zdaleka nebude sám. Pan Tádžik a další obyvatelé se ale obávají, že pokud odejdou do jiné části Afghánistánu, Tálibán je za jejich práci pro Američany zabije.

Profitující vrakoviště

Letecká základna Bagrám leží asi 60 kilometrů severně od Kábulu. Vybudována byla v padesátých letech dvacátého století. Během desetileté okupace Afghánistánu Sovětským svazem sloužila jako jeden hlavních opěrných bodů Rudé armády. Později o ni bojoval Tálibán se Severní aliancí.

Posilovna, bazén i autobusové linky. Základně USA, kterou zasáhl Írán, říkali vojáci ‚tábor Koláček‘

Číst článek

Po americké invazi v roce 2001 se rozrostla tak, že začala připomínat malé předměstí. Vznikla zde další ranvej, stálá kasárna i rychlé občerstvení Pizza Hut. Žily tam desítky tisíc vojáků i civilistů a další tisíce Afghánců do ní každý den docházely za prací. Základna podle guvernéra okresu Bagrám Abdula Šokúra tvořila 80 procent místní ekonomiky.

Problémy začaly v roce 2014. Tehdy Američané oficiálně ukončili bojové operace a snížili počet vojáků v zemi, tedy i na základně. Toho ještě dokázali někteří obchodníci využít.

Například rodina Sajída Džamála Nasárího. Ještě v době, kdy na místě bylo pár stanů, ve kterých sídlila americká armáda lovící bojovníky Al-Káidy v pohoří Hindúkuš, začal s otcem provozovat vrakoviště.

Letecká základa Bagrám | Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Jak základna rostla, zaměstnával Nasárí až 100 dělníků, kteří denně zpracovávali i 15 kamionů potrubí, poškozených věcí, ale i použitých palet a dřevěných muničních beden. Odpadu bylo tolik, že ho nestíhali rozprodávat nebo ničit. V průměru rodina vydělávala tři až čtyři tisíce dolarů měsíčně (přes 91 000 korun).

Při snížení počtu jednotek v roce 2014 nákupem a prodejem přebytečného a poničeného vybavení vydělal Nasárí 100 000 dolarů (přes 2,27 milionu korun).

Ekonomická krize

Se snížením počtu vojáků v Bagrámu v roce 2014 nejenže klesla potřeba zaměstnávat Afghánce, ale kvůli bezpečnosti byla celá řada místních pracovníků nahrazena zahraničními dodavateli.

Útok na konvoj v Afghánistánu nepřežili čtyři Američané, další vojáci jsou zranění

Číst článek

Ze základny se také podle Šokúr stal izolovaný ostrov. Dříve ji vojáci zcela běžně opouštěli a jednali s místními. Dnes podle guvernéra tvoří základnu kilometry betonových zdí a strážních věží. Důvodem je vzrůstající počet útoků Tálibánu na americké jednotky.

Absence dobře placených a stabilních pracovních míst způsobila v regionu v ekonomický útlum. Afghánci začali méně utrácet v pekárnách i v dalších obchodech, což vedlo k jejich zavírání. Situace ale nebyla lepší ani v nedalekém Kábulu. Lidé od té doby stojí před volbou, jestli odejít do jiné části země a vrátit se k zemědělství, obrátit se na Tálibán nebo úplně opustit Afghánistán.

Krize zasáhla i Nasárího vrakoviště. Nyní má již jen jediného zaměstnance a dva psy. „Jestli Američané odejdou, pokusím se všechno prodat,“ popsal Nasárí. A vzhledem k jednání mezi Tálibánem a Američany a snaze prezidenta Donalda Trumpa snížit počet vojáků v zahraničí, tato doba možná není daleko.

Češi v Bagrámu

Na základně Bagrám působí také vojáci Armády ČR. Od roku 2013 se podílí na její ochraně. To ale skončí v březnu 2020, jak na konci listopadu 2019 oznámil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Neznamená to ale konec českého působení v Afghánistánu. Armáda se bude nově soustředit na výcvik speciálních sil. Do země pošle také lékaře.

Armáda ČR má v současné době celkem v Afghánistánu asi 250 vojáků. Strážní rota v Bagrámu je nejpočetnější jednotkou. Další vojáci působí v Kábulu a v dalších místech v provinciích, a to včetně speciálních sil.

Při ostraze bagrámské základny padli v roce 2014 čtyři čeští vojáci, pátý zemřel po převozu do České republiky. V roce 2017 také zemřel další voják, který byl vážně zraněn v roce 2014 při jiném incidentu. V roce 2018 pak česká armáda u Bagrámu ztratila další tři vojáky, kteří zemřeli po sebevražedném útoku.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme