Bakterie EHEC, která řádí v Německu, je unikátním mutantem

Smrtící nákaza, která v Evropě zabila už na 18 lidí, je zcela novým mutantem dvou různých bakterií EHEC a může být živočišného původu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace. Jde údajně o unikátní kmen, který se dosud při žádném výskytu onemocnění neobjevil.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bakterie EHEC v laboratoři

Bakterie EHEC v laboratoři | Zdroj: Reuters

Světová zdravotnická organizace varuje, že jde o velmi vzácný a dosud neznámý kmen Escherichia Coli. To potvrzuje i Petr Petráš vedoucí národní referenční laboratoře pro stafylokoky: „V každém případě se jedná o velice agresivní a unikátní bakterii.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O nákaze krvácivého průjmu mluvili na Radiožurnálu zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Klára Stejskalová a epidemiolog Jiří Beran z kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Podle čínských expertů, kteří analyzovali vzorky z Německa, má nová bakterie DNA ze dvou dosud rozdílných kmenů. Nová Escherichia Coli má být velmi nakažlivá, toxická a také odolná proti některým antibiotikům.

Evropské doktory zaráží především vysoká míra komplikovaných případů, kterých je přibližně třetina z celkového počtu pacientů. A také fakt, že většinu nakažených tvoří dospělé ženy.

„Víme, že bakterie dokážou mutovat některou ze svých vlastností, například odolnost vůči antibiotikům, ale aby zmutovala tak, že začne produkovat úplně jiný typ toxinů, to nebývá obvyklé,“ uvádí epidemiolog Jiří Beran z kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové, který je členem výboru epidemiologické společnosti.

„Za několik měsíců, až budou provedeny genetické analýzy, s největší pravděpodobností bude jasné, ze kterého původního kmene tato nová bakterie vyšla a budeme moci dospět k tomu, jak k této mutaci došlo. Zatím to jsou ale jen spekulace,“ dodává Beran.

Podle něj je riziko epidemie relativně vysoké a závažné. Na druhou stranu, když řada nakažených přicházela do nemocnic a nikdo nevěděl, že jde o tak vážnou infekci a zároveň nikdo ze zdravotnického personálu neonemocněl, ukazuje to na to, že běžná opatření, desinfekce, hygiena, mohou téměř stoprocentně předejít onemocnění.

Problémy s Escherichia Coli přitom mají většinou děti nebo důchodci. Podle Světové zdravotnické organizace je bakterie pravděpodobně živočišného původu. Vědci ale zároveň dodávají, že na jakékoliv závěry je příliš brzy, a bude napřed potřeba nový kmen bakterie pečlivě prozkoumat.

Escherichia coli (E. coli) je bakterie, která se běžně vyskytuje ve střevech člověka. Většina kmenů je neškodná. Některé, jako enterohemoragická E. coli (EHEC), však mohou způsobit závažné alimentární onemocnění. To se přenáší na člověka především prostřednictvím konzumace kontaminované potraviny. K příznakům onemocnění způsobených EHEC patří křeče v břiše a průjem, které se mohou v některých případech rozvinout v krvavé průjmy. Může také nastat horečka a zvracení. Inkubační doba je od tří do osmi dnů.

Odškodnění i zákaz

Španělský premiér José Zapatero dnes také potvrdil, že Madrid bude po Evropské unii žádat odškodnění za křivé obvinění ze strany německých úřadů, že španělské okurky byly zdrojem nynější epidemie střevní nákazy.

Německé testy zbývajících podezřelých okurek ze Španělska totiž potvrdily, že tato zelenina smrtícím typem střevní bakterie nebyla kontaminována. Oznámil to Spolkový institut pro vyhodnocování rizik. Zdroj nebezpečné nákazy, jejíž šíření si v Evropě vyžádalo nejméně 18 lidských životů, tak zůstává neznámý.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nákaze krvácivého průjmu a rizicích mluvil na Radiožurnálu agrární analytik Petr Havel

Rusko proto preventivně zakázalo dovoz čerstvé zeleniny z celé Evropské unie. Brusel tento krok považuje za nepřiměřený a domáhá se vysvětlení. Do Ruska přitom směřuje čtvrtina evropské produkce zeleniny.

„Pokud bude Španělsko po Německu žádat kompenzace, muselo by se stoprocentní jistotou prokázat, že na jeho území k žádné kontaminaci nedošlo. A to bude obtížné a v tomto směru na kompenzace od Německa nedosáhne. Jiná věc je, jak se zachová Evropská komise, protože nejen španělští zelináři a pěstitelé jsou tou aférou poškozeni. Je tedy docela možné, že Brusel nějaké finance uvolní,“ míní agrární analytik Petr Havel.

Ohniskem je Hamburk

„Panuje přesvědčení, že ohnisko nákazy musí být někde v Hamburku nebo v jeho okolí. Nejčastěji se v Německu kloní k tomu, že zdrojem je čerstvá zelenina, která byla infikována mrvou, protože nositelem tohoto typu bakterie jsou zvířata. Zkoumají se všechny kanály, mohlo dojít k infikaci při baletí, transportu, při jakékoliv manipulaci. Mikrobiologové nevylučují, že může být infikována i jiná zelenina než jen okurky, rajčata nebo saláty. Proto se testují také jahody, lunetky, hovězí a párky. Většina nakažených žen říká, že ve větší míře konzumovaly čerstvý salát,“ říká zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Klára Stejskalová.

Ředitel hamburského ústavu pro hygienu ale nevyloučil, že zdroj nákazy nemusí být odhalen nikdy. Údajně je tomu tak v 80 procentech případů.

„Počet pacientů v Německu se rychle zvyšuje. Více než 500 lidí bojuje s velmi neobvyklým průběhem nemoci. Po třech až čtyřech dnech dochází u pacientů k poruchám řeči, k epileptickým záchvatům,. Lékaři aplikují jakési čištění krve, spotřeba krevních derivátů plasmy je extrémní. Proto hamburský primátor vyzval Němce k darování krve,“ dodává Stejskalová.

Martina Hanáčková, Ondřej Bouda, Jan Piroch, David Šťáhlavský, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme