Indonéský ostrov Bali sužuje ničivé sucho. Na vině je zpožděné období dešťů i rostoucí počet turistů
Zatímco v Madridu na úvod dvoutýdenní konference o změnách podnebí zdůraznil generální tajemník OSN António Guterres nutnost boj s klimatickými změnami nevzdávat, na Bali podíl člověka na změnách klimatu pociťují v současné době velmi vážně. Indonéský ostrov totiž bojuje s velkým suchem, který znepříjemňuje i vlna mnoha turistů.
Sucho na ostrově Bali je způsobeno zpožděním monzunového období, tedy období dešťů, i klimatickým jevem „El Ňiňo“ v Tichém oceánu, který oslabuje proud studeného vzduchu a otepluje ovzduší.
Indičtí farmáři jako oběti změn klimatu. Sebevraždy zemědělců připravují o budoucnost i jejich děti
Číst článek
Na Bali nepršelo již od dubna, následkem čehož vysychají řeka a chybí voda pro zavlažování terasovitých rýžových poli skrze systém kanálů nazývaného „subak“, který zde funguje již od 9. století. Dnes však je v zavlažovacích systémech sucho a rozlehlá zelená pole nahradila pole žlutá. Lidé musí čerpat vodu ze studní, kterých na ostrově není dostatek, je tak pro místní obyvatelstvo drahou záležitostí.
Suchu napomáhá fakt, že hladinu spodních vod snižuje i rostoucí spotřeba turistického průmyslu. Voda nemíří primárně na rýžová pole, nýbrž do turistických oblastí na jihu. Turistů je totiž na ostrově více, než je čtyřmilionové Bali schopné unést. Podle televize Al Jazeera přijelo do oblasti jen loni 16 milionů turistů z Indonésie i z celého světa.
Jak uvádí nevládní organizace IDEP, turistika spotřebuje přibližně 65 procent veškeré pitné vody. Kromě mytí jde velká část sladké vody i na údržbu zahrad a luxusních hotelových komplexů, bazénů, golfových hřišť nebo budování nových hotelů.
Voda se v období sucha musí přivádět z řek, ovšem i ty jsou na Bali v ohrožení. Ze 4000 vodních toků, které ostrovem protékají, vyschlo podle indonéské agentury ochrany přírody celkem 260.
Podle některých nevládních organizací však nemůže za sucho na Bali počasí, jako spíše zkorumpovaní politici, kteří neregulují rozmach turistiky. Argumentují jednoduchým porovnáním - zatímco turisté si užívají v luxusních komplexech, farmářům zasychá úroda a musejí se spoléhat na cisterny s vodou, které přijedou pouze párkrát do týdne.
