Balkánská trasa se obrací. Syřané, kteří se nemohou spojit s příbuznými, opouštějí Německo
Případy, které zatím nikdo z oficiálních míst nepotvrdil, bizarně obracejí drama takzvané balkánské trasy z roku 2015. Právě tehdy po této cestě proudila mohutná vlna uprchlíků do evropských států. Teď se prý ale tisíce syrských migrantů snaží odejít z Německa. A to i navzdory tomu, že v zemi získaly právo k pobytu, uvedla ve své reportáži německá televize ARD.
Podle ní je pro řadu syrských azylantů život v Německu bez možnosti sloučení rodin velmi tíživý. I proto vyhledávají služeb pašeráků, aby se v Turecku s nejbližšími příbuznými znovu setkali. „Než žít odděleně, radši zemřeme společně,“ prohlašují podle ARD zklamaní Syřané.
Na zmíněné balkánské trase, jen v opačném směru, ovšem číhají i značná rizika. Ostatně stejně jako tomu bylo od samotného počátku války v Sýrii. Jeden z pašeráků novinářům prozradil, že již převedl na 50 lidí, většinou Syřanů s právem pobytu v Německu.
Cesta vedla z Řecka, tedy unijního státu, přes hraniční řeku Evros na turecké území. Tam se jeho klienti měli sejít se svými příbuznými.
200 eur za jediný krok
Překročení hranic prý vyjde na zhruba 200 eur. Když se to podaří, lidé bez víz stanou na půdě země, s níž v roce 2016 Evropská unie uzavřela už tehdy některými kritizovanou dohodu. A zaplatila Ankaře miliardy eur za to, aby uzavřela námořní trasy vedoucí do balkánských zemí a udržela uprchlíky před evropskými branami.
Deutsche Welle ovšem upozorňuje na fakt, že informace o „balkánské trase naruby“ zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. I proto zatím odpovědné instituce a ochránci lidských práv reagují velmi zdrženlivě.
Opoziční strany a humanitární organizace, jako je například PRO ASYL, ve Frankfurtu působící charitativní síť na pomoc uprchlíkům, se už nechaly slyšet, že jde o důsledky vládní migrační politiky.
Migrantů mířících do Evropy ubylo. V loňském roce jich na kontinent přicestovalo o polovinu méně
Číst článek
Důvodem je prý institut omezeného azylu, založený na unijní směrnici z roku 2011 a zavedený v německém azylovém zákoně o pět let později. Tato legislativa poskytuje slabší ochranu, než jaká je udělovaná prostřednictvím Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951.
Bez přesných statistik
Dominik Bartsch, zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Německu, připouští, že o případech odchodů Syřanů do Turecka slyšel, nedokáže však upřesnit jejich počet.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zase uvádí, že údaje o takových odchodech neumí kvantifikovat. Cizinci s platným povolením k pobytu totiž mohou volně cestovat. A to i mimo evropské území, informuje server stanice Deutsche Welle.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
