Policie v pátek použila výstražné výstřely a slzný plyn k rozehnání demonstrantů, kteří pronikli do sídla parlamentu a do budovy státního rozhlasu a televize. Svou účastí v protestu chtěly podle médií tisíce Malijců dát najevo nespokojenost s prezidentem.

Šlo o třetí velkou protivládní demonstraci v Bamaku od začátku června zorganizovanou opozičními skupinami, stoupenci vlivného islámského duchovního i zástupci lidskoprávních organizací. Keitovi vyčítají autoritářský způsob vlády. Žádají jeho odstoupení, rozpuštění parlamentu, zřízení přechodné vlády a výměnu devíti členů ústavního soudu.

Opoziční hnutí CMAS, které vede islámský duchovní imám Mahmúd Dicko a které je součástí opoziční koalice M5-RFP, oznámilo, že bezpečnostní síly v sobotu ráno vtrhly do jeho sídla a vyplenily ho. V sobotu také zadržely jednoho z vůdců protestů.

Dlouhodobá nestabilita

Demonstrace následovala poté, co opoziční koalice odmítla ústupky, které prezident nabídl ve snaze dostat se z politické slepé uličky, v níž země uvízla po sporných parlamentních volbách v březnu.

Okolní státy a mocnosti se obávají, že nynější bezvýchodná situace by mohla zemi ještě více destabilizovat a ohrozit vojenské tažení proti islamistickým vzbouřencům v západoafrické oblasti Sahelu.

Mali se potýká s nestabilitou od roku 2012, kdy džihádisté využili povstání domorodých Tuaregů a zmocnili se celého pouští pokrytého severu země. Zesilují svůj vliv i v centrální části a na jihu.

Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN či francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit. Operace v Mali se účastní také čeští vojáci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít