Barack Obama označil Čínu za mírumilovnou, prosperující a stabilní zemi
Americký prezident Barack Obama ocenil při návštěvě Číny úspěchy asijské velmoci. Jako důležitý označil boom kontaktů mezi americkými a čínskými firmami, vědci i studenty nebo rozvoj turistické spolupráce. Během setkání s čínským lídrem Si Ťin-pchingem také Obama zdůraznil, že lidská práva jsou podle Spojených států univerzální a mají stejnou váhu v New Yorku i třeba v Hongkongu.
„Je faktem, že když spolupracujeme, je to dobré pro Čínu, pro Spojené státy i pro celý svět. Jak už jsem několikrát zdůraznil, vítáme vzestup Číny, která je stabilní, prosperující, mírumilovná a plní odpovědnou roli ve světě. Nejen že ten vzestup vítáme, také ho podporujeme,“ uvedl Obama.
Čínský prezident na oplátku označil rozhovor za konstruktivní a uvedl, že se oba kromě jiného dohodli prohloubit vzájemnou vojenskou důvěru.
O schůzce amerického prezidenta Obamy se jeho čínským protějškem mluvil Kryštof Kozák, vedoucí katedry amerických studií na Fakultě sociálních věd UK
Čína má podle Si Ťin-pchinga zájem na spolupráci s USA. Oba nejvyšší představitelé se tak například zavázali snižovat emise skleníkových plynů. Spojené státy do roku 2025 sníží emise skleníkových plynů o 26 až 28 procent oproti roku 2005.
Čína, která je největším znečišťovatelem ovzduší na světě, slíbila dosáhnout nejvyššího stupně svých emisí nejpozději kolem roku 2030. Dohromady jsou obě země zodpovědné za 45 celosvětových emisí oxidu uhličitého ve světě.
„Je to určitě velký úspěch, protože je to poprvé, kdy se Čína zavázala k nějakému omezení emisí. Dohoda dvou největších znečišťovatelů dává nový impulz celosvětovým snahám udělat něco s globálním oteplováním a znečištěním,“ říká Kryštof Kozák, vedoucí katedry amerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj dohoda pomůže Obamovi z hlediska veřejného mínění.
V případě Baracka Obamy nicméně hrozí, že sliby nedokáže prosadit proti republikánské většině, kterou po volbách získali v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů. Ostatně stejně tomu bylo za Billa Clintona a Kjótského protokolu.
Peking řekl, že začne vypouštět méně skleníkových plynů až za 16 let. Přínos pekingské schůzky Obamy se Si Ťin-pchingem je ale v tom, že nyní se už ve světě nikdo nebude moci vymlouvat na Čínu. Tedy že když oni nic nedělají, tak my taky ne, a to ani politici ve Spojených státech.
Barack Obama nezapomněl během schůzky zdůraznit i témata, ve kterých se obě země neshodnou. Konkrétně hackerské útoky vedené z Číny proti Západu a především lidská práva, s jejichž dodržováním má Čína velké problémy.
„Číňané si již zvykli, že to musí poslouchat. Američané si zvykli na to, že to musí říkat, aby doma nevypadali špatně. Je to taková tradiční hra. Je dobré, že ta témata zaznívají, ale nemyslím si, že to vede k nějakým reálným důsledkům. Vlk se nažere a koza zůstane celá,“ dodává Kozák.
