Omezování porodnosti, věznění v táborech. V Barmě se podle vyšetřovatele OSN dál odehrává genocida

Genocida muslimské menšiny Rohingů v Barmě pokračuje a barmská vláda dává stále více najevo, že nemá zájem o vybudování plně fungující demokracie, prohlásil vyšetřovatel OSN před předáním své zprávy Radě bezpečnosti OSN na jednání, které si vymohly západní státy navzdory nesouhlasu Číny a Ruska.

Tento článek je více než rok starý.

New York / Neipyijto (Aktualizováno: 11:04 25. 10. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rohingské dívky v bangladéšském táboře

Rohingské dívky v bangladéšském táboře | Foto: Mohammad Ponir Hossain | Zdroj: Reuters

„Je to genocida, co se stále odehrává,“ prohlásil na tiskové konferenci šéf mise OSN pro vyšetřování událostí v barmském Arakanském státě Marzuki Darusman. Upřesnil, že kromě zabíjení splňuje zacházení s Rohingy všechny ostatní črty masového zločinu: diskriminace, omezování porodnosti, věznění v táborech.

Tichá bolest rohingských žen a dívek: v uprchlických táborech rodí děti násilníků, barmských vojáků

Číst článek

Následně na jednání Rady bezpečnosti vyšetřovatel prohlásil, že „lze rozumně vydedukovat genocidní záměr“ proti Rohingům. 

Vyšetřovatelé OSN nesměli navštívit dotčená místa, vyslechli nicméně četná svědectví. Zpráva, zveřejněná minulý měsíc a čítající 444 stranách, kritizovala genocidu a požadovala postavit před mezinárodní tribunál šest barmských generálů, včetně vrchního velitele armády.

Deset tisíc mrtvých

Asi 390 vesnic lehlo popelem, 10 tisíc Rohingů přišlo o život a více než 700 tisíc z nich prchlo od loňského léta z Arakanského státu do Bangladéše, vypočítal Darusman. Podmínky pro návrat Rohingů podle něj nebyly splněny. Pokud by se museli nyní vrátit, byli by odsouzeni k tomu, že se stanou oběťmi dalšího vraždění.

„Nemůže nastat spravedlivé a trvalé usmíření bez vyvození odpovědnosti,“ uvedl vyšetřovatel a vybídl radu, aby tímto posláním pověřila Mezinárodní trestní soud (ICC) či vytvořila pro tento učel zvláštní tribunál, vyhlásila přesně cílené sankce a zákaz na dodávky zbraní.

Svědectví z uprchlického tábora Rohingů: spousta dětí, bublající voda v kanálech a beznaděj

Číst článek

„Národní svrchovanost není povolením páchat zločiny proti lidskosti či genocidu. Rohingové a všichni lidé v Barmě, ve skutečnosti celý svět na vás hledí, co podniknete,“ vzkázal radě.

Podle diplomatů je ale pravděpodobné, že Čína a Rusko, které v radě disponují právem veta, ochrání Barmu před jakýmkoliv postihem. 

Zpochybnění ze strany Barmy

Barmská vláda závěry mise OSN kategoricky odmítla a zpochybnila její nezávislost a nestrannost. „Jsme ochotni a schopni převzít odpovědnost za jakékoliv údajné porušení lidských práv tam, kde je dostatek důkazů,“ řekl barmský velvyslanec. Prohlásil také, že se jeho země nikdy nepodřídí ICC.

Jednání o vyšetřování v Barmě se domáhala Británie, Francie, USA a šest dalších států, ale Čína si vymohla hlasování ve snaze vše překazit. Devět států, tedy minimálně vyžadovaný počet, hlasovaly pro, zatímco Čína, Rusko a Bolívie proti. Další tři státy se zdržely.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.

Poté, co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700 tisíc Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme