‚Střílet s cílem zabít.‘ Barmská armáda stupňuje brutalitu, pořádá noční nájezdy na vůdce protestů

Násilí páchané na barmském obyvatelstvu nabývá na stále větší brutalitě. Únorový převrat vedený generálem Minem Aun Hlainem si už vyžádal na 60 obětí, stále častější jsou také noční útoky na vůdce protestů, kdy policie vtrhne do jejich domů a násilím je odvleče pryč. Armáda využívá nejrůznější prostředky k tomu upevnit si moc, obyvatelé se ale odmítají vzdát, a část z nich dokonce volá po vojenském zásahu ze strany mezinárodního společenství.

Neipyijto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protestující z města Rangún se brání zásahu policie | Zdroj: Profimedia

Videa přicházející z ulic barmských měst svědčí o neutuchajícím zoufalství lidí, kteří se po letech demokratizace odmítají s pučem vojenské junty smířit.

Záběry ale nepřinášejí jen pohled na davy poklidných protestujících, kteří vycházejí do ulic s obrázky vězněné nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Zoufalost situace vystihuje také video pořízené v pondělí ve městě Myisťina, na kterém římskokatolická jeptiška klečí před barmskými policisty a prosí je, aby přestali střílet do demonstrantů.

 

„Řekla jsem jim, že nechci žádné potíže a že nemůžu odejít, dokud neodejde policie. Prosila jsem je, aby nestříleli na děti,“ popisuje jeptiška obsah své rozmluvy se zasahujícími policisty pro agenturu Reuters.

Právě ve městě Myisťina – metropoli severního Kačjinského státu – dva protestující pondělní zásah ozbrojených složek nepřežili. Podle svědků policie proti protestujícím zakročila zábleskovými granáty a slzným plynem, několik lidí pak bylo zasaženo střelnými ranami vypálenými z nedalekých budov.

Barmské ulice připomínají válečnou zónu, napětí dál sílí. Má armáda šanci uspět se strategií ‚oklešťování‘?

Číst článek

Další demonstrant podlehl střelným zraněním ve městě Pyapon nedaleko obchodní metropole Rangún. Právě tam se v pondělí odehrálo další drama, které vyvolalo ostré reakce také v zahraničí. Bezpečnostní síly obklíčily přibližně 200 pokojných demonstrantů v jedné z rangúnských čtvrtí, k jejich propuštění následně vyzývala OSN, americká i britská ambasáda.

„Pomoc! Vojenské jednotky zablokovaly všechny cesty ven,“ napsal podle listu The New York Times jeden z obklíčených, kteří po zhruba dvou hodinách strachu dostali možnost odejít.

Události, které v posledních pěti týdnech zažívá barmské obyvatelstvo, ale dobré konce většinou nemívají. Jak upozorňují odborníci v oblasti lidských práv, armáda přistoupila ke strategii „střílet s cílem zabít“. Podle Asociace pro pomoc politickým vězňům tak ozbrojené složky od 1. února zabily už více než 60 lidí a přes 1800 dalších zadržely.

Oběti nočních razií

„Zabíjejí lidi, jako kdyby zabíjeli ptáky nebo kuřata. Co budeme dělat, když se jim nepostavíme? Musíme se bouřit,“ citovala koncem minulého týdne agentura Reuters jednoho z organizátorů protestů.

Jsou to právě vůdci protestního hnutí a opoziční aktivisté, kteří se stávají nejčastějším terčem násilí, a především nočních nájezdů. Podle agentury AP probíhají každý den po osmé hodině večerní, kdy začíná platit zákaz vycházení. Ozbrojenci se následně vloupají do jejich domů a bez zatykače, ale s namířenými zbraněmi odvlékají odpůrce vojenského režimu pryč.   

Větší počet těchto nočních útoků se uskutečnil během uplynulé soboty, kdy si vojáci přišli mimo jiné i pro Khina Maung Latta – 58letého politika z Národní ligy pro demokracii, strany vedené Su Ťij. Podle organizace Human Rights Watch policie vtrhla k němu domů, před zraky jeho rodiny ho zbila a odvlekla na stanici.

Následující ráno už rodině přišla jen zpráva, aby si přišla vyzvednout jeho tělo. Snímky pořízené ve vojenské nemocnici naznačují, že Latt zemřel na následky mučení. Vidět je na nich zranění způsobené vzadu na hlavě a také modřiny na zádech. Policejní stanice, kde byl dotyčný držen, se ke zprávě odmítla vyjádřit, stejně jako armáda.

„Bezpečnostní složky se snaží využít nočních nájezdů a brutálního týrání k vyvolání strachu a zničení lidového odporu namířeného proti vojenské vládě,“ napsala lidskoprávní organizace v prohlášení s výzvou, aby byl případ důsledně prošetřen.

‚Jsou to teroristé‘

Násilí nicméně není jediný nástroj, kterým se vojenská junta snaží dokončit převrat a získat plnou kontrolu nad obyvatelstvem.

Pod stále silnější tlak se dostávají média, která informují o masových protestech a rozsáhlých stávkách, do nichž se už zapojují lidé z nejrůznějších oborů. K takzvané „občanské neposlušnosti“ se přidávají vedle mládežnických skupin také dělníci, zdravotníci, zemědělci, pracovníci v dolech a továrnách nebo státní úředníci – to pro armádu znamená možná ten největší problém, který podle odborníků brání juntě dostat moc plně do svých rukou.

Desítky tisíc lidí v Barmě opět protestují proti vojenské juntě. Policie provedla razie v Rangúnu

Číst článek

V pondělí tak vojenská vláda odebrala licenci hned pěti důležitým mediálním společnostem, kterým vojenská junta během razie zabavila počítače a zakázala jim nadále vysílat zprávy. Opatření se dotklo například multimediální zpravodajské společnosti Mizzima News nebo zpravodajské agentury Myanmar Now, která provozovala také web v angličtině.

Armáda ale zesiluje nátlak také na některé univerzity nebo nemocnice, kam v neděli vtrhly bezpečnostní složky a zřídily si tam provizorní operační střediska. Podle barmských státních médií prý na místě dohlížejí na „dodržování zákonů“.

„Je naprosto nepřijatelné, aby si armáda zřídila základnu v nemocnici… Chovali se drze, ale mají zbraně,“ cituje americký deník The New York Times lékaře z Rangúnské všeobecné nemocnice, která je nyní v obležení vojáků.

Konvoj čtyř vojenských vozidel dorazil za doprovodu střelby také do technické univerzity ve druhém největším městě Mandalaj. „Jsou to teroristé. Myslím, že se připravují na brutální válku proti obyvatelstvu,“ tvrdí člen univerzitní ochranky, kterého během obléhání budovy zasáhl gumový projektil pod levé oko a musel na operaci.

Vojenský zásah OSN?

Eskalující násilí vyvíjí stále silnější tlak na mezinárodní společenství, aby proti vojenské juntě co nejrazantněji zasáhlo. Řada zemí včetně Spojených států nebo Velké Británie už sice přijala sankce vůči barmským armádním činitelům, podle mnohých pozorovatelů to ale nestačí.

Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Thomas Andrews v pátek vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby uvalila na Barmu zbrojní embargo a cílené ekonomické sankce.

Samotní obyvatelé Barmy navíc stále hlasitěji volají po vojenském zásahu podle principu „odpovědnosti chránit“ (Responsibility to Protect, R2P), který členské státy OSN podpořily na světovém summitu v roce 2005. Podle The New York Times se tak na sociálních sítích stále častěji objevují příspěvky s hashtagem #R2P a k intervenci vybízejí i nápisy v barmských ulicích.

Koncept odpovědnosti za ochranu umožňuje mezinárodnímu společenství zpochybnit suverenitu konkrétní země a provést intervenci, pokud se vedení státu dopouští jednoho ze čtyř zločinů – genocidy, válečných zločinů, etnických čistek nebo zločinů proti lidskosti. Zásah musí schválit Rada bezpečnosti OSN, která „odpovědnost chránit“ formálně užila jen jednou, a to za arabského jara v Libyi.

Barmská armáda se přepočítala, puč je stále ve fázi pokusu. Dokončit ho může jen krveprolití, říká expert

Číst článek

Jak ale upozorňuje agentura AP, koordinovaný postup OSN – ať už jde o vojenskou intervenci, embargo či sankce – je nanejvýš obtížný, protože Čína a Rusko, stálí členové Rady bezpečnosti, by podobné snahy téměř jistě vetovaly.

Jsou tu ale i další cesty, jak na vojenskou juntu zvenčí udeřit. Někteří odborníci, ale také barmští aktivisté upozorňují, že armáda se dostane pod tlak, pokud se podaří odříznout ji od značné části jejích finančních zdrojů. Ekonomické zájmy jednotlivých příslušníků barmské armády jsou totiž pro vojenskou juntu tím nejcitlivějším místem.

„Armáda má možnost protesty velice krvavě potlačit a udržet se u moci, ale ta cena bude strašlivá pro celou zemi i samotnou armádu. Už to nejsou jen vojenští důstojníci. Stali se z nich kapitalisti, kteří čile podnikají. V tom je určitá naděje, protože už nemyslí jen jako vojáci, ale také jako byznysmeni, a vědí, že střílet do lidí znamená opětovné sankce a velký problém pro jejich byznys,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz lidskoprávní aktivista Igor Blaževič, podle kterého se část armády může generálovi Min Aun Hlainovi vzepřít. Jak se ale zdá, k tomu Barma prozatím nesměřuje.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme