Barma na cestě k občanské válce. Ozbrojených skupin a milic přibývá, junta mění taktiku

Násilí, represe a hromadné zatýkání ze strany vojenské junty nepolevuje a zoufalství Barmánců se tak stále víc prohlubuje. V posledních týdnech se proto rozrůstá počet ozbrojených skupin a milic ochotných postavit se juntě na odpor. S tím ale sílí i mezinárodní varování před propuknutím občanské války. Jak nicméně upozorňuje aktivista Igor Blaževič, Barma už ve válce je a boje budou dál sílit. Pomoct může jen další mezinárodní tlak.

Analýza Neipyijto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barmská armáda a další bezpečnostní složky totiž k potlačení demonstrací opakovaně použily vodní děla, slzný plyn, gumové projektily, proti neozbrojeným demonstrantům ale zahajují také ostrou palbu | Zdroj: Reuters

Od začátku vojenského puče uběhly už čtyři měsíce, situace v Barmě se ale od 1. února příliš neposunula. Zatímco v ulicích větších i menších měst pokračují protesty, barmská armáda se dál snaží zlomit odpor rozsáhlými represemi, zabíjením demonstrantů a zatýkáním odpůrců.

‚Nelegální volební podvody.‘ Vojenská vláda v Barmě nechá rozpustit vítěznou stranu vůdkyně Su Ťij

Číst článek

Barmánci se tak ocitli v beznadějné situaci, kvůli které se stále větší počet z nich připojuje k ozbrojeným skupinám odhodlaným postavit se armádě a jejímu násilí. Podle britského deníku The Guardian už po celé zemi vzniklo téměř 60 takovýchto skupin, jen část z nich je ale aktivní.

„Obyvatelé Myanmaru nemají jinou možnost. Už jim prostě nezbylo nic jiného,“ tvrdí pro britský deník Salai Maung Taing San, známý také jako dr. Sasa. Lékař a lidskoprávní aktivista, který v současnosti působí jako mluvčí paralelní barmské vlády národní jednoty (NUG), proto upozorňuje, že se situace může snadno vymknout kontrole a vést i k občanské válce.

Podobná varování se však v souvislosti s Barmou neobjevují poprvé. Na možnost propuknutí „krvavé a dlouholeté občanské války“ už v květnu upozorňovala také zvláštní vyslankyně OSN pro Barmu Christine Schraner-Burgenerová, podle které lidé začínají budovat vlastní obranné struktury, protože cítí obrovskou frustraci a zároveň strach z dalších útoků armády.

Lidskoprávní aktivista Igor Blaževič, který v zemi několik let žil a spolupracoval s tamními občanskými sdruženími, k tomu nicméně podotýká, že občanská válka v Barmě už dávno probíhá. Na několik let sice ustrnula, v posledních týdnech ale znovu ožívá.

„Barmská armáda a etnické ozbrojené skupiny vedou válku už desítky let. Delší dobu tam sice vládlo příměří a nastal určitý mírový proces, ten ale současný puč přerušil. Boje mezi armádou a částí etnických skupin se opět obnovily – probíhají hlavně v Kačinském a Karenském státu a v části Šanského státu. K tomu se ale přidaly také undergroundové skupiny, ke kterým se připojují účastníci nenásilných demonstrací z posledních měsíců,“ říká Blaževič pro iROZHLAS.cz.

Občanská válka v Barmě

Jsou to právě barmské pohraniční oblasti, kde etnické ozbrojené skupiny bojují s armádou o větší nezávislost už celá desetiletí. Od únorového převratu se však objevily desítky nových lidových sil, které se rozhodly postavit proti juntě, a k bojům nově dochází i v dříve bezkonfliktních oblastech.

Kdo je Igor Blaževič?

Igor Blaževič je novinář a lidskoprávní aktivista bosenského původu žijící v České republice. V letech 1994-2010 působil jako ředitel oddělení lidských práv a demokracie v organizaci Člověk v tísni, je zakladatelem filmového festivalu Jeden svět. Účastnil se řady humanitárních misí v řadě zemí včetně Barmy, kde mimo jiné organizoval semináře pro aktivisty z politických stran a občanských sdružení. Vystudoval filozofii a srovnávací literaturu na univerzitě v Záhřebu.

„Junta přistoupila k politice systematického násilí – ke střílení neozbrojených civilistů během mírových demonstrací a k hromadnému zatýkání lidí. Viditelní účastníci protestů nebo jejich organizátoři proto nyní odcházejí z území ovládaných juntou do oblastí etnických ozbrojených skupin a někteří z nich se tam účastní vojenských tréninkových programů,“ popisuje Blaževič.

Lidé, kteří projdou tréninkem, se následně zapojují buď do jednotek etnických milic, nebo se vracejí zpátky na území, kde vládne armáda v čele s generálem a strůjcem únorového puče Minem Aun Hlainem.

„Další ozbrojené skupiny se pak tvoří v samotných oblastech ovládaných juntou – jedná se o undergroundové jednotky, které začínají podnikat podvratné akce, jako jsou útoky na administrativní budovy patřící juntě nebo například policejní stanice, na armádní základny si ale zatím netroufnou, protože nemají dost sil. Barma se tedy už dnes nachází v realitě občanské války. Národ se začíná bránit, což ale nezastavilo mírové protesty, které dál probíhají každý den,“ říká Blaževič.

Zřízení vlastních obranných sil, které mají chránit civilisty před útoky armády, před měsícem ohlásila také vláda národní jednoty známá pod zkratkou NUG. Tu v dubnu zřídily skupiny odporující vojenské juntě a jejímu převratu a připojily se k ní také milice etnických menšin.

Podle neziskové organizace ACLED, která monitoruje ozbrojené konflikty, ale nejsou zdaleka všechny nově vzniklé skupiny napojené právě na paralelní barmskou vládu. Jedná se o různorodé skupiny, jejichž zdroje i způsob výcviku se v mnoha ohledech liší. Například ve městě Mindat ve státě Chin se v květnu postavili armádě dobrovolníci vyzbrojení pouze tradičními loveckými zbraněmi. V jiných částech země se zase mladí obyvatelé měst odebrali do džungle, aby se naučili, jak podomácku vyrábět výbušniny.

‚Chci odejít, ale nemůžu.‘ Někteří barmští vojáci se neštítí střílet i do lidí na pohřbech, jiní zběhli

Číst článek

Se vznikem obranných milic se tak v Barmě rozjela nová spirála násilí. Deník The Guardian poukazuje na nedávné útoky na příslušníky barmských ozbrojených složek, jejichž terčem se stala také svatební hostina v největším městě Rangún. Výbuch bomby, která byla nastražená v jednom ze svatebních darů, nepřežili čtyři lidé včetně nevěsty. Důvodem útoku mělo být podezření, podle kterého ženich působil jako vojenský informátor, k odpovědnosti za útok se však nikdo nepřihlásil.

Podobné násilné incidenty se tak v Barmě stávají znepokojivým trendem, který bude jen velmi těžké zastavit, upozorňuje odborník z organizace Crisis Group Richard Horsey. „Jakmile se tento druh násilí stane normou, bude velice těžké ho potlačit,“ varuje pro britský deník. Podle něj došlo také k několika útokům na školy, které byly od únorového puče zavřené, v těchto dnech ale měly znovu otevřít.

The Guardian přitom naznačuje, že motivem výbuchů a vypalování některých škol mohla být právě snaha o další ochromení vzdělávacího systému. Ten je ale ochromen i bez útoků. Velká část rodičů totiž odmítá znovu přihlásit své děti do škol a vracet se tam zatím nechce ani zhruba polovina učitelů ze státních vzdělávacích zařízení, kteří se připojili ke stávce proti puči.

„Nebojím se zatčení nebo mučení, bojím se být vyučující, která učí své žáky propagandě,“ cituje agentura AFP jednu ze stávkujících učitelek v Rangúnu, která se rozhodla, že juntu svým návratem za katedru nepodpoří.

Junta nemůže porazit národ

Ke stávkám a takzvané „občanské neposlušnosti“ se v minulých měsících přidaly nejrůznější profesní skupiny včetně lékařů, ale také dělníci, zdravotníci, zemědělci nebo pracovníci v dolech a továrnách. Ani to ale nedokázalo se situací pohnout.

Rozhlasový reportér z barmsko-thajské hranice: Protesty se mění v anarchii. Umírají i děti

Číst článek

V zemi dál probíhají protesty, které si podle barmské Asociace na pomoc politickým vězňům vyžádaly už několik stovek obětí. Barmská armáda a další bezpečnostní složky totiž k potlačení demonstrací opakovaně použily vodní děla, slzný plyn, gumové projektily, proti neozbrojeným demonstrantům ale zahajují také ostrou palbu.

„Střílejí po mírových demonstrantech, v poslední době od toho ale takticky ustupují. Pokud se dostane na veřejnost video, jak vraždí lidi na ulici, staví je to do velmi špatného světla. Naopak ale zesílili druhou metodu, a to je systematické zatýkání. Vstupují do oblastí, kde probíhá nenásilný odpor proti puči, a snaží se zatýkat organizátory protestů. Pokud nenajdou, koho hledají, zatknou kohokoliv jiného,“ popisuje Blaževič taktiku, která má lidi vystrašit.

Od počátku protestů už byly zatčeny tisíce lidí, někteří z nich ale končí na neznámých místech a podle Guardianu jim hrozí násilí i mučení. I proto začaly vznikat nové milice, které se mají armádě postavit na odpor.

Jak vysvětluje jedna z oslovených aktivistek, s ohledem na situaci lidem nezbývá nic jiného než přistoupit na jediný jazyk, kterému armáda skutečně rozumí, a tím je právě násilí. „Lidé tak chtějí vystrašit vojáky, kteří přicházejí do jejich komunit, kde následně zatýkají, bijí a mučí lidi,“ říká pro britský deník barmská aktivistka. 

Barma na cestě k vojenské diktatuře. ‚Otevřený odpor lidu přijde, Západ situaci podcenil,‘ říká expert

Číst článek

Poslední vývoj tak naznačuje, že násilí z barmských ulic jen tak nezmizí. „Válka už propukla, v současnosti se zintimňuje a bude dál sílit. Tento proces nikdo nezastaví, dokud nedojde ke třem hlavním věcem – nezvýší se diplomatický tlak na juntu, junta nebude odříznuta od finančních zdrojů a nezesílí snahy o vojenské embargo. Rusové jim budou zbraně prodávat vždycky, tento proces se tedy de facto nezastaví, ale už jen rezoluce OSN má svou symbolickou politickou váhu,“ míní Blaževič.

Podobné snahy ale blokují především státy jako Rusko nebo členské země Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které se podle agentury Reuters staví mimo jiné i proti zbrojnímu embargu na půdě OSN. Pokud by se ale podařilo v tomto směru pokročit, je podle Blaževiče reálná šance, že se větší část armády proti juntě v čele s Minem Aun Hlainem nakonec postaví zády.

„Armáda se může otočit proti juntě a tím se otevře prostor pro jednání, které umožní zastavení krize. Pokud se to ale nestane, země se bude hroutit do stále hlubší katastrofy. Platí totiž jedno: armáda nemůže porazit národ a stejně tak národ nemůže porazit vojenskou juntu,“ uzavírá aktivista pro iROZHLAS.cz.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme