‚Bouře‘ okolností žene Barmu ke covidové katastrofě. Lidé bez kyslíku umírají, junta krizi zlehčuje

Masivní šíření covidu včetně nakažlivější varianty delta, kolaps zdravotnictví způsobený vojenským pučem a obrovská nedůvěra lidí ve vládu přivedla Barmu do krize, kvůli které lidé bez přístupu ke zdravotní péči a kyslíkovým lahvím umírají a krematoria jedou na plné obrátky. Vojenská junta mezitím situaci zlehčuje a podle zpráv tamních médií dokonce střílí po lidech, kteří přišli vystát frontu na kyslík pro své nakažené blízké.

Neipyijto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatímco na počátku července barmské úřady evidovaly jen něco přes deset obětí za 24 hodin, v polovině měsíce to bylo zhruba 150 | Zdroj: Reuters

Když nad Rangúnem ve středu ráno vycházelo slunce, ve frontě linoucí se centrem města už postávaly stovky lidí v naději, že se jim podaří získat kyslík pro své nakažené blízké. Jedním z nich byl i Than Zaw Win, který potřeboval doplnit kyslíkovou lahev pro svou sestru.

Barma na cestě k občanské válce. Ozbrojených skupin a milic přibývá, junta mění taktiku

Číst článek

„První den měla závratě doprovázené nízkým tlakem…Včera hodně trpěla, protože nemohla pořádně dýchat. Když jsem ale dnes ráno čekal ve frontě na doplnění kyslíku, volala mi neteř, abych se vrátil domů, že sestra zemřela,“ svěřil se agentuře AFP obyvatel sedmimilionového Rangúnu, zatímco opouštěl frontu s prázdnýma rukama.

Případ jeho sestry není v Barmě zdaleka ojedinělý. Tamní média i zahraniční agentury informují o řadě podobných příběhů, kdy se lidé kyslíku včas nedočkali. Zoufalí příbuzní i samotní nakažení se ho snaží sehnat, kde se dá, mimo jiné i na sociálních sítích.

„Moje hladina kyslíku v krvi klesla na 55 procent. Potřebuji kyslík a stejně tak i starší členové rodiny… Prosím, pomozte nám,“ cituje britský deník The Guardian příspěvek jednoho z barmských studentů. Stejná žádost se na jeho facebookovém účtu objevila celkem jedenáctkrát, v neděli ale nákaze podlehl.

Jak ukázaly zkušenosti z loňského a letošního roku, zvládnout prudký nárůst případů covidu je extrémně náročné i pro poklidné, bohaté státy včetně těch na Západě, v zemi rozložené vojenským pučem se ale boj s epidemií koronaviru jeví jako předem prohraný.

Všudypřítomná nedůvěra a nenávist vůči vojenské juntě dolehla i na barmské zdravotnictví, které po únorovém puči řada pracovníků opustila, funguje proto jen velmi omezeně. Všechny tyto okolnosti tak podle zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Barmě Thomase Andrewse vytvořily dokonalé podmínky, kvůli kterým se covidová krize dál prohlubuje.

„Exploze případů covidu-19 včetně varianty delta, kolaps zdravotnického systému a hluboká nedůvěra lidí ve všechno, co je spojené s vojenskou juntou, vytváří dokonalou bouři, která může vést k významným ztrátám na životech,“ varoval tento týden Andrews.

Masivní šíření nakažlivější varianty delta, kolaps zdravotnictví způsobený vojenským pučem a obrovská nedůvěra lidí ve vládu přivedla Barmu do krize, kvůli které lidé bez přístupu ke zdravotní péči a kyslíkovým lahvím umírají | Zdroj: Reuters

Junta proti lidu

Rychlé přibývání počtu zemřelých je nicméně znatelné už nyní. Zatímco na počátku července barmské úřady evidovaly jen něco přes deset obětí za 24 hodin, v polovině tohoto týdne to bylo zhruba 150.

Rychlý je i nárůst počtu nově odhalených případů nakažených, který se ve středu vyšplhal přes sedm tisíc, podle odborníků jsou ale skutečné počty násobně vyšší.

Vězněná barmská vůdkyně Su Ťij jde k soudu za další přečin. Vláda ji obvinila z korupce

Číst článek

Testování totiž silně pokulhává, což potvrzují i příběhy lidí, na které upozorňuje deník The Guardian. „Ve (státem zřizovaných) klinikách nebyl nikdo, kdo by provedl testy těm, kteří se cítili nemocní,“ popisuje svou zkušenost Aye Myat Noeová, která se navzdory příznakům koronaviru k testu nedostala.

Vláda vojenské junty sice nechala zřídit izolační centra pro nakažené, lidé je ale využívají jen zřídka. Stojí totiž před těžkou volbou – odejít do zařízení pod kontrolou barmské armády, která od únorového puče pozabíjela přes 900 lidí, nebo zůstat doma a vystavit tak riziku nákazy ostatní členy rodiny.

Mnoho lidí se nakonec rozhodne pro domácí léčbu, kyslík se ale stává nedostatkovým zbožím. Fronty lidí čekajících na doplnění kyslíku se nyní objevují po celé zemi, v zemi ale platí noční zákaz vycházení, život ohrožující se tak může stát už jen pouhé čekání ve frontě.

„Nikdo se po osmé hodině večerní neodváží vyjít ven, aby získal kyslík, i když ho zoufale potřebuje. Bylo tu několik případů, kdy byli lidé zastřeleni, protože během noci vyšli ven,“ popisuje pro server Myanmar Now jeden z tamních dobrovolníků, který lidem pomáhá shánět kyslík nebo odvážet těla jejich zemřelých příbuzných.

Rozhlasový reportér z barmsko-thajské hranice: Protesty se mění v anarchii. Umírají i děti

Číst článek

Barmská média tento týden dokonce informovala o incidentu, který se odehrál v rangúnském okresu Jižní Dagon. Bezpečnostní složky tam začaly pálit do lidí, kteří čekali frontu na nákup kyslíku.

„Nejdřív byly vypáleny čtyři výstřely a pak další dva… Utekl jsem bez kyslíkových lahví, měl jsem ale štěstí, že mě nepronásledovali,“ popsal jeden ze svědků střelby, který si přál zůstat v anonymitě. Vojáci totiž mířili nejen na lidi před výdejnou, ale také na odjíždějící, kteří si již kyslík odváželi pryč.

Podle pozdější zpráv vojáci údajně dostali rozkaz rozehnat fronty před výrobnami kyslíku, aby tak zajistili exkluzivní dodávky kyslíku pro juntou ovládaná zařízení.

Samotná vláda přitom zprávy o nedostatku kyslíku popírá. V úterý se ve státem podporovaných novinách objevil článek s titulkem „Kyslíku máme dost“, který odkazoval na vyjádření šéfa barmské junty Mina Aung Hlaina. „Lidé si s tím nemusí dělat takové starosti a měli by přestat šířit fámy,“ vzkázal generál podle agentury AFP.

Plná krematoria v Barmě

Lidé s těžkými příznaky covidu-19 tak mají šance na léčbu jen velmi omezené.

„Žádný lék tu není, užíváme proto jenom vitamin C, doplňky stravy a další léky, pokud se objeví horečka. Protože je většina nemocnic zavřená, nemáme moc na výběr,“ popisuje pro Myanmar Now žena, která se stará o svého 99letého dědečka a další členy rodiny, kteří se covidem také nakazili. Spoléhá se proto jen na pomoc kamarádů-lékařů a charitativní skupiny působící v Barmě.

Šéf barmské vojenské vlády odcestoval do Moskvy. Má se zúčastnit konference o mezinárodní bezpečnosti

Číst článek

Právě omezený provoz nemocnic je zřejmě tím nejzásadnějším problémem současné covidové krize. Od únorového převratu bylo v zemi zatčeno přes 150 zdravotníků, kteří se účastnili protestní stávky proti puči, a na další byly vydány zatykače. Nemocnice proto nemají dost personálu a často posílají lidi pryč.

Domoct lékařské péče se snažila i 30letá obyvatelka vesnice nedaleko města Kale. Po 2. hodině ranní začala žena v pokročilém stadiu těhotenství krvácet, kvůli zákazu nočního vycházení ale Myat Thuzarová čekala, až se rozední a až pak vyrazila do nemocnice. Každá klinika, kterou navštívila, ji ale odmítla přijmout a v poslední nemocnici jí dokonce řekli, aby se už nevracela.

Důvod, proč ji zdravotníci poslali pryč, byl podle serveru Myanmar Now prostý – o několik dní dřív u ní testy prokázaly nákazu koronavirem, který se městem Kale nekontrolovatelně šíří. Pacientka nakonec bez lékařské péče zemřela.

„Chápu jejich strach, jako lékaři by se k ní ale měli chovat alespoň vlídně, místo aby s ní jednali jako s nepřítelem…Bylo to její první dítě a ona ani nedostala šanci ho porodit. Jen těžko si dokážu představit, jak se asi cítila, když věděla, že jí nikdo nebyl ochotný pomoct,“ řekl médiím její bratr.

S narůstajícím počtem případů, který doprovází nedostatek kyslíku a omezené možnosti lékařské péče, tak nejen krematoria v Rangúnu praskají ve švech. Barmský server The Irrawaddy popisuje, jak se před rangúnskými hřbitovy hromadí nepřetržitý proud aut a sanitních vozů, které na místo přivážejí mrtvá těla.

„Zemřeli kvůli nedostatku kyslíku,“ říká pracovník jedné z charitativních organizací, která jen za úterý převezla na hřbitov 50 těl. „Tak si spočítejte, jaký je počet úmrtí,“ dodává pro server The Irrawaddy, podle kterého mnoho lidí s covidem umírá doma a do statistik se nedostanou.

Krizové situaci v Barmě nahrává i velice nízký podíl očkované populace. The Guardian upozorňuje, že za vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla Barma jednou z prvních zemí v jihovýchodní Asii, která vakcinační kampaň zahájila. Po únorovém puči se ale očkování de facto zastavilo, alespoň první dávku vakcíny tak v zemi obdrželo pouze čtyři procenta lidí.

„Krize je obzvlášť smrtelná hlavně kvůli všudypřítomné nedůvěře vůči vojenské juntě. Mezinárodní společenství musí pomoct zřídit apolitickou skupinu nezávislou na juntě, která bude koordinovat iniciativy týkající se covidu včetně vakcinačního programu, kterému lidé budou důvěřovat,“ vyzval tento týden zpravodaj OSN Andrews.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme