Ještě v pátek mluvili s rodinami. Po víkendu už nežili. Vojenská junta v Barmě popravila čtyři aktivisty. Soud proběhl „za zavřenými dveřmi“. Jedná se o první popravy po téměř čtyřech dekádách. Počínání čelních představitelů odsoudili světoví lídři i lidsko-právní organizace. „Pokud nebude armáda hnána k odpovědnosti, bude i nadále brutálním způsobem pošlapávat životy lidí,“ upozorňuje organizace Amnesty International.

Tento článek je více než rok starý.

Neipyijto 6:06 28. července 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Svět má tendenci od trestu smrti spíše ustupovat, přesto ho v Barmě nyní vojenská junta opět využila. Obnovení poprav odhaluje brutální podobu tamního režimu, komentoval situaci Erik Bartoš, mluvčí Amnesty International.

Upozornil také na to, že se vojenské orgány dopouští nespravedlivého zatýkání, věznění, mučení a dalších porušování lidských práv více než rok. „Naléhavě vyzýváme tamní režim, aby zastavil tresty smrti a okamžitě zavedl moratorium na popravy,“ doplnil pro server iROZHLAS.cz mluvčí Amnesty International.

Osudy aktivistů

Barmský režim se rozhodl popravit celkem čtyři vězně. Mezi nimi byl 53letý Kyaw Min Yu, známý také jako Ko Jimmy. Aktivistického veterána zatkli při noční razii v říjnu.

Do povědomí veřejnosti se dostal jakožto prominentní představitel studentského hnutí v roce 1988, které vedlo prodemokratické povstání proti armádě. Za svou roli při protestech byl uvězněn, následně v roce 2005 propuštěn, ale v letech 2007 až 2012 byl znovu uvězněn.

Kyaw Min Yu byl také spisovatel. Napsal román Měsíc v jezeře Inle. Jeho kniha Making Friends z roku 2005 byla podle Mezinárodního klubu PEN bestsellerem. Ve vězení také překládal díla jako Da Vinciho kód nebo Andělé a démoni od Dana Browna

Dalším zavražděným je Phyo Zeya Thaw. Někdejšího 41letého zákonodárce zatkli v listopadu. Předtím, než vstoupil do politiky, byl aktivistou a rapperem.

V roce 2000 vydal první rapové album v zemi poté, co založil hip-hopovou skupinu Acid. Jeho texty podbarvené kritikou vůči minulému vojenskému režimu zachytily hněv a frustraci generace mladých posluchačů.

Phyo Zeya Thaw byl aktivistou hnutí Generation Wave, které využívalo graffiti, brožury a kódované protestní materiály ke kampani proti minulému režimu. Jako mnoho členů skupiny byl zatčen a uvězněn. V dubnu 2012 – ve stejném roce, kdy byla Aun Schan Su Ťij zvolena do parlamentu – se stal poslancem dolní komory.

Dva další popravení muži Hla Myo Aung a Aung Thura Zaw byli podle agentury AFP obviněni ze zabití ženy, o které měli podezření, že byla vojenskou informátorkou v Yangonu.

Kontakt s rodinami

Barmská novinářka Aye Min Thantová, která v současnosti žije v exilu, ve vysílání DW uvedla, že nejsou přesně známé okolnosti, za kterých byli vězni popraveni. Předpokládá však, že šlo o pověšení, protože přesně tak se popravy prováděly v minulosti.

Naproti tomu je známo, že jim bylo dovoleno v pátek promluvit se svými rodinami. Neřekli jim ale, že je to naposledy. Což potvrzuje matka popraveného zákonodárce. „Viděli jsme se přes Zoom minulý pátek a můj syn byl zdravý a usmíval se,“ popsala pro BBC Khin Win Mayová.

„Požádal mě, abych mu poslala brýle na čtení, slovník a nějaké peníze. Věci, které potřeboval do vězení. Dala jsem je tedy dohromady a přinesla jsem mu je. Vůbec mě nenapadlo, že by ho mohli zabít,“ vzpomínala.

Jednalo se vůbec o první příležitost, kdy uvěznění demonstranti mohli promluvit se svými blízkými. Podle Thantové se to tedy mohlo zdát podezřelé, nicméně připouští, že nikoho nenapadlo, že bude následovat poprava.

Barmské politické vedení nechce říct, kdy a jak přesně vězni zemřeli. Sdělilo pouze, že se to stalo o víkendu. Na výzvy pozůstalých, kteří by chtěli uspořádat pohřby a žádají jejich ostatky nebo popel, nereaguje.

Političtí aktivisté se vůči popravám vymezují také kvůli tomu, že podle všeho neproběhl řádný soud, u kterého by byli přítomní obhájci vězňů.

„Poté, co barmská armáda vydala nařízení o stanném právu, byla pravomoc soudit civilisty převedena na zvláštní nebo již existující vojenské tribunály, kde jsou osoby souzeny ve zkráceném řízení a bez práva na odvolání,“ vysvětlil mechanismy mluvčí Amnesty International.

„Poslední známá poprava v Barmě se uskutečnila koncem 80. let 20. století. Nynější poprava čtyř mužů, kteří byli odsouzeni vojenským soudem v utajených a krajně nespravedlivých procesech, je svévolné zbavení života a další příklad brutálního porušování lidských práv,“ přibližuje Bartoš pro iROZHLAS.cz.

Jaký signál?

Thantová spekuluje, že je to taktika, kterou si chce vojenská junta upevnit moc. Vyvolat strach. „Vypadá to spíš tak, že nebude úspěšná,“ míní. Upozorňuje na stupňující se napětí a zlobu ve společnosti. Toho si všímá také BBC, která ve svém podcastu Global News zmínila, že na sociálních sítích pozoruje výzvy k odvetné akci v Barmě.

Po zprávách o popravách vyšli demonstranti v Yangonu do ulic s transparenty s nápisem „nikdy se nebudeme bát“. List The Guardian poznamenal, že si lidé na sociálních sítích změnili profilové obrázky, laděné do černo-červené barvy, aby projevili smutek. Jiní zveřejnili následující řádky: „Nic se nestane, pokud budeme všichni jednotní“. Jedná se o text z jedné z rapových písní Phyo Zeya Thaw.

Na mostě v Yangonu byl vyvěšen také transparent s varováním, že junta by měla „být připravena zaplatit krvavý dluh“.

„Je to jasný signál pro obyvatele Barmy od junty, že jsou připraveni udělat cokoliv – jakékoliv porušení práv, zvěrstva, zločiny – aby zavedli pořádek a převzali kontrolu na situací,“ čte současný stav Phil Robertson z oganizace Human Rights Watch.

Uplynulý rok byl pro Barmu devastující. Už to není puč, ale válka, říká lidskoprávní aktivista Blaževič

Číst článek

Jako o nástroji armády pro zastrašování, mučení a šikanu těch, kdo nesouhlasí s barmským režimem, mluví v souvislosti s trestem smrti Bartoš z Amnesty International. „Mezinárodní společenství musí neprodleně jednat, protože se předpokládá, že v celách smrti čeká více než 100 lidí, kteří byli odsouzeni v podobných nespravedlivých a politicky motivovaných řízeních,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.

Reakce Západu

Barma v červnu oznámila, že se chystá obnovit popravy vězňů, a podle nevládní organizace Asociace pro politické vězně, která sleduje zabíjení a zatýkání, bylo 113 dalších vězňů odsouzeno k trestu smrti a 41 z nich bez procesu. Zároveň bylo od převzetí moci vojenskými silami zabito 2 120 civilistů, vypočítává ABC News. Od převratu vojenské orgány zatkly celkem 14 847 lidí, aktuálně 11 759 zůstává ve vazbě.

Mezinárodní reakcí je zděšení. Politici popravy označují za barbarské a vymezují se vůči nim. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price pobídl světové lídry, aby vojenský režim sankcionovali. Státy Evropské unie, Japonska, Spojeného království, USA, Kanady nebo Norska se připojily ke společnému prohlášení, ve kterém tento krok odsoudily. Podle nich představuje překážku v úsilí usnadnění dialogu mezi vojenským vedením a oponenty.

Popravy reflektoval také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zprávou o popravách byl „otřesen“. Vězni podle něj „ztratili život v boji proti juntě za opětovnou svobodu“, jak napsal na twitteru.

Unijní představitelé vyjádřili podporu s obyvateli Barmy. „(EU) naléhavě vyzývá vojenský režim, aby neprodleně ukončil veškeré násilné činy, a vyzývá k bezpodmínečnému a okamžitému propuštění všech svévolně zadržovaných osob a k návratu na demokratickou cestu,“ stojí v tiskové zprávě.

Aung Myo Min, ministr pro lidská práva exilové vlády, kterou vytvořili zvolení politici, zástupci etnických menšin a aktivisté, řekl, že je nesmírně zarmoucen. „Co ještě potřebujeme, abychom dokázali, jak krutá je vražedná barmská armáda?“ reagoval.

Praktiky režimu

Pár dní před popravou čtyř vězňů zveřejnila BBC dokument, který nahlíží dovnitř barmských vojenských jednotek. Přináší svědectví příslušníků, kteří byli nuceni zabíjet všechny, kteří jim přišli pod ruku. Připustili, že taktikou, kterou čelní představitelé uplatňují, je snaha vyděsit obyvatele a terorizovat komunity.

Jeden z nich vyprávěl o tom, jak zapálili dům, ve kterém ale zůstala žena. Její křik vojáci slyšeli dalších patnáct minut, zatímco dům vzplál, poté nastalo ticho.

Příbuzní a sousedé pro BBC uvedli, že byla psychicky nemocná. Její rodiče odešli do práce a ona zůstala doma sama. Prý se snažila utéct, ale vojáci ji nenechali, zamkli ji uvnitř, shořela v plamenech.

Znásilňování a zážitky, které nahání husí kůži, popsaly také dívky, které byly v jedné z obsazených škol. Řekly, že se vojáci s nimi zavřeli ve třídě na několik dní. Popíjeli, sledovali porno a hlasitě se smáli. Pak si vybrali některou z přítomných dívek a pohrozili jí, že pokud bude křičet, zabijí ji.

Za posledních deset měsíců bylo potvrzeno na 200 případů zapálených domů napříč zemí. Podle očitých svědků se vše nese spolu s porušováním lidských práv.

Mluvčí vojenské junty Zaw Min Tun popírá vypalování vesnic a označuje ty, kteří byli zabiti, jako teroristy. Odmítá tvrzení demokratických představitelů a lidsko-právních aktivistů, kteří považují popravy za nelegální. „Udělali jsme to pro udržení pořádku a bezpečnosti v zemi. Nebylo to osobní, jak tvrdí opozice. Vše proběhlo legální cestou,“ citovala jeho slova Al Džazíra.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít