‚Chci odejít, ale nemůžu.‘ Někteří barmští vojáci se neštítí střílet i do lidí na pohřbech, jiní zběhli

Mimořádně brutální zásahy namířené proti demonstrantům, které se během uplynulého víkendu odehrály v desítkách barmských ulic, šokovaly svět. Mezinárodní tlak vyvíjený na barmskou vojenskou juntu tak opět sílí, výsledky ale zatím nepřináší. Další osud barmského lidu určí hlavně vývoj uvnitř armády samotné, výpovědi některých vojáků přitom naznačují, že nespokojenost v jejich řadách skutečně roste. Hlubší rozkol armády je ale zatím v nedohlednu.

Analýza Neipyijto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rodina oplakává smrt příbuzného, který byl zabit během protestů v Barmě | Zdroj: Reuters

Jen dva dny stačily k tomu, aby barmská vojenská junta během soboty a neděle zabila více než 160 lidí včetně 14 dětí. Nejmladší dívce, kterou rodina v neděli pohřbila i s oblíbenými hračkami a omalovánkami, přitom bylo pouhých 11 let. Vážné zranění ale utrpěly i výrazně menší děti včetně roční holčičky, která po zásahu gumovým projektilem přišla o pravé oko

Ty nejhrůznější masakry se v barmských ulicích odehrály v sobotu, kdy vojenská junta slavila Den ozbrojených sil. S více než stovkou obětí se stala dosud nejkrvavějším dnem od začátku vojenského puče, který barmská armáda v čele s generálem Minem Aun Hlainem odstartovala v pondělí 1. února.

Barmská města připomínají válečnou zónu. Přidávají se i ozbrojené gerily, juntě by mohlo pomoct Rusko

Číst článek

Brutální zásahy proti demonstrantům ale pokračovaly i následující den, kdy se na mnoha místech konaly pohřby zabitých protestujících. Podle svědků se barmští vojáci neštítili střílet ani na lidi, kteří se shromáždili na smutečním obřadu jedné z obětí.

„Zatímco jsme mu zpívali revoluční píseň, dorazily bezpečnostní síly a začaly na nás střílet,“ popsala pro agenturu Reuters jedna z žen, která v neděli přišla na pohřeb 20leté studentky zabité předcházející den. Smuteční hosté se podle ní rozprchli a nikdo z nich nepřišel o život, desítky Barmánců ale takové štěstí neměli.

Podle serveru Myanmar Now je mezi oběťmi víkendového řádění armády i 20letá zdravotní sestra, kterou vojáci střelili do hlavy, zatímco pomáhala zraněným demonstrantům. Zásah junty nepřežil ani 21letý policista, který ještě o pár týdnů dříve sloužil barmské policii. Když mu nadřízení začátkem března nařídili střílet do lidí ostrou municí, rozhodl se policii opustit a přidal se na stranu protestujících. Sobotní demonstrace se pro něj stala tou poslední.  

S více než stovkou obětí se sobota 27. března stala dosud nejkrvavějším dnem od začátku vojenského puče, který barmská armáda v čele s generálním Minem Aun Hlainem odstartovala v pondělí 1. února | Zdroj: Reuters

Rusko je nejvýznamnější zastánce

Na brutální zákroky proti demonstracím o víkendu reagovaly desítky zemí a mezinárodních organizací. Americký prezident Joe Biden represe označil za „naprosto skandální“. Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že ho zprávy o zabíjení civilistů včetně dětí šokují. A k „hororu“ v Barmě se vyjádřil také šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle kterého je eskalující násilí proti demonstrantům nepřijatelné.

‚Střílet s cílem zabít.‘ Barmská armáda stupňuje brutalitu, pořádá noční nájezdy na vůdce protestů

Číst článek

Po zavedení sankcí proti barmským představitelům, které Spojené státy a Evropská unie přijaly v uplynulých týdnech, tak mezinárodní tlak opět zesílil. Už ve čtvrtek přistoupily USA a Velká Británie k dalším sankcím, tentokrát namířeným proti konglomerátům pod kontrolou barmské armády, po víkendovém zabíjení demonstrantů ale Washington ještě přitvrdil.

Bidenova administrativa v pondělí oznámila, že Spojené státy přerušují veškeré obchodní styky s Barmou zakotvené ve vzájemné rámcové dohodě o obchodu a investicích z roku 2013. Pozastavená má být až do doby, než se do čela země znovu dostane „demokraticky zvolená vláda“.

Navzdory krokům jednotlivých států Západu ale svět nedělá pro ukončení násilí na barmském lidu dost, varuje lidskoprávní organizace Amnesty International. Z nečinnosti viní hlavně Radu bezpečnosti OSN, která násilnosti sice odsoudila, ale neprosazuje žádnou společnou akci namířenou proti juntě, jako je například zákaz prodeje zbraní nebo uvalení cílených sankcí proti generálovi Hlainovi a dalším představitelům armády.

Barmská armáda se přepočítala, puč je stále ve fázi pokusu. Dokončit ho může jen krveprolití, říká expert

Číst článek

Podobné snahy ale na půdě Rady bezpečnosti blokují dva její stálí členové – Rusko a Čína, které Barmě zbraně prodávají. Velká očekávání proto nepanují ani od středečního setkání Rady bezpečnosti, kde budou představitelé zemí o dění v Barmě znovu jednat.

Jak se navíc ukazuje, ze strany Ruska se barmská junta těší stále větší podpoře, která se opět potvrdila koncem minulého týdne. V pátek přiletěl do metropole Neipyijto jeden z náměstků ruského ministra obrany Alexandr Fomin, aby se zúčastnil sobotní vojenské přehlídky konané u příležitosti Dne ozbrojených sil.

Zatímco se tak státy západního světa předháněly, aby vyjádřily pobouření nad děním v barmských ulicích, Fomin si pochvaloval další upevnění vztahů s barmskými generály. Jak přitom upozorňuje server Bangkok Post, Moskva se v současnosti stává zdaleka nejvýznamnějším zastáncem vojenské junty a důvody jejího počínaní jsou zjevné. Rusko se podle thajského deníku snaží využít situace k tomu, aby posílilo svůj vliv v jihovýchodní Asii, po kterém roky prahne.

„Na rozdíl od napjatých vztahů s Čínou byly vazby Tatmadaw (označení pro barmskou armádu) s Ruskem vždy pevné a věrné,“ píše Bangkok Post, podle kterého Rusko za éry prezidenta Vladimira Putina vždy vnímalo Barmu jako vstupní bránu do Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN).

Junta své kroky zdůvodňuje údajnými podvody při loňských volbách. Zpochybnila vítězství Národní ligy pro demokracii a zatkla její vůdkyni a političku Do Aun Schan Su Ťij | Zdroj: Reuters

Volání po mezinárodní pomoci

K silnějšímu zapojení světových velmocí nicméně nevyzývají jen lidskoprávní organizace, ale i lidé v Barmě. Dojemný projev o víkendu pronesla také úřadující barmská vicemiss Han Layová, která odsoudila jednání vojenské junty během přenosu mezinárodní soutěže Miss Grand v Thajsku.

„Zatímco pronáším tento projev, v mojí zemi umírá tolik lidí – dnes jich zemřelo více než sto… Prosím, pomozte Myanmaru. Právě teď nutně potřebujeme vaši mezinárodní pomoc,“ vzkázala z pódia Han Layová se slzami v očích.

Místo, odkud promlouvala k mezinárodnímu společenství, zřejmě nemohlo být symboličtější. Právě v Thajsku se totiž vojenská junta nechala v mnohém inspirovat. V sousedním státu jihovýchodní Asie došlo k převratu v roce 2014, který v zemi nastolil de facto vojenskou diktaturu. Od té doby se thajská vojenská junta snaží nejrůznějšími cestami potlačovat opozici a dělá nejrůznější opatření, aby si moc v zemi udržela.

Barmská armáda postupně uzavírá velká města. Bojí se posílení separatistických národních menšin

Číst článek

Den po projevu barmské vicemiss se do Thajska zároveň snažily dostat tisíce lidí z Barmy, kteří prchali před leteckými útoky ze strany armády. Poté, co stíhačky v neděli zahájily palbu na vesnici blízko thajských hranic – na území ovládaném etnickou ozbrojenou skupinou Karenský národní svaz (KNU) – do Thajska uprchlo na 3000 lidí. Dalších zhruba 10 tisíc lidí se ukrylo v džungli u hranic.

Nevládní organizace Free Burma Rangers Thajsko obviňuje, že více než 2000 běženců, kterým se podařilo dostat na jeho území, poslalo zpět přes hranici. Něco takového thajská vláda popírá, tamní premiér Prajutch Čan-Oča však už dříve uvedl, že aktuální problémy Barmy mají zůstat tam, kde jsou.

Thajský premiér také odmítá tvrzení, že jeho vláda pučisty v Barmě skrytě podporuje. Vedle představitelů Ruska to nicméně byli i právě státníci z Thajska, kteří v sobotu přijeli do Barmy oslavit Den ozbrojených sil.

Ve snaze odvrátit mezinárodní kritiku tak premiér Prajutch Čan-Oča začátkem týdne prohlásil, že je jeho země připravena barmské uprchlíky přijmout. „Nechceme mít na svém území exodus, musíme se ale starat o lidská práva,“ řekl v pondělí novinářům.

Zběhů je stále málo

Zatímco barmské obyvatelstvo a některé lidskoprávní organizace volají po silnějším zásahu zvenčí, podle odborníků je klíčový hlavně vývoj uvnitř barmské armády samotné. Silný mezinárodní tlak, a především odříznutí armády od finančních zdrojů přitom podle nich může dění zásadně ovlivnit.

Barmské ulice připomínají válečnou zónu, napětí dál sílí. Má armáda šanci uspět se strategií ‚oklešťování‘?

Číst článek

„Nevidíme, jak to vypadá uvnitř junty jako takové, barmská armáda a bezpečnostní složky totiž mají téměř obsesi z utajování. Myslím si ale, že spoustě lidí uvnitř junty začne docházet, že to tímto směrem asi úplně nepůjde. Je tam řada armádních podnikatelů, kteří mají ekonomické zájmy v zahraničí, a pokud zjistí, že jim převrat ubírá zisky, dokážou si mezi sebou jít takříkajíc po krku. Ideální by tedy bylo, kdyby si armáda udělala vnitřní převrat,“ řekl koncem února pro iROZHLAS.cz odborník Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů.

Podobná situace se v zemi ostatně odehrála také v roce 1988, kdy proběhl vnitřní převrat v řadách armády a moci se ujal generál Than Šwei, který vyhlásil takzvanou „barmskou cestu k disciplinované demokracii“. S výměnou nejvyššího vedení se k moci tehdy dostalo „otevřenější“ křídlo armády a k obdobnému scénáři by podle Nožiny mohlo dojít i tentokrát, pokud by mezinárodní tlak na juntu byl dostatečně silný.

Zpověď čtveřice barmských vojáků, kterou minulý týden přinesl americký deník The New York Times, přitom naznačuje, že někteří vojáci se od vedení junty skutečně začínají odvracet. Poté, co armáda začala pálit do demonstrantů ostrou municí, zběhl i kapitán 77. pěší divize Tun Mjat Aung, pro kterého se po smrti matky a alkoholismu otce stala armáda jeho novou rodinou.

„Já armádu opravdu miluju, ale chci svým kolegům vzkázat: jestli se rozhodujete mezi svou zemí a Tatmadaw, prosím vyberte si svoji zemi,“ vyzývá prostřednictvím New York Times bývalý barmský voják, který začátkem března dezertoval a nyní se před armádou ukrývá.

Opustit armádu by chtěli další, některým ale brání strach, stejně jako vojenskému lékaři z největšího města Rangún. „Být v armádě znamená sloužit Tatmadaw. Chtěl bych odejít, ale nemůžu. Pokud bych to udělal, pošlou mě do vězení. A když uteču, budou mučit mou rodinu,“ zdůrazňuje své obavy vojenský lékař.

Ať už bývalí, nebo aktivní příslušníci barmské armády pro americký deník zároveň popisují, jak moc jsou vojáci odříznuti od reality a žijí pod neustálým dohledem svých nadřízených, jejichž rozkazy nesmějí jakkoliv zpochybnit, ani pokud jde o zabíjení nevinných civilistů.

„Většina vojáků má vymyté mozky… Já jsem se ale přidal k Tatmadaw, abych chránil svou zemi, a ne abych bojoval proti vlastnímu obyvatelstvu,“ říká voják v aktivní službě pod podmínkou anonymity.

Výpovědi oslovených členů barmské armády naznačují, že nespokojenost v jejich řadách sice sílí, rozklad armády se podle nich ale zatím jeví jako nepravděpodobný. Podle amerického deníku tak krveprolití v barmských ulicích bude v následujících týdnech dál sílit.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme