Převrat v Barmě? Lidé se nevzdávají, i když armáda někdy zabíjí děti v náručích, říká Sabe Soe

Ředitelka obecně prospěšné společnosti Barmské centrum Praha Sabe A. Soe žije celý svůj dospělý život v Česku, přesto je její srdce mezi oběma zeměmi rozpůlené. V únoru v Barmě proběhl vojenský převrat. „Armáda od začátku převratu nejenže hrubě porušuje lidská práva, ale řekla bych, že provádí i válečné zločiny proti lidskosti. V některých oblastech páchali zločiny hraničící s genocidou,“ říká v Osobnosti Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Saba Soe | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Sabe Soe tvrdí, že například na západě Barmy, v hornatém a řídce osídleném Čjinském státě u hranic s Indií a Bangladéšem, armáda zapalovala celé vesnice. „Jen proto, že se jim lidé postavili. Ale oni neměli žádné těžké zbraně, jen lovecké pušky. I na to armáda zareagovala tak, že na ně poslala helikoptéry, které házely bomby“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské

Zároveň přiznává, že posouzení činů je na jiných.

„To musejí zhodnotit odborníci na mezinárodní právo, jak těžké ty zločiny byly. Ale od 1. února armáda spáchala všechny možné zločiny a porušování lidských práv toho nejhoršího kalibru, bych řekla.“

V Barmě, která leží v jihovýchodní Asii, žije odhadem přes 53 milionů lidí 135 různých etnik. Při únorovém převratu byla zatčena bojovnice za lidská práva a nositelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, kterou dodnes lidé považují za neoficiální hlavu státu. Teď v zemi vládne armáda v čele s generálem Min Aun Hlainem a vítězství Su Ťij loňských listopadových volbách neuznává.

Lidé se nevzdávají

„Lidé se, teď už po osmi měsících, nevzdali. Dodnes jsou tam demonstrace, samozřejmě už nejsou takové, jako byly v únoru nebo březnu. Protože armáda zatýká každého s transparentem nebo i s kouskem papíru. Nebo i bezdůvodně, když dostane udání,“ popisuje Sabe Soe.

Barmská armáda zadržela šéfku nastupující vlády Su Ťij a další. Na rok vyhlásila výjimečný stav

Číst článek

„Takže se demonstruje inovativně – lidé třeba běhají po ulici a u toho křičí hesla, nebo házejí na trhu letáky. Občané se snaží stále udržovat duch odporu. Na tom je nejobdivuhodnější, že to nevzdali. Přitom jich bylo zabito už přes tisícovku. A nejsou to jen ti politicky aktivní, ale i děti. Zabito bylo už 75 dětí, které třeba byly zrovna v náručí svého otce, nebo si jen doma hrály. Protože vojáci stříleli i jen tak, bezhlavě,“ říká ředitelka.

„Armáda se zatím nevzdává, ačkoli lidé trvají na svém, že jsou výsledky voleb 2020 platné. Ale armáda říká opak. Výjimečný stav chce prodloužit na dva roky. Taky se chystají uspořádat nové volby, které evidentně zmanipulují tak, aby se nynější generál mohl stát prezidentem,“ myslí si.

Sabe Soe se ale domnívá, že situaci pod kontrolou armáda nemá, přestože se ozbrojené konflikty odehrávají i na hranicích.

„Válčit se začíná už i na ulicích měst, kde je vidět, že se spojily etnické ozbrojené složky, někdy i jen morálně, a snaží se proti centrální armádě bojovat. Proto byly založeny People's Defence Force, tedy ozbrojené síly lidu, kde jsou především mladí lidé. Teď procházejí vojenským výcvikem a plánují, řekněme, partyzánské útoky ve městech.“

„Lidé kvůli armádě zapalují továrny čínských investorů. Taky proto, myslím, začala Čína přemýšlet trošku jinak a politicky.“

Sabe Soe

Každou chvíli se tak ve větších městech ozývají výbuchy podomácku vyrobené munice.

„Já tvrdím, že situaci armáda nemá pod kontrolou i kvůli tomu, že nefunguje státní správa, ekonomika zkolabovala a měna během těch měsíců rapidně zdevalvovala. A Čína, která celá léta barmskou armádu podporovala, teď zjistila, že může s demokratickým režimem spolupracovat. Za vlády Su Ťij také mohli legalizovat své investice v Barmě. Teď ale lidé kvůli juntě, tedy armádě, zapalují továrny čínských investorů, takže ty útoky pociťují už na vlastní kůži. Taky proto, myslím, začala Čína přemýšlet trošku jinak a politicky.“

Sabe A. Soe dodává: „Z diplomatického i ekonomického hlediska je pro Čínu lepší spolupracovat s režimem, který zajistí mír a pořádek v zemi.“

Na covid umíraly celé rodiny bez pomoci

Stejně jako celý i Barmu s vojáky v čele země zastihla pandemie koronaviru.

„Několik našich spolupracovníků onemocnělo a naštěstí se z toho dostalo, ale ne každý nemocný měl takové štěstí, protože v Barmě bohužel na covid zemřelo přes 100 tisíc lidí,“ uvádí ředitelka Barmského centra Praha s tím, že oficiální statistiky mluví jinak.

„Nedostatečně se testovalo a skutečně nemocní nebo mrtví se nedostávají do statistik. Oficiální statistiky taky říkají, že bylo jen přes 17 tisíc úmrtí.“

„Lidé umírali, bez toho, aby o nich vůbec někdo věděl. Dobrovolníci likvidovali celé rodiny, které doma zemřely bez povšimnutí sousedů.“

Sabe Soe

Při poslední covidové vlně, u které už ani Sabe Soe nedokáže říct, kolikátá byla, byly nemocnice natolik plné, že se lidé léčili doma.

„Snažili se dávat si doma i kyslík, továrny neměly dost kyslíku pro pacienty, takže tam byl velký zmatek. Chyběly léky a k tomu obchodníci zdražili i obyčejné léky na chřipku a nastydnutí. Lidé umírali, bez toho, aby o nich vůbec někdo věděl. Dobrovolníci pak likvidovali celé rodiny, které doma zemřely bez povšimnutí sousedů,“ uzavírá Sabe A. Soe.

Věra Luptáková, Lucie Vopálenská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme