Barmánským exulantům v Indii pomáhá v podnikání český grant

V indickém Dillí žije mnoho barmánksých exulantů. V nastartování jejich podnikání, které slouží k elementární obživě, napomáhá i český grant. Na rozjezd občerstvení s oblíbenými taštičkami Momo stačilo pět tisíc kurun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barmský uprchlický tábor. | Foto: Robert Mikoláš

Kipgen strouhá cibuli. Už je jí pěkná hora a silné aróma by leckomu vehnala slzy do očí. Mladý muž je ale zvyklý. Nakonec: je to jeho každodenní práce.

„Nastrouhanou cibuli smícháme se zázvorem a česnekem a směs vmícháme do pomletého kuřecího masa. Pro vegetariánské momo, použijeme místo masa zelí. To je náplň. Pak vyválíme tenké těsto a do něj zabalíme směs. Vše potom vaříme na páře,“ popisuje Kipgen výrobu masových taštiček zvaných Momo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Start podnikání s taštičkami Momo, který je podpořen z českého projektu, sledoval v indickém Dillí Jaromír Marek

V Asii je to docela běžné rychlé občerstvení. Pro skupinu sedmi barmských uprchlíků je to ale mnohem víc: zdroj vlastní obživy.

„Naše komunita se rozrůstala a lidé byli bez práce. Někteří z nás ale byli dříve zaměstnaní u výrobců momo a naučili se toto jídlo vařit. Rozhodli jsme se postavit na vlastní nohy a vsadili jsme právě na momo. Díky podpoře jsme pak mohli rozjet podnikání,“ vysvětluje lídr skupiny Kipgen.

„Tito uprchlíci měli štěstí, do svého mikrograntu je zařadilo Barmské centrum Praha a čeští dárci poslali barmským uprchlíkům peníze na rozjezd,“ říká Sabe Soe z Barmského centra Praha.

Skupina uprchlíků pochází z etnické skupiny Kuki. Většinou jde o bývalé studenty, kteří uprchli po potlačeném povstání v roce 1988. O té doby se v Indii protloukali všelijak.

Nejkratší dobu je v exilu Nehginpao. Pracoval jako inženýr v dřevozpracujícím průmyslu. Během šafránové revoluce byl náhodou v Rangúnu a zúčastnil se demonstrací. „Potom začalo zatýkání a já usoudil, že domů už se vrátit nemůžu. Zavřeli by mě do vězení a tak jsem raději utekl. Moje rodina zůstala v Barmě,“ vypráví Neginpao.

Pět tisíc korun stačí do startu podnikání

Momo je navařeno a je čas jít prodávat. Svůj stánek s hrnci plnými masových i zeleninových taštiček staví jako obvykle nedaleko místního kina a zákazníci se jen hrnou.

„Kupuji si tady Momo každý den, protože je výborné. Je lepší než to, co dělají Indové. Sama bych to neuměla, ale vím, jak to má správně chutnat,“ směje se mladá žena. Sama patří k barmské exilové komunitě. Kupují ale i Indové.

Začátky nebyly lehké, ale pomalu se malé komunitě začíná dařit. Denně prodají až pětatřicet talířů plněných taštiček Momo. Nastartovat vlastní byznys sedmi lidem přitom stálo jen 12 000 rupií, tedy necelých pět tisíc korun.

Situace v Barmě se možná trochu uvolňuje a vládnoucí vojenská junta připustila kandidaturu disidentky Su Ťij a její strany v doplňovacích parlamentních volbách. V exilu ale stále zůstávají tisíce lidí. Velká část z nich žije právě v indickém Dillí.

Jaromír Marek, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme