Barmská junta dál odmítá zahraniční humanitární pracovníky

Přes milión Barmánců potřebuje okamžitou pomoc, postižené oblasti navíc může zasáhnout další cyklon. Vládní vojenská junta, která přiznává 23.000 obětí a dalších 41.000 pohřešovaných, ale světu jasně vzkazuje: chceme vaší pomoc, ale žádné cizince v zemi. Barmská opozice v této souvislosti také obviňuje armádu, že záměrně snižuje i počet obětí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barmské děti | Zdroj: ČTK

Armáda nepřipouští nic, co by jí mohlo ohrozit. Pomoc sice do země pomalu proudí, když ale vojáci v jednom z letadel, které přistálo v Rangúnu, objevili cizince bez víza, okamžitě je deportovali zpět. Snaží se i tajit skutečný počet obětí.

"Vojenský režim stále mluví o 23.000 mrtvých a 41.000 pohřešovaných, ale jen město Labutta hlásí na 80.000 mrtvých. Tento údaj navíc potvrdil místní vojenský velitel, a to i přes snahu vládnoucích generálů nezveřejňovat opravdový stav," uvádí jedna z koordinátorek Debbie Stothard.

Její slova potvrzují i zástupci barmské opozice a disidentů, kteří poukazují právě na pnutí i v samotné armádě. Hlavně nižší důstojníci nejsou s politikou generálů spokojeni, mnozí odmítli střílet do buddhistických mnichů při takzvané šafránové revoluci v loňském roce, například v Mandalay.

A pobouření vyvolává i zpráva o tom, že námořní základna v oblasti Handžičun v Iravadské deltě byla též smetena vlnami a řada vojáků i jejich rodinných příslušníků se pohřešuje, ovšem nikdo po nich nepátrá.

Celkem na milion a půl obyvatel se v Iravadské deltě ocitlo bez střechy nad hlavou a tisíce z nich i nadále umírají kvůli nedostatku pomoci, 40 procent obětí tvoří děti. Hlavním problémem zůstává distribuce pomoci, která je možná prakticky jen vrtulníky. Těch je ale nedostatek, helikoptéry ze zahraniční junta odmítá. Ničivé následky řádění cyklonu už navíc pociťují i obyvatelé sousedních oblastí, které nebyly zasaženy:

"Ceny potravin rostou, je jich také nedostatek a lidé nejsou schopni je získat, chodí od domu k domu a ptají se, zda by neměli nějaké na prodej. A k tomuto dochází nikoli v zasažených oblastech, ale mimo ně. Barma už předtím čelila potravinové krizi, nyní je vše mnohem horší a problémy budou jen narůstat," říká Debbie Stothard a dodává: "Úředníci obcházejí domy a varují, aby lidé nesledovali zahraniční stanice a jejich zpravodajství, ale pouze státní televizi. Většina Barmánců tak neví přesný rozsah katastrofy."

Právě vládní televize přináší záběry, jak představitelé armády distribuují humanitární pomoc, opozice ale vše označuje za propagandu a poukazuje na to, že k naprosté většině postižených se žádné dodávky stále nedostaly.

"Můžete vidět generály i ministry, jak rozdávají jídlo, vodu či léky přímo z vrtulníků. Třeba ale to, že buddhističtí mniši na silnicích rozřezávají popadané stromy, aby uvolnili cestu pro dopravu pomoci, to nikde nevidíte. Naopak přímo v největším městě Rangúnu jsou v kasárnách připraveny stovky vojáků, kteří mají dohlížet na pořádek při referendu, všichni ovšem zůstávají uvnitř," říká Soe Aung, jeden z barmských disidentů.

Armáda mezitím pokračuje v propagandě a vyzývá obyvatele, aby v zítřejším ústavním referendu hlasovali "ano". Bez ohledu na ty, kteří přišli o všechno a marně čekají na pomoc."Za tohoto utrpení by bylo lepší zahynout při cyklonu, než se nyní snažit přežít, najít pomoc a de facto pomalu umírat hlady," překládá slova jedné z žen paní Stothard.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme