Barroso: Případné změny unijních smluv nepovedou k rozdělení Unie
K prevenci dalších hospodářských krizí v Evropské unii bude podle Evropské komise třeba její větší integrace. K tomu bude možná nutné změnit Lisabonskou smlouvu. Takové změny ale nemají podle předsedy Komise Josého Barrosa vést k rozdělení Unie na země eurozóny a ty mimo ni. Ujistil o tom poslance Evropského parlamentu při debatě o stavu evropské ekonomiky a hospodářském řízení Unie. Závažnost krize si podle některých poslanců vyžádá, aby se Evropa poučila a vystupovala více semknutě.
Ze současné hospodářské krize se můžeme podle Barrosa poučit. Podle něj krize ukázala na slabiny a propasti v EU. Cestou jak se podobných chyb napříště vyvarovat, by měla být hlubší integrace eurozóny, ale také celé Unie – vytvořit jakési celoevropské hospodářské řízení.
Europoslanci by takové změny fungování Unie museli schválit. Část jich je horlivě pro, část je vlažně pro a část je proti.
Federalistickou skupinu vedou liberálové. Ti říkají, že je potřeba mít hospodářskou vládu, takovou funkci může plnit Evropská komise. Jediné řešení je podle nich mít společnou hospodářskou a finanční politiku celé Unie a ne 27 členských států. A to se dá vytvořit i podle stávajících smluv – Lisabonské smlouvy, kterou není třeba kvůli tomu měnit.
„Krize eura dosáhla velmi nebezpečného bodu. Jsme v situaci, kdy je možné všechno,“ upozornil v debatě předseda frakce evropských liberálů Guy Verhofstadt s tím, že úroky ze státních dluhopisů Itálie a Španělska stoupají nad únosnou mez a Francie si musí půjčovat peníze za dvojnásobnou cenu, než sousední Německo. A vyzval ke skutečnému zavedení hospodářské a fiskální Unie.
Podobnou integraci podporuje i nejpočetnější frakce evropských lidovců a s nimi sociální demokraté. Zato podle konzervativců a reformistů taková další integrace hrozí diktátem Bruselu, Berlína a Paříže.
Zahradil by raději snížil počet členů
Podle předsedy europoslanecké frakce konzervativců a reformistů Jana Zahradila by bylo lepší ozdravit eurozónu snížením počtu jejich členů a ne jejím udržováním v té dnešní podobě - vytvářením nějaké hospodářské vlády, to není dobrý směr, kterým bychom se měli ubírat:
„Celá tahle snaha o ekonomickou vládu znamená, že ekonomika ve skutečnosti je potlačována nebo převálcována tou evropanskou federalistickou ideologií a já myslím, že když dostane přednost ideologie před ekonomikou, tak to je něco, co jsme my už s nevalnými výsledky ve střední a východní Evropě bohužel zažili.“
Evropská komise má první dva návrhy na posílení hospodářského řízení v Unii předložit do konce listopadu.