Prohlašují se za nejpočetnější národnostní menšinu v Polsku, je jich téměř 500 tisíc. Kašubové žijí v severní části Polska a Velikonoce prožívají trochu jinak než zbytek země.

4:16 4. dubna 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Etnograf Bartosz Stachowiak mi ukazuje v jedné z dochovalých kašubských chalup, jak vypadala příprava na Velikonoce.

„Vajíčka se barvila nahnědo ve slupkách cibule. Kromě toho se používala i jiná přírodní barviva. Vajíčka se vařila třeba s výhonky ozimního obilí nebo řepou. Později se používal také krepový papír máčený v octu,“ popisuje zvyky Stachowiak.

Bohabojní Kašubové se samozřejmě před Velikonocemi také postili. Jinak jedli pokrmy s nízkým obsahem tuku. Nebo nejlíp s vůbec žádným tukem.

„Suchý chléb, brambory, žitná polévka nebo sledi,“ vyjmenovává etnograf. Sledi, tedy vlastně sardinky, nebyli naložení v oleji, ale uzení a vysušení.

Stejně jako v českých zemích zvony povinně od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty mlčely. Ke svolávání věřících Kašubů do kostela se proto používaly řehtačky.

Stachowiak ukazuje v bohatší usedlosti na překypující kuchyňský stůl, kde se už připravují pochoutky na slavnostní kašubskou hostinu na Velikonoční pondělí.

„Ve spíži už voní šunky, bůček a klobásky. Napekli velikonoční zajíčky ze sladkého těsta a připravili si těsto na mazurek - velikonoční koláč. A kromě slepičích jsou tady i koroptví vajíčka,“ přibližuje Stachowiak.

Význam Velikonoc byl tedy pro polské Kašuby oficiálně hlavně náboženský. I jejich víru ale provázely zvyklosti, při kterých nepřišly zkrátka ani jejich mlsné jazýčky.

Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít