Baťa na Slovensku vybudoval mimo jiné Svit či Partizánske. Jeho dědicové nyní žádají odškodné
Potomci Jana Antonína Bati požádali Slovensko o finanční náhradu za majetek zabavený po 2. světové válce. Poválečný československý soud obuvnického podnikatele odsoudil za údajnou kolaboraci s nacisty. Soudy v Česku ale tento trest už dříve zrušily, slovenská justice totéž udělala letos. Otevřela se tak cesta k žádosti o odškodné. Týká se třeba města Partizánske, které Baťova firma založila ve 30. letech minulého století. Tehdy se město ale jmenovalo Baťovany.
„Tak tady stojíme u internátu pro mladé muže a támhle naproti byl internát mladých žen. Ale úplně první budova, která zde stála, je tahle budova, společenský dům,“ ukazuje archivářka Olga Kvasnicová, jak se za 75 let změnily baťovské stavby na náměstí v Partizánském.
Kdysi prostoru dominoval moderní kostel od baťovského architekta Vladimíra Karfíka. Za komunismu ale výhled na něj překazil vysoký panelák. „Byl to jasný záměr socialistických mocipánů zničit původní baťovskou architekturu,“ dodává archivářka.
V Partizánském, jehož původní název je Baťovany, natáčel zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
Nejenom náměstí, ale i areál bývalých Baťových závodů v Partizánském dnes vypadá o dost jinak. Kdysi tady začínal pracovat i Stanislav Hulla, absolvent Baťovy školy práce. „Tehdy tady pracovalo 12 a půl tisíce lidí, za touto radou. Batismus dal lidem práci. My jsme ráno chodili do práce, o šesté ráno jsme vstávali,“ vzpomíná.
Firma Baťa působila na Slovensku i během éry slovenského státu, který byl sice formálně nezávislý, v reálu ale zcela podřízený nacistickému Německu. Zlínský odborník na historii batismu Zdeněk Pokluda v tom ale nevidí kolaboraci. Firma se podle něj prostě přizpůsobila novým podmínkám.
„Jestliže pak přišla válka a české země se oddělily od Slovenska, nastala situace, kterou firma rychle vyřešila změnou hlavičky, změnou statutu, aby provoz podniku, zaměstnanci, obchodování, fungoval v daných poměrech,“ vysvětluje.
A historik Ľudovít Hallon ze Slovenské akademie věd dodává, že se vedení Baťových závodů na Slovensku do protifašistického odboje aktivně zapojilo. Boty od Bati skončily totiž na nohách účastníků Slovenského národního povstání.
Dědicové Bati žádají Slovensko o náhradu za majetek zabavený po 2. světové válce
Číst článek
„Zaměstnanci i management těchto podniků organizovali legální odboj. V roce 1944 se například ztratilo několik desítek tisíc bot. Ve skutečnosti byly s podnikem domluveny aktivity v souvislosti s přípravou SNP,“ uvádí.
Právníci americké větve potomků Jana Antonína Bati odhadují hodnotu zabaveného majetku na Slovensku na miliardu eur. Svůj odhad teď musí přidat ještě ministerstvo financí v Bratislavě.
