Bavorský premiér Seehofer převzal nejvyšší sudetoněmecké ocenění

Udělení evropské Karlovy ceny bavorskému premiérovi vyvrcholily v Augsburgu 64. Sudetoněmecké dny. Horst Seehofer získal podle mluvčího této organizace Berndta Posselta ocenění za sblížení mezi sudetskými Němci a Českou republikou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bavorský premiér Horst Seehofer (vpravo) převzal 19. května na 64. sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu Evropskou cenu Karla IV. | Zdroj: ČTK

„Beru to jako ocenění toho, co se nám během posledních pěti let na poli česko-bavorského usmíření, podařilo. S ohledem na historii, tradici. Podařilo se prosadit stavbu sudetoněmeckého muzea v Mnichově, teď připravujeme česko-bavorskou zemskou výstavu, vytvoření společné bavorsko-české parlamentní skupiny,“ řekl bavorský premiér Českému rozhlasu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sudetoněmecké dny sledovala v Augsburgu zpravodajka Klára Stejskalová a o Benešových dekretech mluvil ve vysílání Radiožurnálu historik Prokop Tomek

Horst Seehofer mluvil mnohem více o dialogu a spolupráci než o minulosti. Na toto téma pouze prohlásil, že vyhnání je nespravedlnost a vždy nespravedlností zůstane.

Po celou dobu sudetoněmeckého srazu zaznívala ocenění na adresu návštěvy českého premiéra Petra Nečase v Bavorsku a jeho řeči, ve které oslovil sudetské Němce jako krajany.

Bernd Posselt dokonce přirovnal Nečasovu řeč k řeči velkých evropských státníků, jako například poválečného německého kancléře Konráda Adenauera.

Společně pohřbít zombie

Posselt ve své řeči zmínil i Benešovy dekrety, které označil za zombie a vyzval Čechy, aby společně se sudetskými Němci toto zombie pohřbili. I když je v Bavorsku čtyři měsíce před volbami, s Benešovými dekrety se prý hrát nebude.

Na základě dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše přišli sudetští Němci po druhé světové válce v Československu o občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni.

U nás jsou dekrety stále živým tématem, svoji roli sehrály i při letošní prezidentské volbě. Podle Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu je to ovšem jen zástupný symbol, který hraje v Česku větší roli než v Německu.

„Dnes už nemají žádnou relevanci, protože byly po válce přejaty do právního systému a staly se součástí legislativy. Je to soubor mnoha právních norem, které patří minulosti,“ je přesvědčen historik Tomek.

Igor Maňour, Klára Stejskalová, Michaela van Erne Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme