Během jednoho dne se upálili čtyři Tibeťané. Protestují tak proti čínskému útlaku

Čtyři mladí Tibeťané se během jednoho dne upálili na protest proti čínské nadvládě. Jde dosud o největší hromadnou sebevraždu buddhistických mnichů. K tragédii navíc došlo před začátkem 18. sjezdu Komunistické strany Číny, který posvětí nové vedení země včetně budoucího prezidenta.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V posledních třech letech se pokusilo upálit okolo 60 Tibeťanů

V posledních třech letech se pokusilo upálit okolo 60 Tibeťanů | Zdroj: ČTK

Generační výměnu čínských vůdců však smutná událost nijak neovlivní.

Sjezd je navíc jen formální záležitostí. Tisíce delegátů nemají vliv na výběr příštího generálního tajemníka KSČ a prezidenta v jedné osobě, premiéra nebo dalších vysokých funkcionářů. Zvednutím ruky vlastně potvrdí to, co se dohodlo na utajovaných jendáních stranických špiček.

Tibeťané ale právě konání sjezdu vidí jako možnost, jak upozornit na svou situaci, protože největší výměna vůdců v Číně za posledních deset let zajímá prakticky celý svět. Právě to je zřejmě důvod, proč se rozhodli najednou upálit tři mniši ve věku 15 a 16 let. Čtvrtou obětí je mladá tibetská žena.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu mluvil v Odpoledním Radiožurnálu Robert Mikoláš ze zahraniční redakce

Peking však na pokračující vlnu sebeupalování Tibeťanů, kterých bylo od loňského března už více než 60, reagoval po svém. Označuje je za teroristy, které k tomu prý navíc navádí dalajláma.

Sebevražda je ale proti buddhistickému učení, protože tím každý Tibeťan snižuje své vyhlídky po převtělení. Přesto i nadále volí tento způsob protestu, protože - jak říkají - už nemohou dál.

Čínské úřady pokračují v likvidaci tibetské kultury a náboženských tradic, mnichy houfně posílají na převýchovu. "Patriotické učení" má přitom jediný cíl - potupit samotné duchovní a přimět je k popření jejich učení i historie Tibetu.

Přísně střežený sjezd čínských komunistů volí nové vedení země

Číst článek

Odcházející čínský prezident Chu Ťin-tao uplynulých 10 let usiloval o vytvoření harmonické společnosti v Číně. Opak je však pravdou.

Vedle Tibetu je postup čínských úřadů podobný v případě muslimských Ujgurů v Sin-ťiangu nebo trvající hrozby Tchajwanu, který je Peking - v případě vyhlášení formální nezávislosti ostrova - rozhodnut připojit i silou.

Od příštího čínského prezidenta, kterým se má stát Si Ťin-pching, nelze čekat výraznější změnu. Sám se bude soustředit na upevnění moci a zajištění politické stability země.

Robert Mikoláš, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme