Česko pomáhá s opravou Bejrútu, postavilo dětské hřiště. Město se stále vzpamatovává z ničivé exploze
Více než rok uplynul od mohutné exploze v bejrútském přístavu. Zemřelo při ní 219 lidí a dalších sedm tisíc skončilo se zraněním. Čtvrt milionu obyvatel města přišlo o bydlení. Libanonská metropole se dodnes z katastrofy nevzpamatovala. Rekonstrukce města pokračuje pomalu a mnohé domy zůstávají silně poškozené. A k opravě Bejrútu přispívá i Česko.
Přímo naproti dětské zahradě je parkoviště s úplně zohýbaným plotem a plochou dodnes pokrytou kamením a kousky suti. V oploceném parku si hraje několik desítek dětí.
„Sociálně-ekonomická situace téhle čtvrti je špatná,“ popisuje Jeanne Frandžíová, šéfka libanonské nevládní organizace.
„Po výbuchu to tu bylo totálně zdevastované a zdejší obyvatelé jsou velmi zranitelnou skupinou. A proto zvláště tady bylo zapotřebí vytvořit pro děti bezpečný prostor, aby měly kam chodit, kde si hrát,“ vysvětluje ředitelka organizace, která ve čtvrti Karantina pomáhá chudým.
„Předtím tu také byla zahrada. Při výbuchu v přístavu ale dřevěné konstrukce shořely, další části pak tlaková vlna prostě odnesla. Atrakce tu žádné nezůstaly. Tyhle skluzavky, terasa nebo tamta knihovna, to se všechno postavilo v rámci projektu,“ ukazuje na barevné hřiště okolo.
Nedostupné léky, nefunkční vláda. Libanon je rok po explozi na pokraji kolapsu
Číst článek
Jméno čtvrti, Karantina, vzbuzuje v době covidové možná trochu rozpaky, sahá ale hlouběji do minulosti.
„Kdysi tu bývala nemocnice, ve které všichni, kdo přijeli lodí do Libanonu, museli podstoupit karanténu. Proto se čtvrť dodnes jmenuje Karantina,“ vysvětluje Frandžíová.
Nejdříve přístav
Malý Omar mi říká, že se chce strašně podívat do Evropy do Disneylandu a jestli nemám nápad, jak by se tam mohl dostat. „V téhle čtvrti blízko přístavu těch možností, kde se děti můžou s rodiči scházet a hrát si svobodně a bezpečně, moc není,“ popisuje český velvyslanec v Libanonu Jiří Doležel, když mě provází nedávno zrekonstruovaným dětským parkem.
„Je to projekt ve výši asi 20 tisíc dolarů, je to takzvaný malý lokální projekt, kterých ministerstvo zahraničí v rámci rozvojové a humanitární pomoci ve světě poskytuje desítky až stovky,“ říká velvyslanec, podle kterého si domy poničené výbuchem musí často na opravu počkat.
Vyšetřování výbuchu v Bejrútu pokračuje. Interpol hledá majitele a kapitána lodi, která přivezla ledek
Číst článek
„Zatím se mi zdá, že to všechno stojí, že veškeré úsilí se zaměřuje na urychlenou rekonstrukci a zprovoznění přístavu. Přece jen je to neuralgický bod, přes který přichází do země veškeré zboží,“ vysvětluje.
Přímo odtud z dětského parku jsou vidět jeřáby bejrútského přístavu, odkud přišla jeden loňský srpnový den smrtící vlna obrovského výbuchu, a tady, ve čtvrti Karantina, jsou jeho následky vidět na domech a ulicích zřetelně dodnes.
„Já jsem Syřan a žiju tady už dvacet let. Přišel jsem dávno před syrskou válkou,“ vypráví mi Muhammad, když se vrací z práce poškozenými ulicemi domů. Jeho děti prý hřiště využívají.
„Tady v Karantině jsme všichni Syřané. Někteří už získali libanonské občanství, já ale ne. Pracuju ve vedlejší čtvrti v pekárně,“ ukazuje a pokračuje domů čtvrtí Karantina. Ta je dnes směsí chudinských domů a skladišť. Veřejná prostranství jsou plná odpadků a těsné sousedství přístavu zdejší atmosféru také příliš nevylepšuje.
