Belgičané se cítí být ve válce, útok čekali, říká Čech žijící v Bruselu

Brusel, sídelní město nejvýznamnějších evropských institucí, takzvané hlavní město Evropy. Od úterý také další evropská metropole, kde opět a velmi silně udeřili teroristé. Stejná buňka, která útočila loni v Paříži, ta samá skupina, kterou experti považují za největší, s níž se kdy Evropa musela vypořádat. Ale Belgičané nechtějí žít ve strachu. „Jsou ve válce. Oni to tak vnímají,“ říká Martin, který v Bruselu žije už téměř šest let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zásah belgické policie na předměstí Schaerbeek | Zdroj: Reuters

Belgičtí policisté jsou stále na stopě podezřelým v souvislosti s úterními útoky. Dnes ráno údajně zatkli muže, jenž doprovázel jednoho z atentátníků, který aktivoval bombu v bruselském metru. Tvrdí to list De Standaard. Sledujete aktuální dění?

Samozřejmě sleduji, otevřete různé servery, zpravodajské kanály, máte noviny – pořád to tady tím žije, jsou to hlavní zprávy dne. Stále probíhá vyšetřování na bruselském letišti, bude minimálně do neděle zavřené. Aktuálně ve zprávách je, že se dost vleče identifikace obětí, to tu bylo dost propírané.

Domovní prohlídky v noci na dnešek policisté provedli mimo jiné na bruselském předměstí Schaerbeek, odkud pocházeli podle bezpečnostních složek i pachatelé bruselských útoků na letiště a metro. Dnes v této lokalitě policisté opět zasahovali. Co to je za čtvrť?

Jedna z největších v Bruselu. Není tak daleko od centra, zhruba 15 až 20 minut chůzí od hlavního náměstí. Jsou tam dvě nádraží, odkud to není daleko do čtvrti evropských institucí. Kamarád, který tam bydlel, mi říkal, že tam žije 80 procent cizinců, je tam turecká, marocká, rumunská menšina. Je to chudá čtvrť, ale ne tak nebezpečná jako Molenbeek nebo Anderlecht.

Policie opět zasahovala v bruselském Schaerbeeku, zadržela jednoho člověka

Číst článek

V Bruselu přestal platit nejvyšší stupeň bezpečnostních opatření, je to poznat v ulicích?

Teď je na stupni tři. Pořád se všude pohybuje spousta policistů, kteří jsou doprovázení vojáky. Nemyslím si ale, že tam je nějaký znatelný rozdíl.

Při úterních ranních atentátech na letišti a v metru v hlavním městě Belgie zemřelo 31 lidí. Dalších 300 bylo zraněno. K útokům se přihlásil takzvaný Islámský stát.

Jsou to čtyři dny od sebevražedných útoků na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek. V podobných případech lidé žijící přímo na místě často říkají, že média zveličují, což situaci zrovna moc nepomáhá…

Já mám se zveličováním obecně problém, na druhou stranu si nemyslím, že na tomhle hrůzném činu je co zveličovat. Vadí mi, že v ten den, kdy se to stalo, tak se novináři na místě předháněli v tom, kolik je mrtvých a zraněných. Snažili se z té katastrofy vyždímat, co se dá, hrát na emociální strunu. Měl jsem volno, celý den jsem se díval na belgický informační kanál, na televizi. Ale co se týče zveličování zrovna těchto událostí, tak si nemyslím, že by média nějak panikařila nebo že by to zveličovala. Je to dané právě i tím, že takováto věc ani zveličovaná být nemůže. Sama o sobě je dost hrozná.

Lidé si připomínají oběti teroristických útoků v Bruselu | Foto: Reuters

Jak moc se vůbec změnil život v Bruselu po pařížských útocích loni v listopadu?

Právě že nijak. A dost lidí pařížské útoky zmiňuje. Je docela pozoruhodné, že trvalo asi čtyři měsíce, než dopadli údajného strůjce teroristických útoků (Salaha Abdeslama, pozn. aut.). A to v Bruselu, což je paradoxní. Bylo to dost kritizované ze strany francouzských tajných složek, že to trvalo tak dlouho.

Překvapuje mě, že mé okolí za samotné provedení bruselských útoků vládu ani ozbrojené nebo policejní složky neviní, aspoň z toho mám takový pocit. Ani ohledně odmítnutí demise těch politiků (ministrů vnitra a spravedlnosti, pozn. autor) se nezvedla nějaká větší vlna nevole. A to tady v Belgii svoji občanskou odpovědnost ve smyslu se ozvat nebo stávkovat mají na rozdíl od nás poměrně vyvinutou. Tady se stávkuje docela často a lidi se ozývají, když se jim něco nelíbí.

Belgie mohla teroru zabránit, tvrdí média. Policisté provedli další razii

Číst článek

Oni vidí problém v tom, že se nezměnila nějak výrazně bezpečnost, a hlavně celkově přístup po pařížských útocích, zvlášť když se přišlo na to, že de facto všichni atentátníci žili v Bruselu. Nevidím do tajných složek, tam to asi bylo intenzivnější, proběhly nějaké razie, ale navenek se nic reálně nezměnilo.

Je tedy Brusel bezpečný?

Často létám do Prahy, přibylo pár vojáků na letišti. Ale je to stejně, jak jsme viděli, k ničemu. Co se týká nějakých větších hlídek v Bruselu, často se pohybuji ve čtvrti, kde jsou evropské instituce, nic jsem nezaznamenal. Takže bezprostředně po těch útocích určitě ano, stejně jako tomu je teď v České republice po Bruselu, ale pak to prostě opadlo a trochu se na to zapomnělo. A připomnělo se to až dopadením Abdeslama.

A co se týče pocitu bezpečnosti – lidé se k atentátům samozřejmě vyjadřují ve smyslu, že je to hrůza, ale že de facto po Paříži a potom, co se zjistilo, že ta síť pochází z Bruselu, tak že se něco takového dalo čekat.

A nemají toho Belgičané už přeci jen trochu dost? Po všech těch raziích, teď atentátech…

Nemají, s lidmi, se kterými jsem o tom mluvil, a i v médiích je to tak prezentováno, že jsou vlastně ve válce. Oni to tak vnímají a berou a přísnější bezpečnostní opatření a razie jim nevadí.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme