Belgická neziskovka již 70 let pomáhá prodejem zboží z druhé ruky
Snad v každém belgickém městě najdete náměstíčko, nebo prostranství, kterému se říká ‚bleší trh‘. V Bruselu je celý obchodní dům s věcmi, které někdo odložil jako staré a nepotřebné. Nikdo ale z prodeje v tomto velkém second handu nezbohatne. Provozuje jej totiž charitativní organizace Petits Riens. Už více než 70 let dává veškerý svůj výdělek na pomoc lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Náš bruselský zpravodaj Pavel Novák se zašel podívat, jak tento sociální projekt funguje.
Plechových kontejnerů společnosti Petits Riens je po celé Belgii více než 800. Do nich se může odkládat staré, nepoškozené oblečení. Zavřenou igelitovou tašku stačí položit na sklopnou polici a shodit ji do kontejneru. Z výtěžku z prodeje odložených věcí financuje asociace Petits riens pomoc pro lidi v nouzi.
Ročně to stačí na 40 tisíc přenocování pro bezdomovce v azylovém domě se 120 lůžky, na uvaření 65 tisíc jídel v sociálních vývařovnách nebo na pomoc tisícovce rodin, které se dostaly do finanční tísně.
Jedním z těch, kteří využívají pomoc společnosti Petits Riens je i 22 letý Ludovic. Osm měsíců žil na ulici. Z domova odešel kvůli sporům v rodině. Do azylového domu přišel před týdnem a jak říká, byla to pro něj opravdu velká pomoc. Má kde spát, co jíst a také si doplňuje vzdělání. Díky Petits Riens si může uspořádat svoje záležitosti a dělat si plány na lepší budoucnost. V dílně v azylovém domě se učí na elektromechnika. Pod ochranými křídly Petits Riens chce zůstat asi 4 měsíce, i když by podle pravidel mohl až rok. Doufá, že si najde práci, vydělá si peníze, postaví se na vlastní nohy a najde si byt, který bude jen jeho.
Prostředky na pomoc těm, ke kterým se zbytek společnosti obrátil zády, získává asociace Petits Riens ze svých 18 obchodů se zbožím z druhé ruky i věcmi, pro které se nejlépe hodí označení veteš. Je o ně ovšem velký zájem.
Secondhandový obchodní dům
Každé poledne se před branou obchodního domu v bruselské čtvrti Ixelles tvoří hlouček nedočkavců. Jsou připraveni vyběhnout, jakmile se dveře otevřou. Potom doslova utíkají, aby byli u polic a regálů s věcmi ‚za babku‘ první.
Třemi patry second handového obchodního domu mne provedl pan Frédéric Aerden, který se v Petits Riens stará o jeho propagaci. I když v Belgii ji tato organizace založená už v roce 1937 vůbec nepotřebuje. Patří k belgickému národnímu dědictví stejně jako pralinky nebo pivo.
Reportáž bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Pavla Nováka o charitativní organizaci Petits Riens.mp3
„Petits Riens nemůže podle svých stanov nakupovat a znovu prodávat nějaké zboží,“ říká pan Frédéric. Všechno tedy pochází z darů. Například oblečení lidé odkládají do žlutých kontejnerů rozmístěných na ulicích. Větší věci, jako elektroniku, nábytek, nebo křehké nádobí složit na dvoře obchodního domu v Bruselu.
Sem na dvůr domu Petits Riens přijíždějí auta, která tady mohou odložit, co přivezli. To znamená třeba i starou ledničku, staré kufry, televizory, oblečení a další věci. Tady se to třídí, rozváží do jednotlivých pater a pak se to znovu prodává. A pokud si někdo objedná, může k němu dokonce přijet kamion mercedes, který od něj z domova věci přiveze.
Je to opravdu velikánský blešák. Dá se tady najít skoro všechno, od elektrické kytary, přes starý psací stroj continental, spoustu porcelánu, nádobí, skleněných věcí. Kdybych si chtěl doma vybavit kuchyň, tedy hodně jednoduchou kuchyň, tak bych asi všechno našel tady, protože tady jsou kastroly, hrnce, pánve, příbory, různé náčiní, měchačky. Talíře a hrníčky se tu kupují ne na kusy, ale na kila. Skladba nakupujících je velmi různorodá.
Ještě poslouží
Zákazníci jsou podle pana Frédérica opravdu různí. Je to takový průřez společností, jsou to nejen studenti, nebo lidé, kteří mají hluboko do kapsy. Třeba i ti, kteří nemají málo peněz, ale hledají něco zvláštního. Starý nábytek, nebo něco, co se už nevyrábí. Do Petits Riens opravdu chodí téměř dokonalý sociologický vzorek společnosti.
„Z obchodního domu jsme prošli tam, kde peníze utržené z prodeje dávají novou perspektivu lidem, kteří ztratili domov. Ve vzdělávacím středisku se 30 mužů učí na opraváře elektrospotřebičů. Lépe se jim pak podaří najít zaměstnání. Společnost Petits Riens je nezávislá na financování státu. 85 procent svého obratu si zajišťuje z vlastních zdrojů. Štědrých dárců je stále dost,“ dodává Frédéric Aerden.
Paní Brigitte, která svým autem přivezla na dvůr Petits Riens několik židlí a skříň, chtěla prostě udělat radost asociaci, která se stará o druhé. Třeba se najdou ještě jiní lidé, kteří její nábytek použijí. Do Petits Riens často přináší i oblečení, protože věří, že ho ještě někdo bude nosit a navíc tím pomůže v práci organizaci, která je v tom, co pro chudé lidi dělá, opravdu dobrá.
Zvětšit mapu
