Belgické školní stravování nabízí jídla podle poptávky dětí
Školní stravování v Belgii na tom není o moc lépe, než to české. Žádný centrální dohled na kvalitu jídla neexistuje. Záleží pouze na zřizovatelích škol, jestli dbají o zdravý jídelníček žáků. Některé školy upravují jídlo i pro muslimské žáky. Hodně dětí nejí s ostatními teplý oběd, nosí si své jídlo z domova.
Celerová polévka, hovězí kostky po mexicku s kukuřicí a červenými fazolemi, salát z mrkve a zelí, bramborová kaše a jako dezert sýr. Tak například vypadá polední menu v jedné z belgických základních škol.
V Belgii neexistuje žádná ústřední inspekce, která by dohlížela na kvalitu jídla ve školních zařízeních. Zdravá výživa žáků je tam v rukách zřizovatelů škol.
Jak vypadá školní stravování v Belgii, zjišťoval tamní zpravodaj Radiožurnálu Pavel Novák
Paní Lilian, maminka tří školou povinných dětí v bruselské čtvrti Ixelles, jídlo, které dostávají její ratolesti k obědu, chválí. Do obecní školy obědy dodává velká stravovací společnost. V církevní škole, kam její děti chodily dřív, jim prý nechutnalo.
Také matka dvou kluků a dvou dcer paní Gabriela oceňuje jídlo ve škole jako kvalitní. Děti dostávají zeleninu , ovoce, i maso - všechno, co potřebují.
Kvalita i pestrost obědů v belgických školách je hodně různá. Složení stravy se liší i podle zvyků dvou hlavních národnostních komunit - tedy Vlámů a frankofonních Valonů.
O tom, jaké obědy se budou ve škole jíst, rozhoduje samo vzdělávací zařízení nebo jeho zřizovatel.
„Každé zařízení může určovat, co bude na jídelníčku podle toho, kdo do školy chodí a na co škola a rodiče jejích žáků mají peníze. Záleží to také na celkovém zaměření školy. Něco takového jako společnou stravovací politiku ve školách na úrovni celého Valonska, to nemáme,“ říká Gérard Alard z generálního ředitelství základního školství frankofonní komunity.
Čočka a ryby jsou pilíře zdravé stravy. Školákům ale nechutnají
Číst článek
Školy musejí počítat s tím, že do nich chodí nejen belgické děti z křesťanských rodin. Pro muslimské žáky bývá v nabídce místo vepřového plátku třeba kuřecí nebo krůtí.
Hodně rodičů se ale také zříká možnosti zaplatit dětem teplé obědy. Školáci si proto nosí z domova stravu vlastní.
„Je pozoruhodné, že je tu i velká skupina dětí, které si nosí do školy sendvič. Je pro ně jednodušší sníst si v jídelně chléb nebo bagetu od maminky, než se připojit k dětem, které jedí teplý oběd,“ vysvětluje další specifikum belgických školních jídelen Gérard Alard.
