Belgie je čtvrtou zemí, která chce definitivně odstavit své reaktory

Začalo s tím Německo. Na jaře oznámila německá vláda, že do jedenácti let skončí s atomovými elektrárnami. Potom se k němu přidala Itálie a Švýcarsko. Teď už má "protijaderný klub“ čtvrtého člena: Belgii.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna v belgickém Tihange

Jaderná elektrárna v belgickém Tihange | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Belgičané už před osmi lety přijali zákon, podle kterého se chtěli s jadernou energií definitivně rozloučit. Zákon nakonec skončil u ledu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Belgie je čtvrtou zemí, která chce definitivně odstavit své reaktory. Více redaktor Pavel Polák

Teď ho ale oprášila nová belgická vláda a potvrdila, co se kdysi dohodlo. Jádro v Belgii končí. Od roku 2015 budou Belgičané svých sedm reaktorů postupně vypínat.

Že by za takovou změnou v evropském přístupu k atomu stála jen a pouze havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima, není pravděpodobné.

Říká to Mycle Schneider, někdejší poradce francouzské, belgické a německé vlády v energetických otázkách a jeden z autorů expertní studie o vývoji atomového průmyslu.

"Hlavní závěr naší poslední analýzy je to, že neexistuje absolutně žádný náznak toho, že by jaderný průmysl rostl, že by se stavělo a spouštělo více jaderných elektráren. Naopak, jsme svědky regrese jaderné energie, a to už od roku 2002. Tento trend Fukušima jenom urychlila," vysvětluje Schneider.

Žádná renesance jádra se v Evropě nekoná

Evropa žádnou jadernou renesanci neprožívá. Reaktory zastarávají rychlejším tempem, než jakým se stavějí nové, potvrzuje i profesor ekonomie Steve Thomas z britské University of Greenwich.

"Pokud se podíváte na nové jaderné elektrárny, tak zjistíte, že dvě třetiny byly postaveny v Číně. A zbytek v zemích jako je Indie, Rusko a Korea. Na Západě přitom nejsou žádné nové jaderné projekty, jeden je ve Finsku a druhý ve Francii."

Důvod, proč Evropané upouštějí od nových jaderných projektů je podle Steve Thomase jejich vysoká cena. "Současné jaderné elektrárny mají mnohem více bezpečnostních prvků, než kolik jich měly před lety. A to samozřejmě zvyšuje jejich cenu," doplnil Thomas.

Dostavba jaderné elektrárny ve francouzském Flammanville a finském Olkiluoto se i kvůli tomu protahuje o několik let. A celkové náklady se podle odhadů takřka zdvojnásobí.

Pavel Polák, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme