Belgie má nového krále, Alberta II. střídá jeho syn princ Filip
Princ Filip je novým králem Belgie. Třiapadesátiletý následník rodu usedl na královský trůn po přísaze, kterou složil před poslanci obou komor belgického parlamentu. Stal se tak sedmým králem od vzniku Belgie v roce 1830. Dosavadní belgický král Albert II. krátce před tím abdikoval. Devětasedmdesátiletý panovník se vzdal trůnu ze zdravotních důvodů.
Nový belgický král dnes nastoupil na trůn po abdikaci svého otce Alberta II.
V Belgii není nový král korunován, ale skládá přísahu do rukou poslanců. V přísaze ve všech třech oficiálních jazycích země - vlámštině, francouzštině a němčině - Filip přislíbil dodržovat ústavu a zákony belgického lidu, zachovávat nezávislost země a celistvost jejího území.
Ve 13 hodin nový král pozdravil z oken královského paláce Belgičany. Ti skandovali jeho jméno a provolávali slávu jemu i zemi. Následovala vojenská přehlídka a ohňostroj, protože dnes je v Belgii státní svátek.
O změnách na belgickém trůnu informoval zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska
Albert II. odchází z trůnu po 20 letech vlády. Jako důvod uvedl stáří a únavu.
Tisíce lidí mu poděkovaly na včerejším shromáždění v centru Bruselu. Děkujeme Alberte, zpíval asi 15tisícový dav na náměstí Jeu de Balle. Na slavnostní koncert se přišla podívat i královská rodina.
Nástup Alberta II. na trůn přesto tehdy Belgičany překvapil. Král si ale nakonec lidi získal klidem, se kterým od počátku sledoval belgickou politiku.
„Podařilo se mu vyřešit dvě dlouhé vládní krize, zejména tu poslední z roku 2011 až 2012, která trvala více jak 500 dní, a v té době de facto usmířil belgickou politickou sféru a napomohl vytvoření nové vlády,“ vysvětlil profesor bruselské univerzity Jan Rubeš.
Hostem Víkendového Odpoledního Radiožurnálu byl profesor bruselské univerzity Jan Rubeš
Monarchii většina Belgičanů vnímá jako jedno z mála pojítek stále rozdělenější země. Nového krále také čeká nelehký úkol - udržet pohromadě Belgii oslabenou rozpory mezi holandsky mluvícími Vlámy a frankofonními Valony.
„V první řadě je tady požadavek na reformu královské instituce, která byla v poslední době poměrně kritizovaná. Zejména tam šlo o jakési finanční machinace ze strany královny Fabioly, která je vdovou po Baudouinovi. Král také nedávno přiznal, že má nemanželskou dceru,“ podotkl Rubeš.