Belgie po volbách možná napodobí Československo
Belgii možná čeká československý scénář. Nedělní předčasné federální volby totiž slibují nástup vlámských nacionalistů k moci. Vyvolaly je spory o rozdělení národnostně smíšeného volebního obvodu zahrnujícího Brusel a okolní města.
Většinoví Vlámové se nemohou s menšinovými frankofonními Valony dohodnout na stanovení jazykové hranice mezi oběma komunitami. Předvolební průzkumy přitom napovídají, že Vlámové podpoří nacionalistické strany.
„Vlámové na prvním místě. Vlámský zájem, to je strana, která se vás zastane,“ hlásá volební spot vlámských nacionalistů, kteří si přejí odtržení Flander od jižního frankofonního dílu Belgie.
„Osobně si myslím, že pro Belgii by bylo nejlepší, kdyby se rozdělila. Je tu problém s rozdílnými jazyky a také z Vlámska jde hodně peněz z našich daní do Valonska. To vůči nám není fér,“ stěžuje si prvovolič Gunterg z města Vilvorde.
Slečna Sara ze stejného města problém soužití s Valony nevidí. Podle ní nejsou skutečné rozpory mezi dvěma komunitami vidět:
„Je to jen velká lež ze strany politiků. Rozdělení na ještě menší státy by vypadalo podivně.“
Paní Cristine z Bruselu sdílí její názor, že za vším stojí moci chtiví politici. Nemá se soužitím s Vlámy nejmenší problém, cítí se být pravou Belgičankou: „Jde zkrátka jen o politiku. Obyčejné lidi to vůbec nezajímá.“
Valoni se prý nechtěji integrovat
Když jede do Vlámska, snaží se mluvit vlámsky, když je ve Valonsku, mluví francouzsky. Problémy podle ní nejsou.
Jinak to vidí Mark van Asch, starosta města Vilvorde. Jedné z těch obcí, kde mohou Valoni volit své kandidáty z Bruselu, ačkoli bydlí už na území Vlámska.
„Opravdový problém je, že je tu mnoho lidí z Bruselu, kteří se stěhují bydlet k nám do nizozemsky mluvícího regionu. Někteří z nich si myslí, že se nemusí učit náš jazyk, protože mají určitá privilegia,“ stěžuje si.
„Mohou volit bruselské kandidáty, pracují v Bruselu, děti chodí do bruselských škol. K nám jezdí jen spát. Nechtějí se s námi integrovat. Chtějí bydlet ve Vilvorde, ale nechtějí se učit nizozemštinu,“ dodal Mark van Asch.
Problém lze zobecnit na celou Belgii. Zatímco Vlámové se celkem ochotně učí francouzštinu, Valoni trpí pocitem vlastní dokonalosti a poznávání jiných kultur nebo jazyků nepovažují za důležité.
Část starostů obcí kolem Bruselu se proto v předtuše dalších voleb v národnostně smíšeném regionu, kde se privilegují Valoni, rozhodla volby nepořádat.
„Tyto volby jsou už ze své podstaty ilegální,“ řekl starosta městečka Lennik ve Vlámském Brabantsku Willy De Waele.
Ústavní soud totiž nařídil rozdělit sporný volební obvod kolem Bruselu do příštích voleb. Menšinoví frankofonní Valoni se tomu ale ze strachu ze ztráty vlivu ve státě zuby nehty brání.
Willy De Waele ale říká, že i tak už se nedá nic zachránit.
„Belgie už je vlastně rozdělenou zemí. Vlámové sledují frankofonní media, ale naopak to nefunguje. Žijeme ve dvou různých zemích se dvěma různými kulturami a jazyky,“ pokračoval starosta Lenniku.
Zda Belgie udělá další krok k tomu, aby se Vlámové a Valoni ještě více vzájemně odcizili, se ukáže v nedělních volbách.
