Belgie zavedla právo být offline a čtyřdenní pracovní týden. Chce lepší balanc se soukromým životem

Belgická vláda hledá cesty, jak občanům umožnit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Od začátku dubna mají zaměstnanci právo být mimo pracovní dobu offline a bez telefonu. Společnosti s více než 20 zaměstnanci musí nové pravidlo začlenit do svých kolektivních smluv.

Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

počítače, ilustrační foto

Od listopadu loňského roku také mají soukromé společnosti možnost umožnit svým zaměstnancům čtyřdenní pracovní týden (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zaměstnavatelé v Belgii nemají přímo zákaz své zaměstnance kontaktovat, mohou tak ale učinit jen ve skutečně neodkladných záležitostech. Tyto výjimečné případy musí firmy definovat ve svých kolektivních smlouvách a pracovních předpisech.

V Británii začalo testování čtyřdenního pracovního týdne. Účastní se ho přes 3000 zaměstnanců

Číst článek

Právo nebýt k zastižení je součástí balíku plánovaných opatření, která loni odsouhlasila federální vláda. Jejich cílem je umožnit zaměstnancům lépe udržovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Pro státní zaměstnance už pravidlo platí od loňského února, kdy ministryně státní služby Petra De Sutterová poslala všem oběžník, ve kterém zaměstnance informovala, že po pracovní době už nemusí odpovídat na telefonáty ani e-maily.

Belgie také přijala opatření na zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance platforem, například různých rozvážkových služeb. A zaměstnanci v Belgii mají mít také větší možnosti vzdělávat se. V letošním roce tak už mají nárok na 4 dny v roce věnované různým školením či studiu. Od příštího roku to bude pět dní.

Čtyři pracovní dny

Od listopadu loňského roku také mají soukromé společnosti možnost umožnit svým zaměstnancům čtyřdenní pracovní týden. Je na samotných firmách, jestli tuto možnost svým lidem nabídnou. Zaměstnanec pak musí o kratší pracovní týden individuálně zažádat.

Některé firmy v Asii testují čtyřdenní pracovní týden. Zaměstnanci mají být efektivnější i radostnější

Číst článek

Důležité je, že kratší pracovní týden neznamená méně odpracovaných hodin. Zaměstnanec si jen celkový počet hodin „zhustí“ do čtyři dní, aby měl pátý den volno. Lidé si také mohou vybrat, jestli budou během jednoho týdne pracovat více a následující týden méně.

Na zaměstnance ve veřejném sektoru, například učitele, pracovníky v hromadné dopravě nebo úředníky, se možnost čtyřdenního pracovního týdne nevztahuje.

Belgie není první zemí v Evropě, která zavedla možnost čtyřdenního pracovního týdne, za svůj ho přijala i státní správa v Dánsku a na Islandu. Několik dalších států o této možnosti uvažuje. V minulosti se k této myšlence kladně vyjádřila finská premiérka Sanna Marinová. Experimentovat s přechodem na čtyřdenní pracovní týden se předloni rozhodlo i Španělsko.

Podle nedávného průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle by si kratší pracovní týden přáli i lidé v Česku. Kratší pracovní týden by chtělo zkusit 70 procent lidí, praktickou zkušenost s ním má ale jen každý pátý zaměstnanec.

Pružnou pracovní dobu a delší dovolenou vyzkoušelo jen osm procent lidí. Flexibilní práce má pozitivní vliv na pohodu zaměstnanců, ti jsou pak podle průzkumu produktivnější a zároveň loajálnější vůči zaměstnavateli.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme