Belgie se propadá stále hlouběji do politické nestability

Belgie se dál noří do politické krize. Také další pokus o dohodu mezi vlámskou a frankofonní stranou ztroskotal. Na reformě státního uspořádání se měly rozhádané skupiny dohodnout do dnešního poledne.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Atomium | Foto: Pavel Novák

Hlavní bodem reformy bylo přerozdělování peněz. Skoro polovinu z federální daně z příjmů měly dostávat regiony, respektive Vlámsko, Valonsko a Brusel. A zadlužená oblast kolem hlavního města měla příští rok dostat přidáno 100 milionů eur, což ale frankofonním politikům přišlo málo. Podle analytika Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka není ale přerozdělování peněz jediným problémem.

„Samotný krach avizovaného kompromisu souvisí i se seberealizací Belgie. Vlámští politici si přejí, aby na Belgii leželo stále méně pravomocí, respektive, aby byly přeneseny na regiony. Zmíněná částka byla kompenzací frankofonním politikům za to, že Belgie bude dále federalizována, jelikož právě tento proces je pro Frankofony a Valony značně finančně nevýhodný,“ řekl Drulák pro Rádio Česko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Politická situace v Belgii. Téma pro analytika Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka.

Otázkou zůstává, co bude následovat, když kompromis ztroskotal a zda například míří Belgie k novým předčasných volbám. Podle Druháka lze další vývoj jen stěží předvídat.

„Do jisté míry bude záležet i na králi, na kterého se obrací předseda šéfa vlámských nacionalistů Bart De Wever. Žádné jednoduché řešení se ale nenabízí. Od minulých voleb už proběhl jeden pokus frankofonního politika o sestavení vlády, který také ztroskotal. Ukazuje to na fakt, že dvě hlavní politické síly na severu a jihu země si dost dobře neví rady. Těžko říci, zda by uskutečnění nových voleb vůbec něčemu pomohlo,“ dodal analytik Ústavu mezinárodních vztahů.

Drulák: Rozdělení země nepředstavuje nejlepší možné řešení

Podle dnešního vydání frankofonního listu Le Soir je Belgie ve slepé uličce více než kdy jindy. S tím souhlasí i Drulák, který vyzdvihl i fakt, že eskalace celé situace je patrná právě na vyjádřeních některých frankofonních politiků, kteří začali připouštět variantu rozdělení země.

„Otázky, které aktuálně blokují Belgii v relativně normálním fungování, budou blokovat i samotné rozdělení. Typickým příkladem je případné rozdělení Bruselu. Samotné rozdělení nepředstavuje nejsnazší řešení napjaté situace,“ řekl Drulák.

Belgie navíc tento rok předsedá Evropské unii. Nestabilita země se ale na jejím předsednictví příliš neprojevuje. „Belgičtí politici patří k velmi zkušeným činovníkům i na scéně EU. Dá se očekávat, že zajistí zcela bezproblémové fungování předsednictví. Nikdo ale nemůže očekávat, že podobný postoj zaujmou na domácí politické scéně,“ uzavřel Drulák. Belgii jako předsednickou zemi Evropské Unie tak zřejmě nadále povede udržovací vláda premiéra Yvese Leterma.

Lukáš Vincourek, Václav Sochor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme