Běloruskem se šíří akce tiché solidarity

V běloruských městech se v posledních dnech uskutečnila série pokojných demonstrací proti politice prezidenta Alexandra Lukašenka a kritické hospodářské situaci. Běloruský režim na ni zareagoval zákazem mítinků na prakticky všech veřejných prostranstvích v hlavním městě Minsku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bělorusové ve frontě na maso na tržišti v Minsku

Bělorusové ve frontě na maso na tržišti v Minsku | Foto: Sergei Grits | Zdroj: ČTK

Akce na podporu běloruských politických vězňů se uskuteční dnes navečer i v Praze na Staroměstském náměstí. Dnešní pražskou demonstraci svolal Ales Michalevič, běloruský opoziční politik a další z kandidátů v prosincových volbách na prezidenta, který v březnu získal politický azyl v České republice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pokojné demonstrace proti politice prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve studiu je zástupce běloruské exilové vlády pro střední Evropu Vladislav Jandjuk.

Pořadatelé říkají demonstracím akce tiché solidarity. „Protesty v Bělorusku už nejsou víceméně možné hlasité, protože jsou okamžitě rozehnány a tresty, které následují pro organizátory, účastníky demonstrací, jsou natolik vysoké, že společnost hledá jiné způsoby, jak vyjádřit svůj protest a svůj nesouhlas. Toto je zatím jediná možnost,“ řekl Rádiu Česko zástupce běloruské exilové vlády pro střední Evropu Vladislav Jandjuk.

Podle něj účastníci protestu mlčí, tleskají, pískají nebo se tváří naštvaně.

Protivládní skupiny a jejich akce dosud mezi běloruskou veřejností neměly velkou podporu. To se ale se zhoršující hospodářskou situací změnilo. Jandjuk tvrdí, že situace se stále vyvíjí a v běloruské společnosti probíhají určité procesy:

„Začaly po předchozích prezidentských volbách v roce 2006, kdy velká část hlavně mladých lidí byla velmi překvapena tím, že jejich hlasy nikdo nepočítal. Po posledních prezidentských volbách v prosinci minulého roku následovalo nejenom znovu masivní falšování výsledků, ale zároveň zemi postihla vlna politických represí. Víc než 40 lidí je ve vězení odsouzeno dohromady k více než sto letům vězení a systém represivní mašinérie se rozběhl na plné obrátky. Není dne, kdy by neprobíhaly soudy a kdy by lidé nebyli odsouzeni.“

V minulých dvou měsících musela vláda přistoupit k devalvaci běloruského rublu. Běloruský ekonomický model je totiž postavený na dotačních prostředcích, které tamní režim získával z Ruska a jiných zdrojů.

„V tuto chvíli režim vyčerpal vlastní zdroje, vyčerpal podle mě i možnosti získávání prostředků ze zahraničí na financování takového společenského uspořádání, což nutně vede k tomu, že sociální transfery musely být velmi, velmi omezeny. Sliby, které Lukašenko dával před volbami, že průměrný plat přesáhne 500 dolarů, se ukázaly jako naprosto nereálné a k tomu, aby se ekonomika vrátila do jakžtakž udržitelného stavu, bylo potřeba národní měnu silně devalvovat. K té devalvaci, která přesáhla asi 60 procent, skutečně došlo, což i v obyvatelích vyvolalo šok, když viděli, do jaké hluboké jámy spadli,“ dodal Jandjuk.

Upozorňuje, že pomoc ze zahraničí je důležitá a je třeba na režim tlačit: „Například hrozbu bojkotu hokejového šampionátu, který je naplánován v Bělorusku na rok 2014, což je pro Lukašenka velmi, velmi citlivé místo. Určitě by se dal vyvinout takový tlak, abychom osáhli alespoň propuštění politických vězňů.“

Marián Vojtek, Martina Mašková, Tereza Burianová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme