Putin u polských hranic? Ve vyjednávání s Minskem nejde Rusku jen o ropu, oživuje myšlenku ‚Rusobelie‘
Rok 2024. Prezidentu Vladimiru Putinovi vypršel mandát, jako hlava státu ale nekončí: stane se prvním prezidentem „Rusobelie“. Integrace Ruska a Běloruska ve společný svazový stát tak po více než dvaceti letech výrazně postoupila a znejistila Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Zhruba s takovými úzkostnými obavami mohl jet podle ruských a běloruských médií vyjednávat v prosinci do Moskvy běloruský diktátor Alexandr Lukašenko.
„Společně jsme (my Bělorusové, pozn. red.) schopni udělat i nemožné. S jistotou se nám podaří překonat překážky a zajistíme naší zemi budoucnost,“ prohlásil běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko ve svém novoročním projevu, který přednesl v ruštině. Jeho nemalou část ale věnoval nezávislosti země.
Bělorusko totiž začalo rok 2019 s politickými obavami a narůstajícími spekulacemi o ohrožení suverenity. Prosincové drama o třech jednáních, tedy zatím poslední přetahovaná Běloruska s Ruskem o ceny ropy (a často také plynu), zatím nemá jasný výsledek.
Tvrdší jednání než obvykle
Jenže tentokrát byly emoce mezi Minskem a Moskvou vypjatější než obvykle. Došlo na ostrá slova Kremlu i Lukašenka, pozdější omluvu i prapodivná gesta: dar pro Putina spočívající v sádle a pytlech plných brambor z diktátorovy zahrádky.
Bělorusko nemá z čeho splácet zahraniční půjčky. Podle premiéra žádný zvláštní problém
Číst článek
Kvůli patu, kterým prosincová jednání skončila, se spor možná protáhne na celý rok 2019. Rusko totiž za prodloužení hospodářských úlev, ze kterých Bělorusko až dosud těžilo, požaduje kompenzace. Podle posledních vyjádření Kremlu, která mohou být taktikou, jak dotlačit Lukašenka ještě víc do kouta, má ona kompenzace spočívat v prohloubení integrace obou zemí.
Může dojít na krymský scénář?
O tom, že může jít Rusku o posílení svého vlivu a do budoucna možná i o spojení obou států v jeden, v posledních dnech hojně spekuluje běloruský i ruský tisk. Podle šéfredaktora ruské nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexeje Venediktova může být onou splátkou pro Moskvu i suverenita země.
„Připouštím možnost vzniku nového státu během tří až čtyř let. Uvidíme, v roce 2021 u nás budou volby do Státní dumy, proč je tedy neuspořádat souběžně s volbami do parlamentu Svazového státu?“ ptal se Venediktov s odkazem na existující Svazový stát Ruska a Běloruska, který vznikl v roce 1999 a je jakousi nenaplněnou konfederací obou států, která podle původních cílů měla směřovat k federalizaci.
Podle běloruského politologa Alexandra Kazakjeviče ale nemá Rusko promyšlený plán na připojení Běloruska. „Myslím, že se z té situace budou snažit vytěžit maximum. Je hodně věcí, které se Moskvě nelíbí,“ řekl v běloruské televizi Belsat, kterou financuje polská vláda.
Ropa, plyn a peníze
Vyjednávání se točí kolem ruského „daňového manévru“, který Bělorusko připraví o slevu na dovoz ropy. Ruský parlament v létě odhlasoval změny týkající se vývozních cel ropy a těžby energetických surovin, které podle expertů připraví minskou státní pokladnu o stovky milionů dolarů.
Bělorusko je ale na dovozu ruské ropy závislé. Využívá ji k vlastní spotřebě, ale také dále zpracovává a vyváží hlavně do zemí Evropské unie. Zpracovaná ruská ropa tvoří základ běloruského exportu. Lukašenko se tak v Moskvě marně dožadoval finančních kompenzací. Nejde přitom jen o ruskou ropu, ale i o plyn.
„Běloruská ekonomika je jako domeček z karet: pokud v Minsku nesáhnou po systémových reformách, může se rychle sesypat. Musí rozhodnout o privatizaci a pustit do země západní investory,“ řekl polskému deníku Rzeczpospolita běloruský ekonom Jaroslav Romančuk.
Zatímco mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před schůzkou Putina s Lukašenkem den před silvestrem prohlašoval, že „Rusko nechce Bělorusko spolknout“, ruský premiér Dmitrij Medveděv podepsal rozhodnutí o tom, že se má bělorusko-ruská pracovní skupina kromě otázky obchodu se surovinami zabývat i další integrací Svazu Ruska a Běloruska.
O 226 miliard dražší ropa
Lukašenko se s Putinem sešel 25. a pak i 29. prosince, tentokrát se mu ale v Moskvě uspět nepodařilo.
Chleba, pšenice, pivo, traktory, turbíny a další. Rusko rozšířilo odvetné sankce vůči Ukrajině
Číst článek
Běloruské petrochemické závody ve středu informovaly o tom, že už od Nového roku nakupují ruskou ropu za tržní ceny, což podle odhadů může běloruskou ekonomiku stát během pěti let až 10 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes 226 miliard korun.
To by mohlo být pro Lukašenka, obzvlášť v roce před prezidentskými volbami, fatální. Před svými šestými volbami by se musel vyrovnávat s hospodářskou krizí a neměl by peníze na předvolební dárky.
Zato Putinovi se podle televize Belsat může integrace s Běloruskem hodit. Po nepříliš zdařilém roku (trvající protiruské sankce, revoluce v Arménii, nezávislost ukrajinské církve i neoblíbená penzijní reforma) by šlo o důležitý velmocenský úspěch.
Blíž k hranicím NATO
Moskvě přitom nemusí jít jen o společné státní symboly, ale i o ústavu, společnou obrannou politiku, státní instituce a měnu, což by de facto znamenalo konec Lukašenkovy vlády. I kdyby se ale případnému vazalství přizpůsobil, jednoznačně proti je běloruská opozice, která proti autoritářskému prezidentovi v obtížných podmínkách bojuje. Obává se „krymského scénáře“.
Podle médií by naplněním svazové integrace došlo k ruské „hospodářské kolonizaci“ Běloruska, dosazení ruských úředníků, ztráty suverenity v obraně, financích i administraci nebo vízové politice.
Země za barel ropy?
„Musíme rozhodnout o tom, co s ‚daňovým manévrem‘ udělat, aby to nebylo tak, jak křičí někteří opozičníci, že Lukašenko prodal Bělorusko za barel ropy,“ řekl v polovině prosince běloruský prezident.
Přitom sám ještě v devadesátých letech považoval rozpad Sovětského svazu za chybu. V roce 1995 mluvil o možném sjednocení v rámci jednoho státu. Sám sebe totiž nejspíš považoval za možného budoucího vůdce takového útvaru, mezi Rusy byl populární, a dokonce objel dvě třetiny ruských regionů.
Putinova zdrženlivost
Oficiálně byl Svaz Ruska a Běloruska založen 2. dubna 1997 s cílem „upevnit bratrské a přátelské vztahy“. V principech fungování Svazu se oba státy – při pohledu na jejich dnešní fungování paradoxně – zavázaly také k ochraně demokratických a lidskoprávních principů, včetně ochrany svobody slova a opozice.
Putin se setkal s novým premiérem Arménie. Nedohodli se na cenách plynu, Moskva chce víc peněz
Číst článek
V nové smlouvě z prosince 1999 už se hovoří o budoucí svazové ústavě i společných symbolech, společné měně, parlamentu i nejvyšší státní radě, kterou tvoří prezidenti, premiéři a předsedové parlamentů.
Po nástupu Vladimira Putina do Kremlu integrace Ruska a Běloruska výrazně zpomalila, ústava nebyla přijata a sám Lukašenko se po neúspěších sbližování a posílení svého vlivu obrátil spíš k národnímu Bělorusku.
Tvrdá jednání o ceny energií
Celou historii bělorusko-ruských vztahů od nástupu Lukašenka a jeho vztahy s Putinem provází pravidelné „války o plyn“, tedy tvrdá vyjednávání o cenách plynu, tranzitních poplatcích a placení běloruských dluhů Rusku. V červnu 2010 dokonce Rusko dodávky omezilo.
Lukašenko už více než dvacet let při vyjednávání s Ruskem manévruje a snaží se Moskvě dokázat, že není pro Minsk jediným partnerem.
V minulosti občas zintenzivnil spolupráci s Ukrajinou, čas od času si k sobě pozval evropské diplomaty, odmítl uznat samostatnost Jižní Osetie. Takových možností teď už moc nemá a zdá se, že tentokrát nehraje jen o hospodářský osud země.
