Běloruská policie v neděli zatkla 633 protestujících. Opozice nemá informace o třech svých vůdcích
V Bělorusku při nedělním protestu proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi policie zatkla 633 lidí. Oznámilo to dnes běloruské ministerstvo vnitra, podle něhož byli tito lidé předvedeni k výslechu kvůli porušení zákona o shromažďování. Běloruský server tut.by s odvoláním na svědky dnes oznámil zadržení členky vedení opoziční koordinační rady Maryje Kalesnikavové, což ale běloruská policie citovaná agenturou Interfax popřela.
Znepokojení nad vývojem v Bělorusku dala najevo diplomacie Evropské unie i Německo. Bělorusové protestují od srpnových prezidentských voleb, po nichž úřady prohlásily za vítěze Alexandra Lukašenka. Opozice výsledek považuje za zmanipulovaný, prezident však podvody popírá.
V neděli se konala mohutná demonstrace v Minsku a protestovalo se i v dalších městech. Policie v metropoli zatýkala a blokovala centrum města. „V neděli bylo předvedeno k výslechu 633 lidí kvůli porušení zákona o účasti na masovém shromáždění,“ oznámilo v pondělí ministerstvo vnitra. Ze zatčených zůstává ve vazbě 363 lidí, jejichž případy bude řešit soud.
Lukašenko obvinil Česko a další země, že ovlivňují nynější protesty. Rusko radí udržet si suverenitu
Číst článek
Podle tiskových agentur pochodovalo Minskem v neděli až 100 000 lidí a počet zatčených byl největší od začátku protestů. Na videozáběrech bylo vidět muže v kuklách a v civilu ozbrojené obušky a pronásledující demonstranty v centru města, informovala agentura AFP. Větší protesty se konaly i v Grodnu nebo Brestu.
AFP píše, že Lukašenko, který je u moci 26 let, nejeví ochotu k dialogu a usiluje o podporu Moskvy. Úřady minulý týden znásobily zatýkání v reakci na mobilizaci studentů. Nejprudší střety se odehrály bezprostředně po volbách, jež se konaly 9. srpna. O život přišli tři lidé, několik desítek osob bylo zraněno a od té doby k výslechu předvedeno na 7000 lidí.
Únos vedení opoziční rady
Server tut.by s odvoláním na svědka napsal, že neznámí lidé v pondělí zadrželi v Minsku Kalesnikavovou a odvezli ji v dodávce pryč a že Kalesnikavová nezvedá telefon. Spolupracovníci této opoziční vůdkyně podle agentury Reuters zprávu ověřují. Běloruská policie původně oznámila, že ověřuje informaci, že Kalesnikavová byla unesena, uvedla agentura RIA Novosti.
Interfax později uvedl, že běloruská policie zatčení Kalesnikavové popřela. Její spolupracovníci z opoziční koordinační rady však podle Interfaxu oznámili, že se nemohou spojit nejen s touto političkou, ale také s dalšími dvěma členy rady. „Kde jsou a co s nimi je, není známo,“ citoval Interfax člena vedení rady Pavla Latuška.
‚Uvalte sankce.‘ Lídryně opozice Cichanouská vyzývá OSN k vyslání pozorovatelské mise do Běloruska
Číst článek
Opoziční kandidátka z prezidentských voleb Svjatlana Cichanouská v pondělí ze zmizení Kalesnikavové obvinila běloruské úřady. Vedení země se tak podle ní snaží překazit aktivitu opozice. „Režim ukazuje, že jedná pouze prostřednictvím zastrašování,“ uvedla Cichanouská, podle níž únos trojice je pokusem narušit aktivitu koordinační rady. Tu opozice vytvořila ve snaze usnadnit předání moci v zemi. „Ale toto nás nezastaví. Čím víc nás budou zastrašovat, tím víc budou lidé chodit do ulic. Budeme pokračovat v boji, budeme usilovat o propuštění všech vězněných a o nové, spravedlivé volby,“ prohlásila dnes podle své tiskové služby Cichanouská, která se uchýlila do Litvy.
Bývalý běloruský ministr kultury Latuško v pondělí ve Varšavě řekl, že svou zemi opustil po nátlaku běloruské tajné služby KGB. „Dostal jsem ultimátum: Buď zůstanu v zemi a bude proti mně zahájeno trestní řízení, nebo Bělorusko opustím,“ řekl Latuško. Dodal, že v Polsku ani v jiné zemi EU nechce žádat o azyl. „Předpokládám, že se brzy budu opět moci vrátit do Běloruska,“ řekl Latuško, který minulý týden své vycestování do Polska původně zdůvodňoval účastí na ekonomickém fóru.
Evropská unie je znepokojena pokračujícími represemi a zastrašováním obyvatel svévolným nebo politicky motivovaným zatýkáním, řekl dnes mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. V zemi podle něj „pokračuje útlak vůči civilnímu obyvatelstvu, pokojným demonstrantům, politickým aktivistům a lidem, kteří vyjadřují svůj názor a chtějí, aby byl slyšet jejich hlas“.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval běloruské vedení k okamžitému vysvětlení zmizení Kalesnikavové a také k propuštění všech politických vězňů. „Pokračující zatýkání a represe, také a především vůči členům koordinační rady, nejsou přijatelné,“ řekl Maas v rozhovoru s deníkem Bild. Spolková vláda podle něj v EU naléhavě pracuje na sankčním balíčku vůči běloruskému režimu. „Pokud pan Lukašenko nezmění svůj kurz, budeme v EU reagovat,“ dodal Maas.
