Litevské obavy z nové běloruské jaderné elektrárny: výzvy k embargu i přestavbě na plyn

Bělorusko se spíš než o bezpečnost stavby jaderné elektrárny v Ostrovci stará o termín jejího dokončení, vytýká Minsku litevská vláda. Podle ministrů zahraniční a energetiky by měla Evropská unie vypracovat plán, jak proti nové běloruské elektrárně postupovat. Ta se nachází na severozápadě Běloruska, 60 kilometrů od litevské metropole Vilnius. Stavitelem elektrárny je ruské konsorcium Atomstrojexport a Rosatom.

Vilnius/Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běloruská a ruská státní vlajka před rozestavěnou jadernou elektrárnou v Ostrovci | Foto: Vasily Fedosenko | Zdroj: Reuters

„Litva nesouhlasí s realizací nebezpečného jaderného projektu v sousedství EU. Navzdory opakovaným výzvám k odstranění nedostatků, na které se přišlo během zátěžových testů, Bělorusko se dál soustředí hlavě na termín dokončení stavby, a ne na otázku bezpečnosti,“ cituje opoziční běloruská televize Belsat z dopisu litevských ministrů. Ten dorazil mimo jiné eurokomisaři pro energetiku Maroši Šefčovičovi a unijní šéfce diplomacie Federice Mogheriniové.

Šedesát kilometrů od hlavního města

Stavba jaderné elektrárny 18 kilometrů od Ostrovce v Hrodenské oblasti naráží na odpor Litevců už od začátku – jde podle nich o ruský geopolitický projekt.

Letos v březnu pak litevský premiér Saulius Skvernelis navrhl, aby Bělorusko přestavělo jadernou elektrárnu na plynovou. Podle návrhu by měl plyn do elektrárny putovat přes terminál v litevské Klajpédě a také plánovaným polsko-litevským plynovodem.

Podle litevské opozice byl ale návrh spíš o součástí Skvernelisovy předvolební kampaně – v přímých volbách plánovaných na 12. května se totiž uchází o funkci hlavy státu.

Skvernelis zároveň upozornil na to, že podle mezinárodního Výboru pro plnění Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí (ESPOO) v Ženevě Bělorusko nezpřístupnilo dostatek informací, které by objasnily, proč si za místo stavby elektrárny vybralo právě polohu nedaleko litevské hranice.

Rusové jsou připraveni vyměnit reaktor, který „sklouzl dolů a jemně se dotkl země“

Číst článek

Na konci dubna pak premiér oznámil, že i když Litva dál považuje Ostrovec za nebezpečný a své stanovisko k němu nemění, přijme běloruskou nabídku na jednání o vytvoření společného systému monitoringu elektrárny.

Minsk: Litevci odvrací pozornost

Podle Bělorusů Litevci chtějí svým protestem odvést pozornost od likvidace Ignalinské jaderné elektrárny, která je uzavřená od roku 2009. Během likvidačních prací na reaktorech elektrárny tam došlo v říjnu roku 2010 k nehodě.

Při promývání chladicího systému uniklo asi 300 tisíc litrů husté suspenze obsahující radioizotopy do strojovny a odtud část do půdy v okolí elektrárny. Podle Bělorusů došlo ke kontaminaci i jejich území.

Půjčka od Rusů

Na stavbu běloruské elektrárny, kterou realizuje ruská státní společnost Rosatom, si Bělorusko půjčilo u Rusů. Podle běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka budou konečné náklady nižší – místo 10 miliard dolarů má stavba stát o tři miliardy méně.

Tréninkové řídicí centrum běloruské jaderné elektrárny Ostrovec | Foto: Vasily Fedosenko | Zdroj: Reuters

První blok elektrárny má být spuštěn do konce letošního roku, druhý o rok později. Původně se počítalo se spuštěním v roce 2018. Dva energetické bloky mají mít celkovou výrobní kapacitu až 2 400 MW, tedy o něco víc, než má v současnosti Temelín.

Místo ruského plynu ruský uran

Elektrárna pokryje zhruba čtvrtinovou běloruské spotřeby a Minsku umožní snížit import ruského zemního plynu. Země ale bude na Rusku dál závislá kvůli dovozu ruského jaderného paliva, ke kterému se zavázala.

Bělorusové doufají, že se jim elektřinou podaří prodat i do zemí EU, proti tomu se ale jasně staví právě Litevci. Nákup proudu z Ostrovce odmítla také polská vláda.

Stavbu elektrárny v červenci 2016 poznamenal incident s ochrannou nádobou reaktoru, která měla spadnout z několikametrové výšky. Podle Rostatomu nádoba jen „pomalu sklouzla a jemně se dotkla země“. Po mezinárodním nátlaku pak došlo k výměně, podobná situace se ale opakovala i krátce poté.

Letos v lednu běloruští ekologové kritizovali státní strategii pro nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Kritici vyčítají, že je plán nekonkrétní a nedopracovaný – palivo se podle něj má vyvézt ke zpracování do Ruska a poté se znovu vrátit do země.

haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme