Lukašenkův lék na koronavirus je práce a sport. Lidé v Bělorusku ale mají obavy, na příkazy vlády nečekají

Zatímco většina zemí světa kvůli pandemii zavírá hranice a zavádí nejrůznější protiepidemická opatření, vůdce Běloruska hovoří o koronavirové psychóze a tvrdí, že se žádná katastrofa nekoná. Nejúčinnějším lékem proti koronaviru je podle Alexandra Lukašenka práce, vodka a sport, lidé v Bělorusku ale jeho klid nesdílí a berou iniciativu do vlastních rukou – vyzývají ostatní, aby zůstali doma, a vlastními silami se snaží podpořit i zdravotnictví.

Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde se stále hraje nejvyšší hokejová i fotbalová liga. | Zdroj: Reuters

„Žádný virus tady není. Vidíte, že by tu někde byl? Ani já žádný nevidím,“ prohlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko během amatérského hokejového turnaje, který na konci března uspořádal jako důkaz toho, že koronavirus není hrozba.

Zápas, kterého se sám Lukašenko účastnil, vyhrál právě prezidentův tým.

Babiš nesouhlasí s Prymulou. ‚Promořování populace si neumím představit,‘ říká premiér

Číst článek

Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde se stále hrají nejvyšší hokejová i fotbalová liga. Minulý týden úřady zastavily jen fotbalové soutěže juniorů a mládeže. Právě sport – a zejména hokej – je podle běloruského vůdce jedním z léků, jak nad koronavirem vyhrát. Těmi dalšími jsou vodka, sauna a práce.

„Je třeba prostě pracovat, hlavně na vesnici… Traktor a pole všechny vyléčí,“ uvedl v březnu Lukašenko, který lidi zároveň nabádá, aby pravidelně chodili do suché sauny. „Když vyleze ze sauny, měli byste si nejenom umýt ruce, ale dát si taky panáka vodky,“ říká 65letý běloruský vůdce, podle kterého svět „kvůli koronaviru zešílel“ a „tato psychóza“ podle něj poškodila národní ekonomiky téměř na celém světě.

Cílené podhodnocování údajů

Bývalá sovětská republika o 9,5 milionu obyvatelích podle oficiálních dat eviduje na 700 nakažených a 13 obětí koronaviru. Údaje zveřejňované běloruskými úřady jsou ale zpochybňovány – nejen některými politiky v zahraničí, ale taky uvnitř samotného Běloruska.

Imunolog: S koronavirem se umí poprat i onkologické děti, oslabená imunita není sama o sobě riziko

Číst článek

Že je situace v zemi zřejmě horší, než uvádí běloruské úřady, dal podle litevské veřejnoprávní televize LRT najevo například prezident Litvy Gitanas Nausėda. Přidal se k němu také premiér Saulius Skvernelis, který minulou středu dokonce uvedl, že sousední Bělorusko může být „nekontrolovatelným“ zdrojem nákazy. O dva dny později Litva hranice s Běloruskem nechala uzavřít.  

„Starejte se o svůj vlastní virus,“ reagoval na prohlášení litevských politiků Lukašenko. Mluvčí běloruského ministerstva zahraničí pak do Litvy vzkázal, aby její představitelé nešířili „spekulace a fámy“.

Oficiální data o počtu nakažených koronavirem nicméně zpochybňují také mnozí lidé v Bělorusku, kteří se podepsali pod petici vyzývající vládu k zavedení přísnějších protiepidemických opatření. „Mnohým nakaženým je diagnostikována pneumonie, aby nepokazili statistiku a nevyvolávala se tak panika,“ píše se v petici, kterou k pondělku podepsalo přes 160 tisíc lidí.

Podobné informace se podle LRT objevily i v některých nezávislých médiích – běloruští lékaři pod podmínkou anonymity přiznávají, že jim úřady nařizují nezapisovat do lékařských zpráv diagnózu covid-19. Očekávají proto, že zatímco počet lidí nakažených koronavirem bude v zemi poměrně málo, případů „pneumonie“ bude v běloruských statistikách enormně růst.

Podle textu petice, která vyzývá lidi k zahájení vlastní karantény, navíc běloruští lékaři nemají dostatek vybavení, ochranných pomůcek ani plicních ventilátorů. „Tohle všechno povede k hrůzným důsledkům, pokud budeme jako vždy mlčet. Nesmíme ale mlčet! Virus se šíří obrovskou rychlostí. Abychom těmto strašlivým následkům zabránili, musíme všichni zůstat doma.“

Berou iniciativu do vlastních rukou

Řada lidí v Bělorusku tak navzdory Lukašenkovým výzvám k zachování klidu bere věci do svých rukou a snaží sebe a své rodiny před koronavirovou infekcí bránit na vlastní pěst. Podle agentury Reuters se už provozovatelé mnohých kaváren, restaurací nebo kin rozhodli dobrovolně zavřít a zhruba o čtvrtinu se snížil také počet lidí cestujících po hlavním městě metrem.

Švédsko volí v boji proti koronaviru liberální cestu. Vsází na zodpovědnost lidí, přístup ale zpřísňuje

Číst článek

Podle LRT také řada lidí pracuje z domova a rozjíždí se také crowdfundingové projekty, které mají v době pandemie covid-19 podpořit zejména lékaře, nemocnice nebo také pracovníky sociálních služeb.

Mnozí se tak snaží pomáhat a zároveň omezovat sociální kontakty na minimum, přestože jim to vláda přímo nenařizuje.

„V Bělorusku dnes dochází k paradoxní situaci, kdy společnost dělá mnohonásobně víc než samotné úřady… Společnost státu nedůvěřuje a totální nedostatek informací nutí lidi k tomu, aby sami jednali,“ popisuje Andrej Dmitrijev – zástupce skupiny Tell the Truth, která vyzývá k větší otevřenosti úřadů.

Na domácí výuku už minulý týden přešly i některé soukromé školy. „Sledovali jsme situaci ve světě a usoudili jsme, že by bylo zodpovědnější zorganizovat výuku na dálku,“ vysvětluje pro agenturu Reuters Jevgenija Gušinová, učitelka jedné z těchto soukromých škol v Minsku.

Závod o vývoj vakcíny. Na ochraně proti koronaviru pracují desítky týmů. Podívejte se, kdo je nejblíž

Číst článek

K uzavření škol vládu vyzvala i řada rodičů. To Lukašenko zprvu odmítal, nakonec ale rodičům alespoň zčásti ustoupil a o týden prodloužil jarní prázdniny. Do školních lavic se tak žáci a studenti mají vrátit až v polovině dubna.

„Požadavky rodičů a zdravotního personálu prodloužit prázdniny podle mě nejsou správné. Jak jsem ale jednou řekl, nebudeme vytvářet tlak na rodiče. Jsou to jejich děti a jejich život. Je na nich, aby se v době této koronavirové psychózy rozhodli. Jsem proti tomu tahat děti ze školek a škol, jestli jsem ale slíbil vyhovět žádostem rodičů, ať je tomu tak,“ cituje Lukašenka státní agentura Belta.  

K dalším opatřením nicméně vláda v Minsku zatím přistoupit nehodlá. Bagatelizování problému přitom lidé v Bělorusku často přirovnávají k událostem po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986.

„Úřady zvolily sovětskou taktiku ticha. Něco takového ale v době rozvoje informačních technologiích nefunguje. Přináší to zcela opačný výsledek,“ vysvětluje pro Reuters politolog Alexander Klaskovsij, podle kterého se Lukašenko snaží potíže spojené s koronavirem zlehčovat hlavně kvůli obavám z možných dopadů na ekonomiku. Čím méně informací ale úřady lidem poskytnou, tím spíš se budou společností šířit nepodložené informace, před kterými vláda varuje, dodává odborník.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme