‚Všichni se začali dusit.‘ Vězni v Bělorusku stále čelí šikaně i násilí, lidé jsou zatýkáni téměř za cokoliv

Po brutálních zásazích demonstrace v Bělorusku ochably, lidskoprávní situace se nadále zhoršuje. Devět měsíců po zfalšovaných prezidentských volbách je v zemi možné zatknout kohokoliv za cokoliv, třeba i za nošení oblečení s bílo-červenými pruhy, a neúnosné zůstávají i podmínky ve vazebních věznicích. Běloruští aktivisté, kteří byli minulý měsíc propuštěni z nechvalně známého zařízení u Minsku, popisují šikanu i násilí ze strany dozorců.

Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrující s podobiznou Alexandra Lukašenka ve vězeňském mundúru (archivní foto z 18. listopadu 2020) | Zdroj: Reuters

„Každý už pochopil, že aktivismus může ohrozit váš život. V Bělorusku můžete být doslova zatčeni za to, že na sobě máte červeno-bílé ponožky,“ říká pro německou televizi Deutsche Welle běloruská spisovatelka Volha Hapejevová, která v současnosti žije v exilu.

Právě bílo-červené vlajky se staly symbolem opozičního hnutí. V minulosti se je jen málokdo odvážil použít, po propuknutí protestů proti loňským zmanipulovaným volbám a autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi ale zaplavily celé Bělorusko.

Běloruská opozice burcuje davy k novým protestům. Lukašenko se ale cítí na koni, k dialogu nemá důvod

Číst článek

Historická vlajka, která odkazuje na pokus Běloruska vyhlásit v roce 1918 nezávislost, se stala nejen klíčovou výbavou demonstrantů, lidé ji vyvěšují i do oken a na balkony a červeno-bílé pruhy nosí na oblečení. Podobné činy ale režim tvrdě trestá, ať už pokutami, nebo dokonce několikadenním vězením.

„Nejhorší je, jak snadno mohou být lidé svévolně zadržováni a jak snadno je soudy posílají do vězení,“ upozorňuje pro bruselský server Politico bývalý policista Nikolaj Kozlov, který před deseti lety rozšířil řady opozičních politiků v Bělorusku.

Kvůli svému aktivismu skončil na 15 dní za mřížemi nechvalně známé věznice Akrescina, kde během loňského srpna a září docházelo k rozsáhlému bití a mučení zadržovaných demonstrantů. Jak ale ukazují Kozlovovy zkušenosti, situace se od té doby výrazně nezměnila.

Z Akresciny, kde si odpykával 15denní trest, vyšel 54letý aktivista v polovině dubna. Nyní pro bruselský web popisuje hrozivé podmínky, jaké v zařízení poblíž Minsku panovaly. „Zaměstnanci se dnes už ani nesnaží tajit, že mají příkaz vytvořit neúnosné podmínky pro všechny, kteří byli zatčeni z politických důvodů,“ tvrdí Kozlov.

Vězni se začali dusit

V cele, která byla původně určená pro vězně na samotce, byl Kozlov držen spolu s dalšími šesti lidmi. Ve stísněných podmínkách nebylo žádné okno, kterým by si mohli vyvětrat, běloruský aktivista se proto rozhodl ozvat.

‚Nejvíc zbili ty, kteří nejvíc křičeli.‘ Bělorusové popisují ‚peklo na zemi‘ v minských věznicích

Číst článek

„Následující ráno jsem řekl dozorcům, že se tyto podmínky blíží mučení a že páchají zločiny, ze kterých se budou muset dříve či později zodpovídat. Předpokládám, že je moje komentáře rozladily, protože pak na podlahu naší cely vylili extrémně koncentrované bělidlo,“ popisuje pro Politico.

Během dvou minut se vězni uzavření na samotce začali dusit, kašlat a pociťovali silnou nevolnost. Bouchali proto na dveře cely, aby jim dozorci otevřeli. Ti si podle Kozlova brzy uvědomili, že „skutečně mohli někoho zabít“.

„Otevřeli celu, vzali nás ven a dali nám nějaké hadry, abychom bělidlo vytřeli,“ pokračuje ve vyprávění aktivista, který má od té doby stále problémy se zrakem, zatímco jiný spoluvězeň skončil s poškozenými plícemi.

Kozlov požádal o lékařské vyšetření, dozorci ho proto poslali do nemocnice, po návratu ale týrání pokračovalo. Světla neustále svítila a na jedné matraci se obvykle tlačili i čtyři lidé, většina vězňů ale spala na podlaze.

„Jak jsem pochopil, účelem je jednoduše lidi ponížit. Ponížit uvězněné lékaře, vědce nebo IT specialisty. Stát chce těmto lidem ukázat, že jejich místo je na podlaze pod kavalcem,“ říká Kozlov, podle kterého byl nejhorší nedostatek kyslíku v celách.

Jedinou možností, jak se nadýchat alespoň trochu čerstvého vzduchu, jsou jen otvory, kterými dozorci podávají vězňům jídlo. „Když se ale dozorci kvůli něčemu naštvali, nechali tyto otvory zavřít a lidé se pak začali dusit,“ líčí.

Dozorci s vymytými mozky

Podobné podmínky zažil v Akrescině i vůdce opoziční Běloruské sociálnědemokratické strany Ihar Barysau, který byl stejně jako Kozlov v dubnu propuštěn po 15denním vězení. Za mříže se dostal poté, co ho na cestě do obchodu přepadli maskovaní muži a před zraky manželky a dcery ho odvlekli pryč.

Také Barysau popisuje, že v cele pro dva jich bylo nejdříve sedm, následně dokonce deset. Většina z nich spala na podlaze bez matrací a i v Barysauově cele dozorci jednoho dne rozlili bělidlo. Nebylo sice tak koncentrované jako v případě Kozlova, stačilo ale k tomu, aby všechny přítomné během několika hodin rozbolela hlava.

Bělorusko půl roku od voleb: patová situace pokračuje, toxický Lukašenko zůstává. Může přijít změna?

Číst článek

Z Akresciny byl šéf běloruské opoziční strany, někdy označované také jako Hramada, převezen do vězení Zhodino asi 60 kilometrů od Minsku. Tam byla situace o něco lepší než v Akrescině, rychle se ale měnila. Nejprve všem vězňům odnesli matrace, zabavili jim knihy i potravinové balíčky, které jim k bráně přinesli příbuzní.

Tři dny před propuštěním pak Barysaua a všechny jeho spoluvězně postavili čelem ke zdi a začali je bít přes nohy a ruce. „Některým nařídili, aby zvedli ruce, ale ještě než jste to stihli udělat, praštili vás pěstí nebo obuškem do ledvin,“ popisuje pro Politico.

Podle běloruské nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna popisují podobné zkušenosti desítky dalších zadržených. Lidskoprávní organizace zároveň vysvětluje, že ve vazebních věznicích je sice dostatek místa, dozorci ale schválně nechávají cely přeplněné, aby byly podmínky pro vězně co nejhorší. Někteří pak čelí i bití obušky přes nejrůznější části těla.

„Lidé, kteří se na mlácení (vězňů) podílejí, jsou z části sadisti, které ponižování a utrpení lidí skutečně těší. Jsou mezi nimi ideologičtí stoupenci Lukašenka s vymytými mozky. Většinou jde ale o lidi, kteří mají strach z následků, pokud příkazy neuposlechnou. Bojí se, že budou vystaveni stejnému násilí, jaké oni sami páchají,“ vysvětluje Alexandr Dobrovskij, poradce opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, který stejně jako ona žije v litevském exilu.

Aktivisté, novináři i lékaři

Přestože už demonstrace nejsou z daleka tak silné, jako byly loni v srpnu a na podzim, lidskoprávní situace v Bělorusku se podle organizace Vjasna nadále zhoršuje. Nezávislí novináři a aktivisté čelí domovním prohlídkám, pokutám i takzvaným administrativním trestům vězení, které obvykle trvají kolem dvou týdnů. Někteří si ale za mřížemi pobudou výrazně déle.

Za svolávání protestů. Běloruský soud poslal do vězení čtyři spolupracovníky Cichanouské

Číst článek

Tento týden poslal soud v běloruském Gomelu do vězení čtyři spolupracovníky opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, kteří podle obžaloby svolávali nedovolené demonstrace proti Lukašenkově režimu. Dva muži a jedna žena tak stráví v trestaneckých koloniích každý šest let, dalšímu muži soud vyměřil trest 6,5 roku.

Podle německého serveru Deutsche Welle se přitom úřady zaměřují vedle opozičních aktivistů hlavně na novináře a umělce. Mezi zatčenými skončila i Taciana Hacura-Javorskajová, ředitelka festivalu o lidských právech Watch Docs v Minsku. Zadržena byla kvůli spoluorganizaci výstavy „Stroj dýchá, a já ne“ věnované zdravotníkům v první linii.

„Strávila jsem ve vazbě 10 dní, nakonec mě ale propustili, protože mám dítě,“ říká ředitelka minského festivalu s tím, že někteří její kolegové ve vazbě stále zůstávají. Podle svých slov ale očekává, že se do vazby každým dnem opět vrátí.

Ze zatčení má strach také další umělkyně z Minsku, která s Deutsche Welle promluvila pod podmínkou anonymity. „Pro nás, kteří pracujeme v kultuře a také pro všechny z opozice, se situace každým dnem zhoršuje. Zvažuji, jestli mám vystavit obrazy odkazující na události z loňského srpna, ale upřímně – bojím se to udělat,“ svěřuje se pro německou televizi.

Spáry režimu se však nevyhýbají lidem žádných profesí. Jak na twitteru upozorňuje Franak Viačorka, který působí jako poradce Cichanouské, v posledních dnech bylo zadrženo také několik běloruských lékařů.

Tím posledním se stal neurolog Aleksandr Telego, který na sociálních sítích podporoval demokratické změny v Bělorusku. Z čeho přesně ho úřady obviňují, ale podle nezávislého běloruského serveru Tut.by není zřejmé.

Tento týden skončil za mřížemi také známý běloruský chirurg Andrej Ljubetskij. PodleTut.by policisté vtrhli do jeho bytu, prohledali ho a lékaře odvezli pryč. Pár dnů před tím si úřady došláply také na jeho manželku, která byla tři dny vyslýchna ve středisku KGB. Po této zkušenosti se Natalia rozhodla ze země i s dětmi raději odjet.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme