Evropská unie se kvůli Bělorusku zlobí. Šance na propuštění Prataseviče podle Jourové nejsou vysoké
Evropské země postupně uzavírají svůj vzdušný prostor pro běloruská letadla. Evropská unie souběžně připravuje sankce proti režimu Alexandra Lukašenka. Běloruský novinář Raman Pratasevič podle eurokomisařky Jourové ale nemá příliš vysokou šanci na propuštění.
„Moc bych si to přála, ale nedělám si velké iluze,“ řekla Radiožurnálu místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Ocenila, že se za běloruského opozičního novináře Romana Prataseviče kromě premiérů a prezidentů v zemích EU postavili i sami novináři, včetně těch českých. „Je tady obrovský mezinárodní tlak, ale myslím si, že šance není příliš vysoká. Bohužel.“
Lukašenko uvedl, že při nedělním incidentu s letadlem jednal zákonně. ‚Chránil jsem lidi,’ říká
Číst článek
K okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a jeho partnerky Sofie Sapegaové lídři zemí Evropské unie vyzvaly společně v noci na úterý na summitu v Bruselu.
Ještě v době jeho konání běloruská média zveřejnila video, na kterém se Pratasevič z vazby v krátkém prohlášení doznává k organizování masových nepokojů, za což šestadvacetiletému novináři hrozí až 15 let vězení. „Na mě dělalo jeho vyjádření dojem, že ten člověk byl podroben fyzickému násilí,“ okomentovala záběry Jourová.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová do Minsku vzkázala, že běloruské úřady nesou plnou zodpovědnost za bezpečí dvojice. Postup, kdy za pomocí falešné záminky bomby na palubě a vojenské stíhačky uzemnily civilní letadlo, označila za únos.
„Je to útok na demokracii, je to útok na svobodu projevu a na evropskou suverenitu. Toto pobuřující chování vyžaduje silnou odpověď,“ prohlásila von der Leyenová.
„Já jsem s jasnou a tvrdou reakcí unie velice spokojená. Byla jsem velice ráda, že se nepoužil ten ohlazený diplomatický jazyk, ze kterého nejde poznat, jak jsme naštvaní. Teď je patrné, že jsme moc naštvaní,“ dodala Jourová.
Uzavírání vzdušeného prostoru
Země Evropské unie plní dohodu ze summitu a postupně uzavírají svůj vzdušený prostor pro letadla běloruských aerolinek Belavia. Mezi prvními tak učinily Litva, Lotyšsko, Francie, Švédsko, Finsko a Česká republika, ale také sousední Ukrajina.
‚Jde o pouhou pomstu.‘ Rodiny se obávají o životy zadržených novinářů, strach mají i jejich kolegové
Číst článek
Ve středu odpoledne sice ještě odstartoval let číslo 2869 společnosti Belavia z Minsku do Barcelony, po necelých dvou hodinách kroužení u polských hranic se ale letoun vrátil zpět do Minsku kvůli obavě, že by nemohl přeletět nad Francií.
Polsko do středy běloruským aerolinkám umožňovalo ještě přistání ve Varšavě. Od půlnoci se ale přidalo k zemím, které lety Belavie blokují. Aerolinky evropských zemí se rovněž začaly řídit doporučením Evropské unie a vyhýbají se běloruskému vzdušenému prostoru. Ten podle von der Leyenové už nelze považovat za bezpečný.
Další sankce budou následovat
Kromě přerušení leteckého spojení s Běloruskem se premiéři zemí EU na summitu dohodli i na dalších sankcích. Evropská služba pro vnější činnost nyní připravuje konkrétní návrh. „Myslím, že jsme nevyčerpali všechny možnosti. Musíme se podívat nejen na to, kdo se na únosu letadla podílel a kdo rozhodoval, ale budeme se dívat také na firmy, které podporují Lukašenkův režim,“ nastínila směřování sankcí Jourová.
Sama Věra Jourová je s běloruskou opozicí v kontaktu: „Vždycky po setkání se Svjatlanou Cichanouskou mám dojem, že pro ně neděláme dost. Že jsme nedali dost velkou naději, že unie stojí za lidmi, kteří touží po svobodě, kteří demonstrují a kteří jsou ve vězení.“
