Lukašenko částečně uzavřel pozemní hranice Běloruska a jmenoval nového ministra vnitra
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který od zpochybňovaných prezidentských voleb z 9. srpna čelí masovým protestům, vyměnil ministra vnitra a jmenoval nové poradce, jimž svěřil dohled nad bezpečností v různých částech země. Nařídil rovněž částečně uzavřít pozemní hranice s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters, která podotkla, že poslední kroky jsou pokusem prezidenta upevnit svoji moc.
Polsko už oznámilo, že do Běloruska mohou na některých místech hranice překročit pouze Bělorusové nebo nákladní automobily. Podle šéfa litevské pohraniční stráže Rustamase Liubajevase nemohou od 15.00 SEČ projet vozy z Litvy do Běloruska a o pár hodin později se hranice uzavřely i pro automobily opouštějící Bělorusko.
Změna podle něj nastala bez předchozího upozornění. Opoziční server Belorusskij partizan později napsal, že teprve k večeru pohraničníci začali do země pouštět vracející se Bělorusy.
Stávka v Bělorusku nedopadla podle představ, opozice je ale zpátky na koni. Další vývoj může určit i Západ
Číst článek
Běloruský výbor pro kontrolu hranic uzavření zdůvodnil snahou zabránit šíření koronaviru, pandemii zmínil i Lukašenko. Agentura AP nicméně podotkla, že mezinárodní letiště v Minsku funguje normálně a hranice s Ruskem zůstávají otevřené. Lukašenko pohrozil uzavřením hranic už v minulosti, dosud se tak ale nestalo.
Dosavadního ministra vnitra Juryje Karajeva vystřídal Ivan Kurbakov, oznámila běloruská média. Kurbakov jako policejní náčelník v Minsku řídil zásahy proti demonstrantům.
Dohled nad bezpečností
Agentura Reuters poznamenala, že Lukašenko jmenoval Karajeva a další dva vysoce postavené funkcionáře bezpečnostních složek svými poradci, kterým svěřil dohled nad bezpečností v různých částech země.
Zodpovědní budou za Minsk, oblast Brestu, jenž leží u polských hranic, a za Grodno, které se nachází u hranic s Polskem a Litvou. Důraz na bezpečnost v regionech sousedících se státy NATO odpovídá opakovaným prohlášením Lukašenka, že Severoatlantická aliance a Západ podporují protesty v Bělorusku, píše Reuters.
Sacharovova cena náleží běloruské opozici. Evropští poslanci vyjádřili obdiv nad vytrvalostí oponentů
Číst článek
Na všechny tři muže se vztahují sankce, které Evropská unie uvalila na osoby zodpovědné zadržování demonstrantů, jejich bití a mučení. Minsk mučení zatčených popírá.
Kádrové změny podle opozičního serveru Belorusskij partizan naznačují, že Lukašenko se nechystá vést dialog s národem, ale chce protesty potlačit násilím.
Lukašenko ve čtvrtek rovněž slíbil v případě potřeby povolat do ulic armádu i ozbrojit dobrovolníky z takzvaných lidových družin, které tvoří bývalí vojáci a příslušníci bezpečnostních složek.
„Pokud budete potřebovat podporu ozbrojených sil, jak tomu bylo v létě, uděláme to. Je to v mé pravomoci. Výsadková úderná brigáda v Brestu je na to zaměřena ze zákona. A velká motostřelecká brigáda je rozmístěna v Grodnu. To je vaše opora,“ řekl podle serveru Tut.by prezident.
Opoziční hnutí v Bělorusku pomalu usínalo, stávka mu dodá nový impulz i nápady, říká novinářka
Číst článek
Dodal, že pomoci mohou i takzvané létající oddíly bývalých vojáků z lidových družin, které je záhodno posílit a které by mohly být i vyzbrojeny.
Ministerstvo vnitra patří k tradičním oporám režimu. Lukašenko vládne bývalé sovětské republice už 26 let. Od srpnových voleb, jejichž výsledky opozice odmítá jako zfalšované a které neuznala ani Evropská unie, nicméně Lukašenko čelí bezprecedentním protestům. Ty už trvají skoro 12 týdnů. Demonstranti požadují Lukašenkovo odstoupení, propuštění všech politických vězňů a nové volby.
Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která po volbách odešla do litevského exilu, nejnovější kroky běloruského prezidenta označila za známku slabosti. „Zavření hranic i nová jmenování jsou signály oslabení jeho moci. Činí nekonzistentní rozhodnutí, protože panikaří,“ prohlásila ve čtvrtek Cichanouská.
